Alšovy pohlednice - IV. Písně a říkadla

Datum vydání: 15. 5. 2006


Většinu Alšových kreseb a tedy i pohlednic tvoří národní písně a říkadla. Alšovi byla národní píseň přirozenou a samozřejmou součástí jeho života. Již od dětství slýchával od své matky řadu ukolébavek a národních písní, které si kupovala na jarmarku v Miroticích i v Písku a o poutích v okolních vesnicích. Později si z těchto písní skládala špalíček, který byl jakým si prvním impulsem pro Alšovu budoucí tvorbu.


"Hajej, můj zlatoušku", Nakl. J. Plichta, Praha 1

Avšak i jeho strýc Tomáš ho motivoval k mnoha ilustracím, když zpívával leckterou píseň vojenskou. Zvláště pak své vojenské vzpomínky švališéra vyzpívával v teskné písni "Boleslav, Boleslav, to krásné město".


"Boleslav, Boleslav, to krásné město", P. L. P. 284/ II

Alšův zájem o vojáky je zřejmý z počtu jeho vojenských kreseb - vojenských písní, ve kterých líčí stesk selských hochů po domově,milence, ale i jejich hrdinství v boji. Z jeho kreseb je patrná jeho znalost uniforem, které znal důkladně pro každou dobu i každý druh zbraně. Zvláště pak je jeho láskou jízdní voják, kterého si zamiloval podle vyprávění svého strýce. Kreslí jej v živé bytostnosti s věrným druhem koněm v klidu, trysku, na pochodu i bitevním ryku.


"Ten náš slouha", Minerva Praha


"Pošlu ti psaníčko", Minerva Praha


"Na vojnu nepudu", F.Š.P.V


"Chcešli holka vědět", Minerva Praha

Největší počet písní a říkadel, které vytvořil bylo z jeho rodného Prácheňska, ale v jeho tvorbě se dostává písňového vyjádření i ostatním krajům českým a moravským.


"Moravo, Moravo", J H P V


"Kam jsou se ty časy", Minerva Praha

Aleš se však svou tvorbu snažil obsáhnout celý slovanský svět, zvláště pak Slovensko, které ho dojímalo smutkem svých písní i zbojnickou odvahou. Ve slovenských písních podává lid citově ve vánočních koledách i v bolesti utlačovaného národa, ale také v jeho zbojnickém vzdoru.


"Povedztě tam, povedztě", J H P V


"Poďme, chlapci, poďme zbíjať", J H P V


"Slovan jsem a Slovan budu", F.Š.P.V.

Příště: Z českých dějin



Autor: Martin Míča
1971Martin@seznam.cz

Vytištěno ze serveru http://www.infofila.cz