Mikulčické pohlednice

Muzejní expozice na našem největším slovanském archeologickém nalezišti Valy u Mikulčic - Národní kulturní památce - prošla za 40 let své existence několika změnami a úpravami. Její první předběžná varianta byla slavnostně otevřena tehdejším ředitelem Archeologického ústavu v Brně a současně vedoucím mikulčického výzkumu Do. Dr. Josefem Poslíkem v neděli 15. května 1960. Vedle zmíněného vědeckého pracoviště se na ní podílí i krajský vlastivědný ústav v Gottwaldově (Zlíně) a okresní muzeum v Hodoníně. Největším propagátorem nově vzniklé muzejní expozice byl nesporně denní tisk, popřávající na svých stránkách dodatek místa činorodému ruchu v terénu archeologického naleziště. Významnou propagační úlohu však sehrály i mnohatisícové náklady pohlednic s mikulčickými motivy, z nichž dnes můžeme sestavit velice zajímavou kolekci.

Propagace archeologických nálezů prostřednictvím pohlednic není ničím novým. Již okolo roku 1902 vychází z pražské tiskárny UNIE pohlednice s tzv. dlouhou adresou, zachycující zátiší s deseti archeologickými nálezy s popiskem na přední straně: "Vykopáno na Kozím Hrádku, majetek musea Táborského". Nedlouho poté vydal "Moravský archeologický klub" v nakladatelství J. Slováka v Kroměříži pohlednici s jedenácti nádobami, anotovanou na obrazové straně: "Ze žánrových hrobů u Horky. Sbírka J. L. Červinky". V období Rakousko-Uherska byly chyby v českém pravopisu na polednicích velmi časté a proto nepřekvapuje, že je na uvedené pohlednici ředitel archeologického oddělení Moravského muzea a autor díla "Slované na Moravě a říše Velkomoravská" chybně uveden iniciálou "J." namísto "I." - Inocenc Ladislav Červinka.

Charakteristickými pohlednicemi v první polovině šedesátých let byly černobílé fotopohlednice formátu 140x100 mm. Pro Mikulčice vydalo nejméně tři takové pohlednice nakladatelství Orbis: s nejpopulárnějším nálezem - drobným závěskem ve tvaru knihy z 9. století s pozlacenými ostruhami zdobenými lidskými maskami a s pohledem do terénu hradiště při výzkumných pracích. Mikulčice byly v té době svými výsledky v republice natolik známé, že na posledně jmenované pohlednici postačovala strohá anotace "Mikulčice - okres Hodonín. Národní kulturní památník". Obdobně lakonické označení nesla na adresní straně i pohlednice nakladatelství Panorama Praha se skupinou dětí před výstavním pavilonem: "Mikulčice. Archeologické naleziště".

K propagaci výstavy "Grossmähren - Velká Morava", konané od 8.3. do 8.5. 1966 ve Vídni, vyšla v tamějším nakladatelství Wilhelm Frick - Verlag početná série obdobných černobílých fotopohlednic, z nichž devět mělo motivy z mikulčického naleziště. Autor použitých negativů Josef Škvařil, profesionální fotograf brněnského Archeologického ústavu, byl po řadu let z titulu své funkce přednostně přizván k fotografování nových nálezů. Navíc byl vynikající ve svém oboru. Využity byly jeho záběry na vykopané základy dvouapsidové rotundy a knížecího paláce, fotografie dvou nákončí, ostruh a nálezové situace s garniturou opasku i detailní pohled do velmožského hrobu. Jednoduchostí a ušlechtilostí tvarů návštěvníky jistě zaujaly pohlednice s umučeným Kristem na stříbrném křížku nebo s keramickou láhví z pálené hlíny podle antického vzoru. Pro velký zájem byla tato série vydána dvakrát, liší se pouze číslováním na adresní straně. Ze zahraničních výstav s velkomoravskou tématikou byla právě vídeňská tou největší. Díky spolupráci s rakouskými odborníky představila v centru hlavního města v prostorách Künstlerhausu na Karlsplatzu 1 některé domácí exponáty z někdejších slovanských lokalit v dnešním Rakousku a dala tak návštěvníkům možnost spatřit ucelený soubor archeologických nálezů středoevropské provenience z 8. - 10. století.

Při převzetí mikulčického areálu od brněnského krajského střediska do péče Muzea Hodonínska v lednu 1987 byly v prodeji poslední zbytky prvních dvou barevných pohlednic a zbytek devítidílného leporela - skládačky za 6,- Kč. Vzhledem k dobrým finančním podmínkám mohlo dá vedení muzea urychleně dotisknout v pětitisícovém nákladech jak obě pohlednice, tak i leporelo. Po změně názvu muzea na "Masarykovou muzeum v Hodoníně" v roce 1990 bylo v mezích nových finančních možností započato s cílevědomým každoročním vydáváním jedné pohlednice s velkomoravským šperkem ze zdejších nálezů. Díky tomu mohou dnes návštěvníci odesílat pohlednice se zlatými ostruhami, gombíky a přezkami nebo lícem stříbrného nákončí (kování na konci mužského opasku) s gemou a sklíčky, objevené v hrobě č. 490 u trojlodní baziliky. Až dosud nebyl při mikulčickém archeologickém výzkumu nalezen žádný písemný doklad, na který - přiznejme si - čekaly generace archeologů. Vděčným pohlednicovým motivem byl proto jeden z nejznámějších nálezů z 9. století - stříbrný závěsek ve tvaru knihy, dokládající zdejší písemnictví aspoň zprostředkovaně. Můžeme se s ním setkat i na několika pohlednicích mimo mikulčickou expozici, např. v sadě černobílých pohlednic formátu A5 s názvem Historické knihovny Jihomoravského kraje, provedené nakladatelstvím Orbis.

Vůbec nejúspěšnější a nejrychleji rozprodanou barevnou pohlednicí při vysokém nákladu 5000 kusů byl poněkud netradičně vyhlížející detailní záběr z odkrytého hrobu ženy ozdobené na poslední cestu náušnicemi a velkými stříbrnými gombíky. A jak už to bývá u podobných varovných motivů "memento mori", kupovali ji především mladí. K úspech pohledu přispělo kvalitní profesionální zpracování pražským nakladatelstvím Pressfoto. V současnosti má stejný úspěch druhé vydání této pohlednice v poněkud pozměněné úpravě.

S otevřením nové stálé expozice vyšel v červenci 1997 nákladem Masarykova muzea poeticky laděný záběr brněnského fotografa L. Teplého na otevřený hrob pod litou maltovanou podlahou "prvního" mikulčického kostela. Obecní úřad v Mikulčicích vydal pohlednici se záběry z každoroční cyrilometodějské pouti u základů knížecího paláce v areálu památníku. I ona nemůže samozřejmě chybět v nabídce u pokladny stálé expozice. Dvě obdobné pohlednice sponzorovalo pro památník Metropolitní rada pravoslavné církve v českých zemích. Nejstarší ikonku z řecké Soluně s vyobrazením sv. Cyrila Metoděje doplnil oběma stranami zlatého solidu byzantského císaře Michaela III. (842 - 867) z hrobu č. 480 u trojlodní mikulčické baziliky autor tohoto článku. Jeho snahou bylo ukázat oblečení obou věrozvěstů v co nejautentičtější podobě, neboť záhy poté, co začali být chápáni jako patroni Moravy, je každý malíř "oblékal" podle svého mínění. Vzdálená od dobové reality je i známá, masově rozšířená litografie malíře Jana Köhlera, vydaná v roce 1935 při oslavách 1050. výročí úmrtí sv. Metoděje na třech poštovních známkách Československa i na pohlednicích.

Druhou pohlednic, sponzorovanou pravoslavnou církví, upravil graficky hodonínský výtvarník Antonín Pánek. Do zelené mikulčické roviny s mohutnými solitéry osamoceně stojících listnatých stromů vsadil záběr z cyrilometodějské mše, sloužené na základech zdejší trojlodní baziliky biskupem olomoucko-brněnským vladykou ThDr. Kdyštofem, dnes arcibiskupem pražským a českých zemí, a fotografii nalezených pozlacených gombíků.

V době, kdy po novém územním uspořádání státu v roce 1960 spadal mikulčický památník pod správu Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, byly zavedeny vstupenky ve formě černobílé fotopohlednice formátu 130x85 mm, na levé straně s kuponem se stejným obrazem, jaký měl pohlednice. Pro památník ji připravovalo nakladatelství Orbis Praha . např. s nákončím se stylizovaným stromem života z 8. stol., s celkovým pohledem na obnažené základy trojlodní baziliky nebo s pohledem do interiéru stálé expozice v hlavním pavilonu. Stály nejprve 4 Kč pro dospělé a 1,50 Kč pro děti, později bylo u obou cen přitištěno +1,- Kč.

Stejný cenový vývoj měly i pozdější barevné vstupenky v téže úpravě, tištěné v Severografii Děín, navíc se dvěma kupony. První, který byl zmenšeninou záběru na vstupence a byl opatřen obsáhlým textem, nakonec návštěvníkovi zůstal, i když se rozhodl pohlednici odeslat. Na druhém přidaném kuponu byl barevný státní znak Československé socialistické republiky. Návštěvník získal zdarma barevnou pohlednici formátu 148x85 mm s pohledem nezastřešené základy prvního a druhého mikulčického kostela nebo s detailním pohledem na část stálé expozice v hlavním pavilonu, případně s celkovým pohledem do této expozice. Z dnešního tržního hlediska a nedostatku peněz na kulturu je však taková velkorysost u tisku vstupenek stěží myslitelná.

Zatím poslední klasickou pohlednicí, vydanou Masarykovým muzeem v Hodoníně k propagaci Národního kulturního památníku Mikulčice - Valy, je snímek se dvěma zlatými náušnicemi umístěnými na hrubé modré tkanině. Detailní pohled na tyto 1100 let staré šperky, zdobené granulací a filigránem, přesvědčivě dokumentuje svéráznou uměleckou invenci a vysoké řemeslné mistrovství dávných slovanských zlatníků.

Česká pošta s.p. zrušila od 1. ledna 2001 nižší poštovné za pohlednici než za dopis a zlikvidovala tak výhodu, která byla na našem území samozřejmostí po více než 130 let - už od zavedení korespondenčního lístku v roce 1869. Další podstatné zvýšení poštovného se dá očekávat se vstupem do Evropské unie. Přesto věřme, že pěkné místopisné pohlednice budou i nadále úspěšným a rozšířeným způsobem široké propagace našich muzejních expozic.

Autor: PaedDr.. Josef Šolc, Hodonín

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář