Fotograf Ludvík Bahner

(text z připravované knihy M. Maloušek, F. Gregor - Třebíč ve starých fotografiích)

L. Bahner se narodil v roce 1891 v Brníčku. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Lipsku, kde i krátce pracoval. Živnostenské oprávnění pro činnost fotografickou obdržel 15. května 1925 a složil ji až 1. ledna 1952. Jeho atelier byl v době udělení koncese na adrese Karlovo náměstí č. 30/37. Mezi lety 1931 a 1941 provozoval též obchod s fotografickými potřebami1. Po odchodu E. Duška na odpočinek převzal jeho ateliér v domě č. 18/24 (24/43) na Karlově náměstí. Tento ateliér se nacházel druhém patře a jeho okna byla orientována směrem na sever. Přírodní osvětlení ateliérů tímto směrem bylo z potřeby rozptýleného světla vhodnější k pořizování fotografií. Tato známá budova stojící v domu U staré pošty v zadním traktu u řeky Jihlavy hostila fotografický ateliér Okresního podniku místního hospodářství ještě koncem 70. let 20. století. Dům byl v roce 1997 pro svou celkovou zchátralost snesen a následně byla vystavěna jeho replika.

L. Bahner patřil mezi významné místní umělce. Jako malíř maloval většinou krajiny a také portréty přátel. V roce 1953 spoluzakládal malířský kroužek, kde předával své zkušenosti, nicméně malovaní mu bylo jen zálibou2. Některé z jeho obrazů uchovává Muzeum Vysočiny Třebíč.

Množství Bahnerových fotografií bylo šířeno na pohlednicích, první jsou zřejmě z návštěvy prezidenta T. G. Masaryka na Třebíčsku 13. 6. 1928. Přispěl do již zmíněné publikace Třebíč - město a okres, do publikace Památník jubilejních oslav města Třebíče 1335-1935. Ve 30. a 40. letech 20. století byl nejvýznamnějším vydavatelem fotopohlednic v Třebíči. Fotografie L. Bahnera se vyznačují velkým citem pro pořizování celkových záběrů v exteriéru. Spolu s náměšťským fotografem Ondřejem Knollem a velkomeziříčským fotografem Rudolfem Skopcem patřil k nejlepším fotografům západomoravského regionu. Vytvořil celou řadu fotografií a pohlednic Třebíče, které dodnes vynikají svým dokonalým technickým i výtvarným zpracováním. Pro své fotopohlednice nikdy neužíval tónování. Jeho negativů však využívaly i jiné firmy, např. Reklamaspol Přerov. Mimo město zachytil na svých pohlednicích i tvář řady okolních obcí a lze o něm mluvit i jako o fotografovi reportážním, jsou známy jeho fotografie zachycující zřícené letadlo vojenského pilota četaře Peřiny z roku 6. 9. 1931, spojený koncert třebíčských dechovek pod vedením skladatele V. Vačkáře, snášení zvonů na počátku II. světové války, slavnostní zprovoznění jubilejního třebíčského vodovodu a řadu dalších událostí a další. Zemřel v roce 1971 v Třebíči3.

Poznámky:

  • SOkA Třebíč, f. OkÚ Třebíč, i. č. 65 J, fol. 399 a i. č. 65 Ch, fol. 16.
  • Čerpáno ze vzpomínky pana Zdeňka Zimmermanna z Třebíče, švagra L. Bahnera.
  • J. Šabacký, Z galerie výtvarných umělců Třebíčska, in: Zpravodaj města Třebíče, č. 3, 1979, s. 22



Autor: Petr Zaoral | 16. 5. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist