III. část - Vydávání pohlednic v českých zemích

Vydavatelů pohlednic bylo od samého začátku mnoho. Nezabývali se jimi jen nakladatelé a vydavatelé, ale také fotografové, knihkupci, knihtiskaři, tiskaři, papírníci a další živnostníci. V minulosti vydávali pohlednice i různé instituce, organizace, družstva a spolky.

Po roce 1948 nastává ve vydávání útlum příčinou znárodňování a rušením živností. V roce 1950 bylo u nás v rámci reorganizace nakladatelské činnosti vytvořeno pro vydávání pohlednic monopolní nakladatelství ORBIS. To začalo vydávat pohlednice v novém moderním formátu 145 x 105 mm. Další reorganizací v roce 1978 přešlo vydávání pohlednic z ORBISU na nové nakladatelství PANORAMA.

V roce 1963 vzniklo v rámci ČTK vydavatelství PRESS-FOTO PRAHA, které se postupně stalo vydavatelem kvalitních barevných pohlednic.

Vedle těchto nakladatelství pracovalo na území České republiky do roku 1989 ještě nakladatelství SVÉPOMOC (vzniklo koncem 60. let) a umělecké pohlednice vydával ODEON. Příležitostně vydávalo pohlednice s náboženskou tématikou církevní nakladatelství KALICH a s vojenskou tématikou MAGNET.

Pohlednice od samého počátku neměly, kromě určení adresní a obrazové strany žádnou sjednocující normu, která by se týkala způsobu tisku, úpravy okrajů či materiálu. Normy přišly až s nástupem komunismu a plánovaným hospodářstvím. Nejznámější jsou: Oborová norma ON 88 46 74 Pohlednice, která byla v roce 1988 nahrazena normou ČSN 88 46 74 Dopisnice a pohlednice. Norma definovala pohlednice jako tiskovinu s vytištěným obrazovým námětem na lícové straně kartónového lístku a potiskem rubové strany, která je vyhrazena pro adresu a krátké sdělení. Obrazová strana musela být bez dodatečně nalepovaných částí (jen hladká), nepřipouštěla se reliéfní ražba, nesmělo být použito luminiscenčních barev. Okraje pohlednice musely být rovné, hladké, nebyly dovoleny okraje vroubkované, trhané apod., ani zaoblené rohy. Norma udávala i jednotnou velikost, nejznámější je formát 148 x 105 mm s tolerancí +/- 2 mm. Další požadavky normy se týkaly kvality pohlednic, její kontroly, balení, skladování a dokonce i přepravy.

Další sběratelsky zajímavé jsou skautské pohlednice a pohlednice doma vyráběné v jednom či v několika kusech. Typická jsou "vandrácká nebo čundrácká zvadla," lístek oznamující a zvoucí někam na sraz - slezinu. Rovněž mladíci sloužící vlasti často posílali domů a kamarádům různě zpracovaná oznámení, kolik času již uteklo, nebo mají před sebou. Podle poštovních směrnic se vlastně o pohlednice ani nejedná, ale mnoho sběratelů je k nim řadí. Podstatné je zda byli prošlé poštou a známka na nich je oražená. Dokonce se ve sbírkách vyskytují i pivní tácky a obrázky vystřižené z časopisů podlepené čtvrtkou či kartonem.

Po revoluci v roce 1989, kdy v mnohém padly staré pořádky došlo i na vydávání pohlednic. Vydavatelé a nakladatelé se opět rozrostli do neuvěřitelného počtu. Normy vzaly za své a nyní se opět objevují pohlednice různého typu formátů a zpracování. Velká konkurence nutí vydavatele a nakladatele přicházet se stále originálnějšími kousky, takže se často ani na první pohled nejedná o pohlednici. Vyskytují se například fotopohlednice zvířat, která je oříznuta podle zvířecí postavy. Pohlednice kulaté a i kulaté s dírou uprostřed. Pohlednice ve tvaru srdce či trojúhelníku.

Autor: Jan Vávra | 23. 6. 2003

Komentáře

Doplnění

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2019 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist