Co (ještě) je pohlednice?
Otázka, kterou jste si už asi taky položili. Ačkoli sbírám pohlednice už nějaký ten pátek, prozatím na ni neznám odpověď - a ona asi ani jednoznačná odpověď (definice, chcete-li) neexistuje.
Pokud bychom vyšli z ČSN, která platila před r. 1989, pak pohlednice musí být mj. tištěna barevným ofsetem. Tedy žádná litografie, knihtisk, bromografie atd. Tudy tedy asi cesta nevede. Na druhé straně asi málokdo z nás bude považovat za pohlednici např. pivní tácek jen proto, že na něj někdo napsal adresu a nalepil známku a pošta jej akceptovala jako listovní zásilku. (Pamatuji doby, kdy to bylo možné.)
Takže kudy vést hranici? Pokusím se vyjmenovat pár příkladů a dovolím si hned říci svůj vlastní názor. Ten ale nikomu nevnucuji; považujte jej, prosím, jen za první příspěvek do diskuse na toto téma.
1) Co když na zadní straně není předtisk pro adresu? Pokud je zadní strana potištěná textem natolik, že tam už nelze napsat ani adresu, nepovažoval bych takovou tiskovinu za pohlednici. Jsem ale na rozpacích v případech, kdy je většina místa volná. Uvedu příklad: Nakladatelství Pressfoto vydávalo soubory pohlednic - zpravidla 12 pohlednic, někdy vložená brožurka s textem - a třídílná obálka, přičemž některé díly obálky mají adresní stranu jako klasické pohlednice, ale nejméně jedna ("titulní stránka") ne. Kolik dílů obálky lze považovat za pohlednice? Mám ve sbírce i titulní stránku souboru, která prošla poštou jako dopisnice. Je to pohlednice? Byla to pohlednice už od okamžiku výroby nebo se jí stala teprve tím, že prošla poštovní přepravou?
2) Asi není sporu o pohlednice vydávané fotografy, knihkupci apod. do roku 1948. Ale i později se vyskytovaly fotografie vyrobené komunálními fotografy nebo amatéry a příležitostně používané jako dopisnice - např. fotografie různých rekreačních zařízení, dětských táborů, obcí u příležitosti sjezdu rodáků apod. Opět příklad: Na dětský tábor jezdil profesionální fotograf, který kromě pamětních fotografií dětí pořídil i snímky tábora (v renesančním zámku, který na jiných pohlednicích, přinejmenším z té doby, není vyobrazený). Adresní stranu opatřil předtiskem pro adresu (gumovým razítkem). Takový výrobek je zřejmě pohlednice. V pozdějších letech ale vyráběl fotografie vlastními silami personál tábora, přičemž linky na adresní straně byly vyvedeny tužkou podle pravítka. Jsou i toto pohlednice? I když neprošly poštovní přepravou? Pokud ano, můžete za pohlednici vydávat každou vlastní fotografii patřičného formátu. Pokud ne, jaký je rozdíl mezi fotografií vyrobenou anonymním komunálním fotografem a amatérem?
3) Budeme za pohlednice považovat i "přání do obálky"? Některá nakladatelství, opět např. Pressfoto, vyráběla ze stejných předloh (negativů) jak klasické pohlednice, tak i tiskoviny formátu 2 x A6, přičemž na první stránce je fotografie, na poslední stránce tiráž a vnitřní dvě strany jsou buď zcela čisté nebo je na nich např. předtisk vánočního (novoročního ...) přání. Sám pro sebe je nepovažuji za pohlednice, ale pokud se mi dostanou do rukou, zařazuji je do sbírky.
4) Jsou pohlednicemi i dopisnice s ručně namalovaným obrázkem nebo originální grafikou? Osobně se domnívám, že ano. Ostatně nedávno jsme si mohli o jedné takové pohlednici (autor píše "pohlednici") nedávno přečíst zajímavý článek od p. Malouška.
5) Kam patří tzv. obrazové dopisnice vydávané poštovní správou? Opět můj názor: Ty, které mají obraz na adresní straně, přičemž rubová strana je určená pro sdělení, nepovažuji za pohlednice. Pokud je ale dopisnice uspořádaná jako normální pohlednice, od které se liší jen tím, že je na ní vytištěná známka, pak je to pohlednice. Takových dopisnic vyšlo u nás asi 1500 počátkem padesátých let; z pozdější doby je jistě znají např. ti, kdo sbírají pohlednice z území bývalého SSSR.
Podobných sporných příkladů jistě naleznete mnohem víc. Ale nejde mi o to (a ani si netroufám), vyslovit tady nějakou definici pohlednice. Jen se domnívám, že neuškodí, když se zamyslíme nad tím, co je vlastně předmětem našeho zájmu. Ať už si na tuto otázku každý pro sebe odpovíte jakkoli, přeji Vám mnoho úspěchů a radosti ve Vaší zálibě.
Poznámka redakce: Pokud chcete vyjádřit svůj názor k tomuto tématu, můžete kromě komentářů využít e-mailovou konferenci založenou na serveru Pandora (http://www.pandora.cz/conference/filokartie/).