Ranné pohlednice TGM

Nesbírám pohlednice státníků pro nepříjemnou příchuť kultu a povinné úcty, která je obklopuje, ale jsou výjimky, jako je ta, naznačená v názvu článku.

Valná většina Masarykových pohlednic pochází z jeho prezidentského a postprezidentského období. Napadlo mi, jestli existují i starší pohlednice. Zdánlivě pro to nebyl důvod. Za 1. světové války zrádce Masaryk žil v exilu jako vůdce československého protirakouského odboje. Před 1. světovou válkou byl jako zrádce národa srdečně nenáviděn za Hilsneriádu a za účast v bojích o Rukopisy, v nichž stál nekompromisně na straně odpůrců jejich pravosti.

A přece tyto pohlednice existují, i když sám mám jen dvě. Na první z nich Masaryk jenom je. Je to fotografie tabla, nazvaného "Čeští poslanci na radě říšské 1911", která vznikla v pražském fotografickém ateliéru J. F. Langhanse v tomtéž roce. Na tablu je 108 kabinetních podobizen českých poslanců, rozdělených do pěti poslaneckých klubů, jenom hrabě Šternberk je mimo. V klubu, označeném jako "Český klub poslanců na radě říšské" je i podobenka T. G. Masaryka, jediného v klobouku a je to černý klobouk s širokou střechou. Pohlednice byla poslána z Prahy 29. III. 1911 slovutnému pánu panu JUDr. Ot. baronu Pražákovi, říšskému poslanci, Brno a J. F. Langhans na ní strojem psaným textem nabízí "lístky dle tohoto vzoru: 6 kusů  2K 50h, 12 kusů  4K 50h", razítkem a perem připsaná šifra JFL. Bylo by zajímavé zjistit, jestli byly tyto pohlednice skutečně vydány, nebo existují jen v této nabídkové podobě.

Druhá pohlednice je trochu záhadou. Je na ní grafická podoba T. G. Masaryka, výřez z jiné grafické podobizny, pravděpodobně mědirytiny, vytvořené v roce 1902 Maxem Švabinským. Masaryk se mi na této pohlednici zdál o něco mladší než v roce 1918 a chtěl jsem se podívat po nějakých starších fotografiích, které by mohly sloužit jako předloha obrázku na pohlednici. Místo nich jsem našel zmíněnou podobiznu Maxe Švabinského, dokonce na dvou místech - jednou v knize Milana Machovce Tomáš G Masaryk (Melantrich 1968, za str. 96) a podruhé ve větším tiskařsky dokonalejším hlubotiskovém provedení jako frontispis (ilustrace proti titulnímu listu) v životopise T. G. M. od Jana Herbena (Sfinx Bohumil Janda, Praha 1947). Sběratelé, kteří mají tuto pohlednici ve sbírce, si to mohou ověřit. V knize portrétů osobností od Maxe Švabinského z roku 1985, nazvané Švabinského Český Slavín, tato podobizna chybí. Pod obrázkem je text, který uvádím v plném znění, protože mnoho napoví:

"Dr. Tomáš Masaryk, tvůrce českých legií, organisator nejchrabrejšího vojska na světe, president Národní rady československé. Nar. 7. března 1850 v Hodoníně. Jeho filosofická, umravňující a vzdělávací, moderní zásady politické a sociální mocně prohlubující působnost počíná jeho literární a universální činností r. 1878. Od r. 1907 trvale přináležeje říšské radě, plně upoutána jeho pozornost k zahraniční politice, najmě k jihoslovanské otázce. Vydav se zavčas za hranice, ujal se tam neúmorně československých zájmů a dožívá se naplnění tužeb národních, slyší ples a jásot svobodného, demokratického národa československého."

Předsedou, nikoliv presidentem Československé národní rady v Paříži byl Masaryk zvolen v roce 1916. Československá samostatnost byla deklarována v tzv. Washingtonské deklaraci z 18. 10. 1918, Masaryk ji podepsal ve Philadelfii 26. 10. 1918 a ihned zveřejnil. Převrat 28. 10. 1918 proběhl bez jeho účasti, 14. 11. 1918 byl zvolen presidentem ČSR, do vlasti se vrátil 20. 12. 1918 a do Prahy přijel 21. 12. 1918.

Pohlednice má několik zvláštností. Především má dlouhou adresu, což je v této době velmi neobvyklé, bez jakéhokoliv doprovodného textu, který by umožňoval odhadnout, kdy a kde vznikla. Text je vytvořen vznosnou jiráskovskou češtinou a je dílem vzdělaného člověka, možná právě Aloise Jiráska. Na to, že byl konec války, byla pohlednice vytištěna na kvalitním papíru. Buď vznikla v zahraničí a pak je záhadou dlouhá adresa a chybějící tiráž. Nebo vznikla u nás, možná jako ilegální tisk v době, kdy se to nesmělo, a pro její tisk byl použit štoček s dlouhou adresou a nápisem Dopisnice, který byl právě po ruce, nebo zbytek nespotřebovaných předtištěných pohlednic z doby dlouhé adresy před rokem 1905.

Pohlednice není sběratelským výrobkem, text z přední strany je mírně prolisován na adresní stranu, kde jsou jeho zlomky v negativu dobře čitelné. Je zajímavé, co všechno měli tvůrci této pohlednice k dispozici - kvalitní papír, dlouhá adresa zůstane záhadou, hodnotný a kvalitní text, dobrou tiskárenskou techniku a především grafický list Maxe Švabinského, jehož vlastnictví nebylo v té době zdaleka tak samozřejmé, jak by se nám zdálo dnes. Snad by mohli sběratelé, kteří se tomuto období nebo přímo pohlednicím T. G. M. věnují podrobněji, k tomu říct něco přesnějšího.

Sbírání pohlednic T. G. M. z doby jeho prezidentství a postprezidentství není obtížné, pokud nemáme příliš velké nároky, protože tyto pohlednice jsou stále ještě v nabídce. Ale pátrání po starších pohlednicích je tím správným sběratelským dobrodružstvím, jakým by sběratelství mělo být. Vlastně se to týká všech osobností - když ještě nebyli slavní.

J. Maschke, Litvínov

Komentáře

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře