Předběžné a souběžné známky

Tento článek přetiskujeme s laskavým svolením redakce časopisu Filokartie, odborného zpravodaje Klubu sběratelů pohlednic Orbis Pictus. Pokud máte o tento zpravodaj pro sběratelé pohlednic zájem, můžete si jej objednat na následující adrese:
Klub sběratelů pohlednic Orbis Pictus
PS 727
Brno 2
663 27

Poštou prošlé pohlednice jsou současně celistvostmi a ty mají tu nepříjemnou schizofrenní vlastnost, že zajímají nejen nás - sběratele pohlednic, ale také filatelisty a bylo by škoda, kdyby nám ze sbírek unikaly některé cennosti jen proto, že je sami neumíme ocenit. Ve Filokartii se občas mihne článek na téma pohlednic a filatelie, ale spíše známek, také jsem jeden takový spáchal, ale včas jsem ho stáhl, když jsem si uvědomil, že takové všeobecné články nemají velký smysl. Navíc k pátrání po lepších nebo vzácnějších známkách jsou potřeba značné filatelistické znalosti, literatura a někdy i speciální přístroje a i kdyby bychom to všechno obsáhli, zjistíme, že už nás někdo předběhl a že většina lepších známek je z pohlednic smyta nebo stržena. Já jsem alespoň udělal takovou zkušenost, že k objevení jedné lepší známky je potřeba prohlédnout několik stovek a u vzácnější známky několik tisíc pohlednic.

Pro sběratele pohlednice je daleko přijatelnější všímat si na pohlednicích takových věcí, které snadno objeví bez velkých filatelistických znalostí a právě tím je poštovní použití tzv. předběžných a souběžných známek. Při každé změně státoprávního uspořádání totiž pošta nemůže čekat, až budou vydány známky nástupnického státu, musí fungovat a proto musí připustit na jistou dobu používání známek, které jsou k dispozici, a to jsou známky zanikajícího státu. Lépe to postihuje následující příklad, ve kterém se pokusím definovat podstatné, abych se v dalším text nemusel opakovat. Větší podrobnosti se najdou ve filatelistických katalozích.

Vznik československé republiky (ČSR) je spojován s datem 28. 10. 1918. První československé známky, stříhané Hradčany 5h (světle zelená) a 10h (červená) byly vydány až 18. 12. 1918, proto do 28. 2. 1919 platily na území ČSR i vybrané rakousko-uherské známky. Nemá smysl je uvádět, protože pro nás bude rozhodující jejich poštovní použití. Tyto známky se v období od 29. 10. do 17. 12. 1918 označují jako předběžné a od 18. 12. 1918 do 28. 2. 1919 jako souběžné. To bude platit i ve všech dalších případech. Pohlednice s těmito předběžnými a souběžnými známkami nemají obvykle příliš velkou cenu v korunách, jsou jen dokladem poštovního provozu v tomto přechodném období. Podstatně věští sběratelskou hodnotu i cenu mají celistvosti se smíšenými frankaturami, složenými ze souběžných a čsl. známek. Také to platí i v dalších příkladech. Poněkud jiné je to s ranným použitím prvních čsl. známek, někdy se mluví o ranném použití hradčanských známek, a proto k němu odbočíme. Období od 18. 12. 1918 do 28. 2. 1919 se rozděluje obvykle sestupně podle významnosti na několik úseků. Jen pro informaci uvedu, že poštovné za pohlednici v tuzemsku činilo 10 hal., za tiskopis 4 hal., přičemž za tiskopis se považovaly i pohlednice, na kterých nebylo kromě adresy sdělení delší pěti slov včetně podpisu. Na některých pohlednicích je to vytištěno v místě pro známku. Tato období jsou:

  • Zdaleka nejvzácnější jsou celistvosti z prvního dne platnosti čsl. známek z 18. 12. 1918. Dnes je údajně známo 26 takových celistvostí (stav v prosinci 1999), nevím, jestli mezi nimi je také nějaká pohlednice. Každý nález by byl velevzácný.
  • Další období sestupně podle vzácnosti. V závorkách jsou uvedeny počty dosud známých pohlednic a tiskopisů podle údajů v časopise Filatelie č. 12/1999.
    • 21 - období 19. 12. - 26. 12. 1919 (26 pohlednic, 3 tiskopisy).
    • 22 - období - 27. 12. - 31. 12. 1918 (53 pohlednic, 3 tiskopisy). Zřejmě se počítá s tím, že kolem Vánoc a konce roku je poštovní provoz bohatší a tedy i počet zachovalých polednic větší.
    • 23 - leden 1919 (použití poměrně běžné, počet už není uveden).
    • 24 - únor 1919 (celkový počet zachovaných celistvostí se odhaduje na 10 tisíc kusů).

Další přechodná období vznikla po odtržení Slovenska 14. 3. 1938 a po vzniku a zániku Protektorátu Čechy a Morava. Na území Protektorátu platily některé čs. známky od 15. 3. do 15. 12. 1939. První protektorátní známky byly vydány až 29. 7. 1939 (hrady, krajiny) a po 30. 8. 1939 (lipové listy), ale ještě předtím byly některé z dosud platných čs. známek opatřovány přetiskem Protektorat Böhmen u. Mähren.

Ke konci druhé světové války byla situace složitější. Na celém území ČSR platily protektorátní známky až do 16. 5. 1945, ale skoro nikdo je nepoužíval, lidé raději platili v hotovosti. Na osvobozených územích a po 9. 5. 1945 na celém území platily známky košického vydání (26. 3. 1945), bratislavského vydání (30. 4. 1945, hodnoty v K) a už od roku 1944 různé neoficiální revoluční známky. Další oficiální vydání čs. známek vyšla až po 16. 5. 1945 a jsou pro nás nezajímavá.

Přiznám se, že nemám příliš zvládnuto období na Slovensku po vyhlášení Slovenského štátu 14. 3. 1939. Jistou dobu tam platily čs. známky bez přetisku i s přetiskem Slovenský štát a to i po vydání prvních slovenských známek. Vzácné jsou zejména smíšené frankatury. V okrajových územích platily po jistou dobu i známky polské a maďarské, ale to je pro nás záležitost příliš specializovaná.

Poslední - ale pro nás nejbližší - je přechodné období po rozdělení Československa k 31. 12. 1992, příp. k 1. 1. 1993. První známky ČR byly vydány 20. 1. 1993, původní československé známky platily až do 30. 8. 1993, takže je najdeme i na velmi mladých pohlednicích a při troše štěstí možná i nějakou frankaturu, ale zájem filatelistů o ně je velký a většina už bude vysbírána. Přesto jsou tady sběratelské šance asi největší, protože většina sběratelů moderních pohlednic dává přednost spíše čistým pohlednicím, takže možná na nás nějaká poštou prošlá polednice zbude.

Tolik v kostce o poštovním použití předběžných a souběžných známek. Pohlednice s nimi se stále ještě dají v nabídce najít, mě samotnému se to už několikrát podařilo, i když ve většině případů ze starších období. Každé přechodné období má samozřejmě své zvláštnosti, někdy velice zajímavé, ale za těmi se musí do specializované literatury.

Pozn. red.: Pěkným příkladem použití předběžné nebo souběžné známky (zvláště s ohledem k obsahu pohlednice) je pohlednice s titulem Průkopníci československé svobody s portréty T. G. Masaryka, Klofáče, Kramáře a prezidenta USA Wilsona, vytištěná hnědě tónovaným světlotiskem. Tato pohlednice byla odeslána v prosinci 1918 (datování odesílatelem, údaj dne není čitelný) z Dobrušky a byla opatřena červenou rak.-uherskou známkou 10 Heller. Původní adresa do Tyrol byla přeškrtána a červeně přepsána na "Böhmen - Dobruška".



Autor: J. Maschke | 2. 8. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist