Pohlednice Otokara Březiny

Většina sběratelů pohlednic se zabývá místopisem a uměním. Přesto se mnohdy objevují ve sbírkách jako doklad doby, ve které vznikaly rovněž pohlednice spjaté s významnými osobnostmi. Jednou z významných osobností našeho literárního umění byl O. Březina.

Snad nejzajímavějším souborem spjatým s touto osobností je čtyřdílná sada je Oblíbená místa Otokara Březiny. Tento soubor vydal ve třicátých letech Ondřej Knoll fotograf z Náměště nad Oslavou. Sada je v oranžových obálkách 9 x 14,5 cm. Na ních je přilepen bílý štítek o rozměru 6,5 x 6,5 cm s názvy jednotlivých částí. Jednotlivé části se vztahují k místům, kde O. Březina působil:

I. Počátky, Panské Dubenky, Domašín a Telč -text napsal D. Zapletal,
II. Jinošov, Nová Říše - text napsal František Jech,
III. Jaroměřice nad Rokytnou text napsal Josef Kapinus,
IV. Tasov text Jakub Deml, napsal rovněž Prolog k tomuto souboru)

Prolog k tomuto souboru napsal básník, spisovatel, překladatel Jakub Deml. Dosud jsem viděl pouze jednotlivá torza tohoto souboru. Důvod vidím v těchto souvislostech. Část byla použita pro poštovní styk. Další část se rozplynula u obchodníků s pohlednicemi, antikvariátech ad. protože je ekonomicky výhodnější rozprodat postupně jednotlivé části než celek. Prázdné obálky s popisem se neuchovaly. Původně jsem byl názoru, že tato sada obsahuje rovněž jen označené pohlednice s určitým námětem. Obsahuje však i neoznačené místopisné pohlednice, které nemají z adresní strany titulek Oblíbená místa O. Březiny. Z mě známých zachovaných souborů obsahují jednotlivá torza I. -22ks, II. - 22ks, IV - 15ks. portrétní fotografie Bromografia Sadská 338

Jeho umělecky ztvárněný portrét je součástí sady Františka Bílka. Tato sada byla vydána ve prospěch postavení Bílkovy sochy J.A. Komenského v Praze. Vydal ji B. Kočí jako sérii č. 14. Mimo O. Březiny obsahuje grafiky J. Zeyera, B. Smetany, J. V. Sládka, Z desky Jeronýmovy, Z pomníku Chelčického ad.

Jako jeho výtvarná práce byla asi ve dvacátých letech vydána pohlednice Telče. Na obrazové části je namalován kostel u Matky Boží. Nakreslen je okolo roku 1889. Březina Otokar (vl. jménem Václav Ignác Jebavý) - významný český básník, představitel symbolismu

* 13. 9. 1868 Počátky + 25. 3. 1929 Jaroměřice nad Rokytnou

Narodil se v rodině obuvníka. V letech 1883 - 7 studoval na reálce v Telči. V r. 1887 nastoupil jako prozatímní podučitel do trojtřídní školy do Jinošova, poté v r. 1888 do Nové Říše. Zde studoval bohatou klášterní knihovnu a zapojil se do Floriánova okruhu. Od r. 1901 přešel do Jaroměřic kde, učil jako odborný učitel v měšťanské škole chlapecké 1901 - 5 a v letech a 1905 - 25 na měšťanské škole dívčí. Prožil zde zbytek života. V r. 1913 byl jmenován dopisujícím členem České akademie věd a umění. V r. 1923 byl jmenován jejím řádným členem. 27. 8. 1919 mu Univerzita Karlova udělila čestný doktorát filosofie. Do Jaroměřic jej přijížděly navštěvovat mnohé významné osobnosti např. 13. 6. 1928 T. G. Masaryk. Do r. 1893 používal pseudonym Václav J. Danšovský. Poté publikoval pod jménem Otokar Březina. Své básně psal pro Nivu, Vesnu, Nový život, Rozhledy, Moderní revui Lumír ad. Je autorem sbírek Tajemné dálky 1895, Svítání na západě 1896, Větry od pólů 1897, Stavitelé chrámu 1899, Ruce 1901, Země (tuto sbírku básní a esejů a juvenií nedokončil, vyšlo 1933), knihy esejů Hudba pramení 1903, Skryté dějiny (tiskem 1970). Napsal libreto k opeře Masopust, hudbu k ní složil F.Bauer Martinkovský. Přeložil Motlitbu večerní z Kreuzerovi opery Noc v Granadě, Motlitbu od C. M. Webera, Cascioniliniho Chléb andělský, Duchovní ukolébavku od E. Geibela, Krále duchů od J. W. Goetha ad. Publikovány byly jeho dopisy s A. Pamrovou, F. Bílkem, J. Demlem, F. X. Šaldou. Patřil mezi nejvýznačnější představitele symbolismu a ovlivnil celou řadu umělců. Poté co se umělecky odmlčel se snažil žít v ústraní. Během let 1916 - 29 byl za své dílo sedmkrát navrhován na Nobelovu cenu za literaturu. Jejímu získání nepomohly ne zrovna dobré překlady. Jeho knihovna čítající 4500 svazků byla rozdělena MU v Brně a gymnáziu v Moravských Budějovicích. Je pohřben v Jaroměřicích nad Rokytnou. Plastiku Kniha života na jeho hrobě vytvořil F. Bílek, 11. 9. 1932 byla nad jeho hrobem odhaleno sousoší Tvůrce a jeho sestra Bolest od stejného autora. V r. 1929 vznikl Výbor pro uctění památky. Jeho básnický odkaz pomáhá uchovávat Společnost Otokara Březiny (založená 28. 3. 1932 v roce 1948 zrušená 1990 obnovená činnost). V Jaroměřicích nad Rokytnou je od r. 1929 otevřeno jeho muzeum. Jedná se o nejstarší literární muzeum na Moravě.

Autor: Miroslav Maloušek | 23. 10. 2003

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2019 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist