Firma Ascher & Redlich, Brno

Snad každého sběratele pohlednic, který se začne předmětem své sběratelské vášně hlouběji zaobírat, začnou zajímat i vydavatelé a nakladatelé zodpovědní za vznik jeho sbírkových předmětů. V povědomí sběratelské obce jsou vcelku dostatečně známi velcí vydavatelé jako např. firmy Grafo Čuda, Holice či Karel Bellman, Praha, ale v době před rokem 1948 existovaly desítky, ba stovky, místních nakladatelů a vydavatelů, důležitých někdy jen pro jedno město či obec, někdy pro větší oblast1. A tato důležitost (čili rozsah vydavatelské činnosti) se samozřejmě měnila v čase. Při snaze o dokumentování činnosti těchto firem narážíme však až příliš často na nedostatek dochovaných materiálů. Vlastní archivy podniků skončily v drtivé většině po jejich znárodnění a likvidaci někde ve sběru či na smetišti, a jsme tak často odkázáni jen na dochovaný pohlednicový materiál a nečetné informace v dobových materiálech městských, obecních a státních úřadů.

Jednou z těchto firem, která rozmach své vydavatelské činnosti zažívala na přelomu 19. a 20. století, byla firma Ascher & Redlich, Brno. Firmu tvořili dva společníci - Adolf Ascher a Alois Redlich. Ti provozovali v Brně přinejmenším již od roku 1895 sklad papíru v Rudolfově ulici (dnes Česká ulice) v čísle 1, a na této adrese pak firma vydržela i po smrti Aloise Redlicha (23. 2. 1920) až do své likvidace v roce 1926. Firma postupně přibírala další obchodní činnosti, a tak mimo obchodu s papírem provozovala též prodej školních, psacích a kreslířských potřeb, prodej galanterního zboží, kancelářského nábytku a nakonec i psacích strojů2. Již z výčtu činností firmy je zřejmé, že vydávání pohlednic bylo samo o sobě činností vedlejší, ale zřejmě aspoň dočasně natolik výnosnou, že minimálně po jedno desetiletí jí byla věnována, soudě podle množství dochovaných pohlednic, celkem velká pozornost. Firma zachytila již první vlnu zájmu o pohlednice, tehdy nové a módní zboží, a vybudovala si vedoucí postavení vydavatelů pohlednic v Brně již v počátcích pohlednicového boomu. Z Katalogu nejstarších brněnských pohlednic zpracovaným Ing. M. Růžičkou vyplývá, že z jím zkoumaného vzorku 1588 různých pohlednic, vzniklých v období let 1895 - 1905, zaujímala firma Ascher & Redlich v této době vedoucí postavení mezi jednotlivými výrobci a nakladateli, kteří se podíleli na celkové produkci pohlednic Brna. Celkově se jednalo v době opublikování shora zmíněného článku (1979) o 300 nalezených druhů pohlednic vydaných touto firmou. Další významné firmy své doby, přestože se jedná jinak o firmy s dominantním působením v některém regionu či dokonce po celém našem území, jsou zastoupeny podstatně menšími počty. Tak například firma H. Seibt z Míšně vydal 119 druhů pohlednic, firma C. Ledermann z Brna celkem 98 druhů, firma Helene Strauss z Brna 76 druhů atd. Tyto počty nám potvrzují to, že Ascher a Redlich byla jednou z nejvýznamnějších firem, která se zásadním způsobem podílela na šíření nejstarších brněnských pohlednic3.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 1 Světlotisková pohlednice z Brna s pohledem na dóm ještě bez novogotických věží.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 2 Světlotisková pohlednice z Brna s pohledem na dvůr Františkova (nyní Moravského) muzea s Merkurovou kašnou.

Nová činnost byla nepochybně výnosná, neboť firma se rozhodla rozšířit svou činnost i o pohlednice z bližšího i širšího okolí Brna. Snad se dá i hovořit o snaze vybudovat si dominantní postavení na trhu s pohlednicemi v brněnském okolí. Rozhodně mezi lety 1898 - 1905 vydala firma řadu pohlednic Třebíče, Vladislavi, Budišova, Náměště nad Oslavou, Sloupu, Vranova u Brna, Macochy, Předklášteří u Tišnova, a Bílovic nad Svitavou, a to většinou v obou zemských jazycích, tedy česky a německy. Zvláště v rámci regionu Moravského Krasu si firma vydobyla podobné postavení jako v Brně. Opačným příkladem může být jejich produkce v Třebíči, kdy firma vstoupila na již poměrně dosti obsazený trh, a jak se zdá, byla vydána pouze jedna série pohlednic a dále již ve vydávání pohlednic z Třebíče nebylo pokračováno.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 3 Pohlednice ze Sloupu, barevný knihtisk.

Výběr lokalit byl jistě učiněn s ohledem na dobrou prodejnost pohlednic. Jednalo se o místa poutní (Vranov), oblíbené cíle turistických vycházek (Sloup, Macocha, Bílovice a Předklášteří) nebo aspoň důležitější místa s více obyvateli, často i sídla státní a duchovní správy, či správy velkostatků (Třebíč, Náměšť n. Oslavou, Budišov). Za poznámku též stojí, že téměř všechna vzpomenutá místa měla již tehdy spojení s Brnem železnicí, což jistě umožňovalo zvláště u vzdálenějších obcí dobré zásobování pohlednicemi i styk s místními prodejci a fotografy, neboť u těchto pohlednic se většinou jedná o kvalitně vytištěné světlotiskové pohlednice, využívající záběrů místních fotografů, někdy kombinované s obecnými záběry skupin vojáků. Vedle již zmíněného světlotisku však firma použila při tisku pohlednic i barevný knihtisk a dokonce i litografii. Litografické pohlednice byly tištěny v umělecké dílně Rossenblatt z Frankfurtu nad Mohanem.

Namísto označení celé firmy (tedy Ascher & Redlich, Brünn či Ascher & Redlich, Brno) jsou jejich pohlednice signovány někdy zkratkou A. & R. B. Zřejmě aspoň část pohlednic byla vydána přímo na objednávku určitého objednavatele, přinejmenším to lze s velkou dávkou jistoty říci o některých pohlednicích z Náměště nad Oslavou (se záběry soustřeďujícími se jen na zámek a ignorujícími samo městečko), které byly asi tištěny přímo pro majitele velkostatku JUDr. Jindřicha Haugwitze (podobné pohlednice známe i od jiných výrobců náměšťských pohlednic - O. Knolla a firmy Šašek a Frgal z Velkého Meziříčí). Otevřenou otázkou též zůstává, kde firma své pohlednice tiskla.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 4 Světlotisková pohlednice z Náměště n. O se snímky místního fotografa E. Müllera, vyrobená zřejmě na zakázku hraběte Jindřicha Haugwitze.

Nicméně šířeji založená aktivita firmy Ascher & Redlich ve věci vydávání pohlednic neměla dlouhého trvání. Přece jen, firma nebyla natolik velká ani specializovaná, aby si své postavení mimo Brno dlouhodobě udržela. Měla sice zprvu časový náskok, ale ten postupně vyrovnávala větší pružnost lokálních vydavatelů, kteří těžili z lepší znalosti místních poměrů. Z Náměště nad Oslavou známe i nečetné pohlednice, které firma Ascher & Redlich vydala společně s místními nakladateli, což byl zřejmě pokus udržet si místo na místním trhu. Ale byla to evidentně marná snaha. Zdá se, že po roce 1905 (tedy po nástupu krátké adresy) se firma omezovala jen na občasné vydávání pohlednic z Brna. Poslední brněnské pohlednice z natištěným letopočtem pocházejí z roku 1923. Z hlediska sběratelství pohlednic zmíněného regionu je však několikaletá aktivita firmy Ascher & Redlich nepominutelná. Vděčíme jí za několik z nejkvalitnějších a nejhezčích místopisných pohlednic z přelomu 19. a 20. století.

Poznámky:

  1. Zatím nejúplnější seznam těchto nakladatelů a vydavatelů lze najít v záslužné publikaci Romana Karpaše Pohlednice, historie lístků, které zmenšily svět, vydané autorem v roce 2005.
  2. Archiv města Brna, fond B1- Ústřední národní výbor Brno, Živnostenský referát, kartotéka živností, kr. 2; Adressbuch von Brünn und der Vororte 1895, Verlag von C. Winkler´s Buchhandlung, s. 306.
  3. M. Růžička, Katalog nejstarších brněnských pohlednic, Zpravodaj 4/79, s. 2, 3



Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist