Kýč a humor

Specifická kategorie, kterou nikdo přesně nikdo nevymezí. Kýčovité pohlednice provázejí pohlednicovou tvorbu po celou dobu, sbírají se však vlastně jen staré kýče.

Kýč se vyskytuje mezi všemi pohlednicovými žánry, nejčastěji pak mezi blahopřejnými pohlednicemi, nejméně asi mezi místopisnými.

Potíž je v tom, že kýč se dá obtížně popsat. Bývá definován jako líbivý, ale umělecky nehodnotný obraz nebo jiné dílo. Líbivý je však jen pro ty, kteří se vyznačují průměrným nebo až pokleslým vkusem.

Na starých blahopřejných pohlednicích vzniká kýč např. neústrojným používáním andělů, oblečených prasátek, kuřat, zajíců, sněhuláků, beránků či koček, zobrazováním dětí v úloze dospělých.

Na pohlednicích z období socialismu se kýč vyznačoval přemrštěným užíváním zlaté barvy, která měla dodat honosnost nebo nevhodné kupení vánočních a velikonočních předmětů s dalšími do různých zátiší.

V současné pohlednici se po uvolnění svobody ve vydávání pohlednic objevují všechny druhy kýče a snad ještě víc.

Vedle blahopřejných pohlednic se kýč objevuje nejvíc na pohlednicích humoristických. Tím neoznačujeme všechny pohlednice tohoto druhu za kýč, ale ani za umělecký výtvor. Mnohé z nich řemeslně vcelku dobře poukazují na špatné lidské vlastnosti nebo zachycují groteskní životní situace.

Mezi nejčastější náměty u starých pohlednic patří vojenské prostředí a opilci.

Staré kýčovité pohlednice se většinou nijak netřídí. Kdo chce může je rovnat abecedně podle autora, nebo vydavatelství. Ukládají se do alb, kde jejich prohlížení dnes vyvolá spíše pobavení, než pohoršení.

Současné kýčovité pohlednice se sbírají jen zřídka. Většinou jen kreslené vtipy, které s pestří sbírku. U mladších sběratelů se můžeme, ale setkat se sbírkou zaměřenou na kýčovitá zvířátka s vtipnými průpovídkami.



Autor: Jan Vávra | 18. 1. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2019 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist