Pohlednicové zamyšlení

Není to tak dávno, co jsem si v tisku přečetl zprávu o tom, že jeden ze světově známých obrazů vydražil jakýsi multimiliardář (následovala suma se sedmi nulami na konci) a umístí jej ve své soukromé sbírce. Nejsem sice velký stoupenec malířství, a je otázka, zda onen obraz byl skutečně dílo, na které by se lidé chodili dívat jako na oku lahodící plátno, nebo zda bylo tak drahé jen kvůli jménu autora či z nějakého jiného důvodu.

To ale není předmětem mé polemiky. Krátce poté jsem navštívil jeden útulný hudební obchůdek v centru Prahy a s jeho majitelem si velice příjemně popovídal o bývalé slávě vinylů, o shánění hudebních artefaktů a sběratelství vůbec. A tehdy jsem si uvědomil jednu věc, která mě od té chvíle, co sám sbírám cokoliv, neustále provází. Chovají se sběratelé častěji jako ti milionáři nebo dokáží plody svého sběratelského úsilí prezentovat?

Seznámil jsem se blíže s několika sběratelskými či podobně laděnými obory a musím podotknout, že spíš převládá ona lenivá cesta. Dala by se popsat následovně - několik týdnů, měsíců či let se pachtím za nějakým předmětem, který chybí v mé sbírce. Pak se stane malý zázrak, onen sběratelský skvost (tedy pro toho, kdo ho tak úporně shání zcela určitě) se stane mým majetkem. Pokochám se jím a ... co pak? Poputuje do vitrínky, skříňky, na poličku, ale v nejčastějších případech do nějaké krabice. Mluvím totiž o té sortě sběratelů, kteří nedisponují rodinnými domky či vilami, případně paláci, kde mají nekonečnou plochu a prostory pro své záliby. Docela by mě zajímalo, kolikrát za rok si takový sběratel celou svou sbírku rozloží a pořádně si ji prohlédne. Spíš si myslím, že si v hlavě projde všechny věci, které už má, popřípadě se podívá na ty, u kterých si není jist. Nemohu si pomoci, ale v tom cítím jedno - daleko víc jsme schopni si cenit toho, co nemáme. A nejspíš by bylo dobré to změnit.

Samozřejmě se objeví otázka zásadní - JAK? Problém je tady v největší části v oné lenivosti. Než aby lidé vytáhli paty ze svých hradů, raději se budou vymlouvat na spoustu důvodů: počínaje nemocemi přes práci, péči o děti, nedostatek financí až po všezaklínající: "Nemám čas." Jistěže nepřísluší vyzvídat, co je tak důležitého, aby se na nějaký případný sraz nejelo, ale někdy mám pocit, že výše uvedené výmluvy přijdou ochotně vhod. Ovšem na druhou stranu nutno přiznat, že první vlaštovky tu už jsou. Přispěvatelka na stránkách Filokartie Jarmila Hrubá společně s další sběratelkou Kateřinou Koczkásovou už organizují třetí výměnné setkání sběratelů pohledů psů (spíš by se hodilo napsat sběratelek, protože pánové v tomhle směru příliš neexcelují). V žádném případě nejde o jednu z mnoha burz, které se za tento název často schovávají. Večerní sezení je určeno k tomu, aby se všichni přítomní mohli pochlubit tím, co ve svých sbírkách považují za nejlepší. Kromě toho, že se v mnoha případech objeví další motivace pro hledání nových přírůstků, ještě může mít člověk pocit, že nesbírá jen do šuplíku.

Burzy (nebo chcete-li výměnná setkání sběratelů) jsou poslední dobou podobné jako vejce vejci: například burza pohlednic už několik měsíců vypadá stále stejně. Na stolech popsané kategorie pohledů už důvěrně známými popisky a u nich kvílející majitelé, kteří naříkají, že je pro ně ztrátové sem jezdit. Už ale nemají tolik stavovské cti vzít z domova i něco víc, než jen svůj milovaný místopis. Na nesčíselný počet dotazů, zda kromě něj nemají také něco jiného (sport 20. století, psi, formule 1 apod.) následuje buď nějaká rádobyvtipná invektiva (psy nemám, ale umím zaštěkat) nebo obvyklé - to je nezajímavé, to sem vůbec nevozím. Co je tedy pro tyhle lidi zajímavé? Jen vydělávat? Nebo si taky někdy najdou chvíli se stejně "postiženými" jedinci a dokáží si ty své největší perly ze sbírek předvést? Namítnete možná, že to je zbytečné, že se znají a vědí, co se pod kterým pojmem skrývá. Jak ale naznačují některé nejnovější zkušenosti sběratelek, je možný ještě jeden výklad - že totiž vůbec žádné takové pohledy nemají a z nějakého mně neznámého důvodu to nechtějí přiznat. Protože drtivá většina z nich když prohlásí: "Když přijdete příště, tak je (myšleny pohledy nějakého určitého zaměření) vezmu", tak při onom příště se nic takového nestane.

Slyšel jsem také docela zajímavý názor, který má v mnohém velkou pravdu. Jestliže tradiční prodejci na burzách mají nové přírůstky v místopisné oblasti, existují u nich zcela zřejmě nějaké zdroje, od nichž berou pohledy nejen místopisné, ale všeho druhu. Vysvětluji si to tak, že jim někdo odkudkoliv přinese balík pohledů, oni si ho přeberou a rozhodnou, co na burzu vezmou. Evidentně tito dodavatelé nemají o kvalitě a hodnotě pohledů žádnou představu, protože jinak by nejspíš začali sbírat, nebo v tom horším případě obchodovat sami.

Potíž je v tom, že ze sběratelství se stává stále více kšeft a tomu se podřizuje vše Sběratelští patrioti si neuvědomují, že pokud nezačnou hledat i jiné cesty k mladým, začínajícím elévům, těžko pak někdy někdo jejich otěže převezme. Myslím, že udělat nějakou zajímavou prezentaci by mohlo hodně změnit. Jako příklad může posloužit putovní výstava Papírový svět, kdy se lidé v několika městech naší republiky mohli seznámit s výtvory papírových modelářů. Mnoho z nich vyslyšelo žádost proslulého tvůrce vystřihovacích modelů arch. Richarda Vyškovského a zapůjčilo některé své výtvory. Nutno ale poznamenat, že modeláři jsou proti sběratelům v jisté výhodě, protože mají možnost prezentovat se na různých soutěžích.

Nejdůležitější je asi začít. Vzpomínám na jedno komorní sezení příznivců F1, kteří si na něj přinesli například své vůbec první sešity s výstřižky o tomto sportovním odvětví. Samozřejmě jsme v něm našli drtivé množství materiálu, který jsme už znali, ale sem tam se objevil obrázek, který byl pro všechny kromě vlastníka absolutní novinkou. Zkrátka, i když si myslíte, že znáte či máte téměř vše, určitě by se při takových setkáních či prezentacích našlo něco, co by vás překvapilo nebo čím byste mohli překvapit i vy.

Nestálo by to za "hřích"?



Autor: Robert Pavelka | 20. 4. 2009

Komentáře

prezentace sbírek

Sbírám místopis a vidím to dost jinak

Sběratelské kontakty

Re: Sběratelské kontakty

názor

re: názor

Re:

názor

re:

Radost?

vrtulník...

Poklona

No vidíte

Opravdu se nic neděje,

Re:

Příklad za všechny

Druhý příklad

...a do třetice všeho dobrého a zlého ;)

Pohlednicové zamyšlení

re:

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist