Sedm otázek pro Romana Karpaše
Možná jste již četli nějaký článek od Romana Karpaše, či drželi v ruce nějakou z jeho početných knih, které buď redigoval, nebo napsal. Ač sám, jak tvrdí, není sběratelem pohlednic, v tomto oboru má velký přehled a znalosti.
Roman Karpaš se narodil 30. 10. 1951 v Liberci. Absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze, obor výtvarná výchova a matematika, ale z učitelování zběhl, protože ho víc lákalo výtvarné umění, především grafika, které se začal věnovat soustavně. Měl dosud více jak 30 autorských výstav a zúčastnil se mnoha kolektivních přehlídek, mezi nimi i prestižních mezinárodních výstav v Krakově a Ljubjani. Pět let vedl Malou výstavní síň, kde uskutečnil na svou dobu řadu pozoruhodných výstav. Od roku 1982 spolupracoval se Severočeským nakladatelstvím a posléze se stal jeho redaktorem. Od roku 1990 je na volné noze a pracuje pro různá nakladatelství. Upravil více než dvě stě knih a sám napsal nebo se autorsky podílel na 15 publikacích věnovaných především vlastivědným tématům nebo pohlednicím. Spoluzakládal Nakladatelství 555, nyní má vlastní Nakladatelství RK.
První otázka je určitě logická - Jak jste se dostal k pohlednicím?
Obrovský potenciál obrazových informací, které nesou dobové pohlednice, jsem si naplno uvědomil při práci na rozsáhlé asi sedmisetstránkové Knize o Liberci, kterou jsem sestavoval jako editor a zčásti i napsal. Moje manželka tehdy spravovala poměrně rozsáhlou sbírku pohlednic v Severočeském muzeu a odtud tedy přirozeně pocházela největší část reprodukcí. Když pak kamarádi z libereckého Hobbyklubu udělali krásnou výstavu pohlednic v Malé výstavní síni, vznikla díky velkému ohlasu myšlenka upořádat z nich knihu. Tak vznikla ve spolupráci s Agenturou 555 (dnes Knihy 555) moje první publikace Kouzlo starých pohlednic Liberecka (1997). Jsou v ní i některé obecné texty např. o technikách tisku a další poznatky, které o pohlednicích od té doby sbírám. Kniha měla úspěch, a tak jsem vymyslel edici Album starých pohlednic, která dnes má už patnáct svazků: Jizerské hory, Český ráj, Krkonoše, Podkrkonoší, Lužické hory a Ještěd, Praha, Západočeské lázně, Českokrumlovsko, Českobudějovicko, Olomoucko, Pardubicko a Chrudimsko, Jeseníky, Českosaské Švýcarsko, Šumava a také tématická - Pes přítel a pomocník. Za pár měsíců vyjde Křivoklátsko a Český kras a po něm České středohoří. U všech se zatím podařilo udržet jednotnou cenu 495 Kč. Objednat si je můžete s 10% slevou přímo v nakladatelství Knihy 555, Rumunská 47, 460 01 Liberec, www.knihy555.cz.
To je pěkný vydavatelský počin. Co chystáte do budoucna?
Za deset let mi prošly rukama bez přehánění statisíce pohlednic a já tak mohl srovnávat a stopovat různé vývojové trendy. Nakonec jsem se rozhodl tyto zkušenosti shromáždit do opravdu gruntovní publikace, která zatím bohužel filokartistům, muzejníkům i historikům velmi chybí. Pracuji na ni už několik let, protože informace se shánějí doslova po střípcích a velmi těžce. Pohlednice byly pro naše předky tak všední věcí, že o nich prakticky nikdo nepsal, nic se nezaznamenávalo, bylo to nedůležité děni na okraji života. Kniha se bude jmenovat POHLEDNICE - z historie lístků, které zmenšily svět a měla by vyjít na podzim roku 2005. Shrne vše dostupné o vývoji pohlednic od jejich počátků až prakticky po současnost. A musím říci, že bádání přináší stále nové a zajímavé objevy nejen u tradičních starých pohlednic, ale v tvorbě po roce 1945.
Které pohlednice Vás nejvíce oslovily? Která je pro Vás ta nej?
Nemám žádné jednoznačné favority, ale vždy mne potěší, když objevím nějakou pohlednici, která rozšíří mé vědomosti a doplní mezery v poznatcích.
Jak velká je Vaše sbírka pohlednic? Jaký druh sbíráte?
Ačkoliv to bude znít možná překvapivě, nejsem sběratel pohlednic. Lépe řečeno dlouho jsem jim nebyl. Ale jaksi samovolně se mi doma nahromadila malá kolekce nejrůznějších pohlednic, které jsem původně získal pro knihy. Nepatřím mezi ty, kteří musejí mít ten či onen exemplář za každou cenu doma. Stačí mi oskenovat si ho, zapsat a archivovat pro eventuelní použití v tisku. Musím ale říci, že mne bacil sběratelství už také trochu nakazil a nyní již přece jen trochu systematičtěji vytvářím nevelkou sbírku, která by měla ilustrovat vývoj pohlednicové tvorby, jednotlivé náměty, tiskové techniky a jejich zvláštnosti apod. Když se mě někdo na burze zeptá, co sbírám, odpovím upřímně, že přesně nevím. Často si ale nakonec něco vyberu, je-li to za rozumnou cenu. Měl jsem už i přednášku o historii pohlednic v Rudolfinu v rámci výstavy Česká fotografie a počítám, že bych ji mohl dále doplnit a rozšířit, pokud by byl zájem.
Jak vidíte vydávání pohlednic v dnešní "elektronické" době?
Elektronická pohlednice je fenomén jako každý jiný. Má hodně předností, aby se rozšířila, ale je to přece jen něco jiného než lístek, který pro vás musí někdo vybrat, podat na poštu a který k vám jde i stovky kilometrů. Klasickou pohlednici nevytlačí, tak jako film, televize a nakonec i video nevytlačilo divadlo. Je to jen další z nových možností - každý má na výběr.
Má smysl sbírat nové - moderní - pohlednice?
I ta nejstarší pohlednice byla kdysi úplně nová. Sbírání novějších i těch úplně současných pohlednic považuji z nadhledu přesahujícího lidský věk za stejně důležité jako shromažďování starých exemplářů. Budoucnost to jistě jednou ocení. Ostatně tak kdysi vznikla většina dnes pozoruhodných sbírek.
Jaký vzkaz by jste zanechal čtenářům filokartie com a sběratelům pohlednic, těm dnešním i těm budoucím?
Sběratelům bych přál méně "kšeftařů", kteří šponují cenu pohlednic zbytečně vysoko, nehledě už na ty, kteří si z toho udělali živnost a o samotné pohlednice jim už ani tak nejde. Možná jsem trochu idealista, ale sbírání pohlednic (stejně jako třeba drobné grafiky) považuji především za potěšení, které by mělo zůstat finančně přístupné nejširšímu okruhu zájemců. Filokartii.com přeji, aby vydržela. Sám jako redaktor vím, co času a energie spotřebuje jakékoliv periodikum, nemá-li ustrnout a zajít na úbytě. Ovoce se sklízí až po třech, čtyřech letech a to ne každý vydrží. Přeji, aby se vám to podařilo a filokartie.com se stala univerzálním a vyhledávaným prostředníkem mezi sběrateli a přáteli starých pohlednic.
Komentáře
Nejsou žádné komentáře