Pohlednice cukrovarů

Nebudu tady psát o sbírce pohlednic cukrovarů, protože žádnou nemám, mám jen pár kousků a to mi stačí. Ostatně je to můj způsob sbírání, ověřit a doložit, že takové pohlednice existují. Nápad na tento článek m potkal v jednom malém pražském antikvariátu, jehož hlavním artiklem jsou pohlednice, kde jsem náhodně,, tomu se nevyhnete, zaslechl, jak majitel říká jednomu zákazníkovi: " Pohlednice pivovarů a cukrovarů prodám každé množství". V té chvíli mě napadlo - nezavinil jsem to já? Hned to vysvětlím.

V podvědomí sběratelů dřímá spousta námětů a někdy stačí maličkost, malý popud a některý z těchto námětů se probudí a začne žít svým životem. Nedávno se to přihodilo rozhlednám, jsou tady i s pohlednicemi více než sto let, ale musel přijít televizní seriál a hlavně pohlednice, které v něm byly použity, a najednou tu byl nový sběratelský obor. O pohlednice cukrovarů jsem se začal zajímat někdy počátkem devadesátých let, dokonce jsem na toto téma měl inzerát v jednom sběratelském časopise. Nedostal jsem sice žádnou nabídku, ale možná jsem nechtě upozornil sběratele, že je tady ještě jedna nevytěžená a nezpracovaná oblast, která stojí za pozornost.

Cukrovary jsou totiž jedním z nejtypičtějších prvků venkovské průmyslové krajiny. Mají poměrně velkou spotřebu vody a bývají stavěny v blízkosti jejího zdroje, zabírají poměrně velkou plochu se všemi skládkami řepy i odpadních kalů a vod a splavními kanály a proto bývají stavěny na okrajích měst a obcí nebo ve volné krajině.Také jejich silueta je charakteristická a to je odlišuje například od oblíbených pivovarů, které bývají často ukryty v městské zástavě. To všechno cukrovary přímo předurčuje, aby se staly předmětem sběratelské specializace, také proto, že valem zanikají, pokud se tak nestalo už v minulosti, a pohlednice jsou často jediným svědkem jejich bývalé existence. V době, kdy jsem se o ně začal zajímat, počátkem devadesátých let, zřejmě před počátkem kuponové privatizace nebo v jejím průběhu, jsem požádal ministerstvo průmyslu, jestli by mi neposkytli seznam cukrovarů. Kupodivu mi vyhověli a teď tento seznam předkládám sběratelům.

Přehled cukrovarů v Čechách a na Moravě:
Pražská cukerní společnost: Čakovice, Dolní Beřkovice, Mělník, Kostelec nad Labem, Užice, Velvary, Zvoleněves, Klobouky.
Kolínské cukrovary: Brodce nad Jizerou, Cerhenice, Čemeřičky, Český Brod, Dobrovice, Litol, Mnichovo Hradiště, Nymburk, Ovčárny, Ratiboř, Vrdy.
Cukrovary Žatec: Žatec, Doksany, Postoloprty, Lovosice.
Cukrovary Hradec Králové: Bašnice, České Meziříčí, Hrochův Týnec, Kopidlno, Nový Bydžov, Předměřice, Smiřice, Syrovátka.
Cukrovary Uherské Hradiště: Bedihošť, Břeclav, Hodonín, Hrušovany, Hulín, Němčice nad Hanou, Slavkov, Vrbátky, Všetuly, Vyškov.
Cukrovary Olomouc: Brodek u Přerova, Drahanovice, Dřevohostice, Holice, Kojetín, Litovel, Opava, Prosenice, Uničov.

Doufám, že v tomto seznamu není nic tajného, protože si ho každý může sestavit podle telefonních seznamů, jenom by to dalo trochu práce. Některé z uvedených cukrovarů byly po privatizaci už zrušeny, nevím, které to byly, ale na tom nezáleží, protože jejich pohlednice existují dál. V seznamu nejsou cukrovary, které byly zrušeny už dříve, poslední velká vlna rušení menších venkovských cukrovarů proběhla koncem padesátých a počátkem šedesátých let 20. století. Racionalizace a restrukturalizace nejsou vynálezem devadesátých let, probíhaly už dříve a například opuštěné budovy cukrovarů a uvolněné pracovní síly byly většinou využity pro nějakou účelovou místně potřebnou výrobu.

Sbírání pohlednice cukrovarů tedy nebude jen vyplňováním tohoto seznamu, i když vzhledem k více než stoleté historii cukrovarnictví u nás by to byl také pěkný záběr. Bude to také pátrání po pohlednicích cukrovarů zrušených nebo beze zbytků zaniklých a to je něco, co nikdy nebude mít konec, nikdy s tím nebudeme hotovi. A tak to má ve sběratelství být.

Autor: (jm)

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář