Novoroční zdravice
Chci vám přátelé, kolegové a čtenáři popřát v Novém roce štěstí a zdraví.
Budu-li rekapitulovat předchozí rok, tak pro moji sbírku toho mnoho neznamenalo. Zato osobní život doznal mnoho změn, vyšší post v zaměstnání, nástup na školu, třetí přírůstek v rodině. To všechno způsobilo odsunutí filokartie na druhou kolej. I tak ale vždy k pohlednicím utíkám jen tak pro potěchu oka a duše.
Přírůstky, to málo, které někde dostanu od známých či sem tam nějakou koupím, zakládám do speciální krabice, kterou v duchu nazývám "Krabice na důchod." Tam snad budu mít více času.
Pohlednice stále sleduji na internetových aukcích, i když se jich účastním jen sporadicky. Zarazila mne vzestupující cena pohlednic v posledním roce. To co se před dvěma lety nabízelo za dvacku dnes pod čtyřicet člověk nepořídí. Alespoň vyvolávací cena je vyšší. Otázkou je, zda pohlednici někdo koupí. Ale asi koupí, když cena jde vzhůru. U mnohých pohlednic je již cena plně srovnatelná se sousedním Německem a Rakouskem.
Budu věřit, planě a zbytečně, že cena pohlednic nebude kopírovat vzrůst cen spotřebního zboží a potravin a bude stagnovat. To abych si je mohl za pár let, až se jim budu moci zase plně věnovat, nakoupit plný pytel.
Na druhou stranu, tu ekonomickou, vzrůstající cena pohlednic by měla znamenat přímo úměrné zvyšování ceny sbírky, ale kdo s tím kalkuluje jen ten, kdo chce sbírku prodat. A to myslím není zájem nikoho ze sběratelů.
Sbíráte někdo moderní, nové pohlednice? Taky jste přesvědčeni, že sbírat dnešní pohlednice je tak dobré pro děti a ne pro sběratele? Myslíte si, že je to ztráta času a energie? Věříte, že taková sbírka je bezcenná?
Možná jsem blázen, nebo ještě dítě, ale já je sbírám. Proč? Nejde mi o cenu, ale o ty obrázky a mám jich slušnou řádku. Hrady a zámky - ty jsou úžasné jak na starých předsocialistických v plné parádě, tak na socialistických orbiskách s opadanými omítkami a křečovitou snahou o udržení při životě, až po ty dnešní, kde opět září ve světlech nových fasád a upravených parků.
Pokud někdo kalkuluje s cenou sbírky, tak si může klidně spočítat, že za padesát let bude i po takovýhle pohlednicích poptávka, ale proto je rozhodně nesbírám. Sběratelství má být radost z hezkých věcí a trochu i pyšnost nad tím vším, co se ve sbírce urodilo.
Proto vám všem, vážení kolegové, přeji hodně této radosti ze svých sbírek a pyšnosti nad nimi.
PS: Jednou, snad, všechny ty sbírky uvidím, nebo alespoň jejich část, na stránkách filokartie.cz.