Jindřichův Hradec na starých pohlednicích/auf alten Ansichtskarten
Text Boris Dočekal, pohlednice se sbírky Karla Vodičky
© 2006 Listen, Boris Dočekal
vydalo nakladatelství Listen jako svou 35. publikaci,
počet výtisků neuveden, 1. vydání, 119 stran, prodejní cena 399 Kč.
Při zvětšujícím zájmu o pohlednice a s odstupem probíhajícího času se více ukazuje velká dokumentární hodnota jednotlivých historických pohlednic či fotografií. Zvláště specializovaně zaměřené sbírky těchto původně užitných předmětů pak soustředí a umocňují jejich celkovou hodnotu (a není tím v první řadě míněna hodnota peněžní).
Jednou z možností jak tyto mnohdy pracně a dlouhodobě sestavované celky využít je jejich knižní publikování. V posledních letech se objevují nová a nová vydání zabývající se touto problematikou a postupně nám mapují bílá místa v oboru filokartie.
Většina z těchto publikací vychází z ucelených souborů místopisných pohlednic, které se snaží postihnout dějinnou proměnu jednotlivých lokalit. Nemusí být určeny zdaleka jen pro sběratele či zájemce o historii. Z vlastní zkušenosti vím, že často přinášejí obohacení a radost i lidem, kteří se těmito obory nijak vážněji nezabývali. Svým způsobem nám tyto knihy pomáhají upevňovat naši regionální sounáležitost.
Bohužel se stává, že se někteří jejich tvůrci soustřeďují pouze na jejich obrazovou dokumentární hodnotu a pomíjejí historické pozadí vzniku pohlednic, zcela rezignují na zachycení činnosti tvůrců a vydavatelů pohlednic daného regionu.
Po Jihlavě, Telči, Třešti, Třebíči či Slavonicích v rámci ediční činnosti jihlavského nakladatelství Listen vznikla kniha Jindřichův Hradec na starých pohlednicích/ auf alten Ansichtskarten. Hned po úvodních stranách jsou vyjmenováni přispívající dobrodinci. Samotný průvodní text je kompilátem informací o historii města sestaveným pravděpodobně z všeobecně dostupných zdrojů, ale i ty by měly být aspoň vyjmenovány. Průvodní text o rozsahu čtyř stran (následuje němčina a angličtina stejného obsahu) úplně zapomíná na původní záměr knihy. Jakoby samotní výrobci či nakladatelé pohlednic v tomto regionu nikdy ani neexistovali.
Autor pojal sestavení poměrně sportovně, u 22 obrázků (21% z celkového počtu) chybí jakýkoliv byť jednoslovný popis, u dalších 24 (23%) není delší než pouhá dvě slova. Ostatní popisky zvící maximálně jednoho řádku jsou ještě doplněny jejich německým ekvivalentem (angličtina je zastoupena jen v průvodním textu). Asi ani nemůžeme čekat od přespolního autora detailní místní znalost, kterou by specializovaný sběratel regionu vysypal z rukávu v kteroukoliv denní či noční dobu. O době vzniku jednotlivých pohlednic, reprodukčních technikách, údajích o výrobci nebo nakladateli si můžeme nechat jen zdát.
Nakonec i dříve jmenované ediční počiny nakladatelství Listen nebyly na psané slovo nijak bohaté. Ani obrazově se nezařadily ničím výjimečným do české filokartistické literatury. Výběr vždy vycházel z čistě komerčně zaměřeného hlediska spíše barevných, popřípadě montážních na první oko ladících pohlednic. Soustřeďoval se na celkové záběry a dominanty jednotlivých lokalit, které jsou zastoupeny většinově oproti zajímavým živým záběrům uliček či zákoutí.
Již na dřívějších projektech Listenu nebyl výběr prováděn nijak důsledně, a tak se mohlo stát, že např. do třebíčské knihy byla zařazena montážní pohlednice pošťáka se záběrem z Moravských Budějovic. Přesto všechno se dá konstatovat, že je kniha Jindřichova Hradce s výjimkou Jihlavy v rámci celé řady pohlednicových děl Listenu tím lepším ve srovnání s předcházejícími již citovanými publikacemi.
Celková koncepce pokračuje ve zcela stejném duchu jako předchozí knihy Listenu. Obsahuje 3 černobílé a 103 barevných reprodukcí pohlednic. Obrazové obsazení strany s jedinou pohlednicí bez důkladnější popisky není asi tím nejideálnějším grafickým řešením. V tomto případě bych jako zákazník při pořizovací ceně 399 Kč raději snad uvítal spíše dva obrázky, třeba šachovnicově umístěné či mírně zmenšené. Bílá plocha (68% celkové plochy strany) zbytečně převažuje nad tím co je podstatné (32% jednotlivé pohlednice). Vůbec osm téměř čistých stran, kde je maximálně stručný popis typu Náměstí míru/Der Friedenplatz apod., je na můj vkus příliš stručné a to zde nezapočítávám čisté strany obvykle používané na začátku a konci knihy. Případnou otázkou může být i autentičnost reprodukcí jednotlivých pohlednic, všechny jsou vytištěné v jednotném rozměru 138x88 mm. Že by všichni výrobci dodržovali nějakou předepsanou normu? Navíc některé z pohlednic byly pravděpodobně oříznuty či musely být retušovány jejich rohy. Každý sběratel ví, že rohy i více jak století starých pohlednic bývají často poškozeny. Pozitivně se dá hodnotit technická úroveň tisku. Poměr užitná hodnota a cena se mi jeví v obrácené hodnotě známého zlidovělého rčení o poměru peněz a muziky.
Jsem přesvědčen, že knihy tohoto typu si zaslouží zcela jiného zpracování. Přeci nejde jen o to prodat staré krásné pohlednice. Jako sběratel zaměřený na určitý region uvítám a ocením jakékoliv informace o jejich tvůrcích. Jedním ze zdrojů by měly být právě tyto publikace. Bez časově náročného detektivního pátrání po archivech, sbírání informací pamětníků, znalců v oboru či regionální literatury se to ovšem neobejde. Je sice jasné, že tato část knihy je určena jen pro menší a poučenější část čtenářstva, že tvorba této části je záležitostí náročnou na čas i osobní nasazení, že se nedá se "spíchnout" během týdne a je z čistě ekonomického (tedy peněžního) hlediska nenávratnou investicí, ale v současnosti by snad každá kniha, která se chce vskutku nazývat filokartistickou (a nechce být jen souborem pěkných obrázků), neměla tuto část postrádat, a to i při vědomí toho, že nakladatelství je v první řadě podnikání. Co se dá jednoznačně kladně hodnotit je ukázka sběratelského materiálu sbírky pana Karla Vodičky.
Na závěr nelze než dodat, že souhlasím s již jednou publikovaným odborným názorem zabývajícím se časopisy a knihami o pohlednicích, kde jejich autor uvádí: "Za promarněnou příležitost můžeme naopak označit třeba sérii z jihlavského nakladatelství Listen ...". Jen bych jej doplnil tím, že existence podobných projektů komplikuje a možná i znemožňuje (pokud tomu někdo další věnuje dostatek úsilí) na delší dobu vznik zásadnějších prací s daleko větší a vypovídající hodnotou.