Staří fotografové a vydavatelé pohlednic v Náměšti nad Oslavou

Nejstarší fotografie Náměště, jež jsou uloženy v Muzeu Vysočiny Třebíč, jsou z 80. let 19. století. Rozhodně z doby před rokem 1893, neboť zámek, který je na snímcích zachycen nemá ještě na věži svou charakteristickou kopuli. Jistě se nejedná o dílo místního fotografa. Některé ze snímků jsou signovány "Fotografisches Atelier von Ingenieur G. A. Stosius". Známy jsou i amatérské snímky z poloviny 90. let 19. století, jejíchž autorem je JUDr. Jindřich Haugwitz, tehdejší majitel velkostatku. Ale první pohlednice s motivy Náměště, u nichž se dá předpokládat již místní (víceméně profesionální) fotograf, se objevují až koncem 19. století, konkrétně podle poštovních razítek v roce 1898. v letech 1898-1900 se objevuje řada nakladatelů pohlednic s motivy z Náměště - brněnská tiskařská firma Ascher & Redlich a náměšťští nakladatelé, Rudolf Ergens a J. D. Prager a E. Müller. Jedná se o světlotiskové pohlednice bez udání jména fotografova. Jedinou vyjímkou je pohlednice Müllerovy, kde již uveden jako autor fotografií sám nakladatel. Téměř současně (podle poštovních razítekv roce 1900) se objevují i původní fotografie vyvolané na fotografický papír s dlouhou adresou, ovšem opět bez udání autora. Po roce 1900 se počet vydavatelů snížil. Firma Ascher a Redlich zřejmě brzy přenechala vydávání pohlednic místním nakladatelů a spokojuje se s tím, že nadále tiskne pohlednice vydané R. Ergensem a nemáme žádný důkaz o nakladatelské činnosti Pragerově. Až po roce 1906 se objevují další nakladatelé B. Řezník a O. Knoll a je známa i ojedinělá pohlednice vydaná velkomeziříčským nakladatelstvím Frgal a Šašek (s reprodukcí černobílé litografie či perokresby anonymního pohledu na zámek). Stejně ojediněle se objevuje i dvouobrázková světlotisková pohlednice vydavatele Ed. Fischera (podle razítka z roku 1918). Bohužel, s vyjímkou pohlednic Müllerových není v prvních letech udáván autor fotografií, které byly na pohlednicích použity. Jedná se přitom o jedny z nepůvabnějších náměšťských pohlednic, které dodnes okouzlují originálností záběrů, často oživených skupinou postav, zvláště dětí. Podle stylu záběrů se jen můžeme domnívat, že autorem fotografií i u těchto pohlednic je Emil Müller. U fotografických pohlednic však nemůžeme jako autora zcela vyloučit ani Ondřeje Knolla, který byl v Náměšti přinejmenším od r. 1900, kdy je ve sčítání lidu zapsán jako příručí v obchodě E. Müllera, u něhož se i fotografickému umění vyučil. (1) Přitom ani Müller nebyl prvním náměšťským fotografem. Primát v tomto případě drží Ludvík Höfer.

Klempířský mistr Ludvík Höfer se narodil roku 1858 v Dačicích a zemřel v roce 1923 v Náměšti. Fotografickou živnost si v Náměšti otevřel 7. dubna 1899 na náměstí, vedle Staré radnice, v domě č. 101 (2) . Jsou známy jím focené kabinetní podobizny, ale pohlednice či krajinná fotografie není od něj průkazně známa. Na dochovaných kabinetkách bylo i jeho křestní jméno nejdříve uváděno německy (tedy Ludwig), na mladších typech kabinetek již česky (tedy Ludvík) a ve sčítání lidu z r. 1900 uvedl jako obcovací jazyk češtinu. Je však možné, že se jednalo jen o přizpůsobení okolnímu českému prostředí.

Mnohem více informací máme u již vzpomínaného Emila Müllera (nar. r. 1871 v Jinačovicích u Brna, zemřel v r. 1938 v Náměšti), který provozoval prodej pohlednic a portrétů vlastní výroby od 16. října 1900 v domě č. 102 (3). Nepochybně to byla i rázovitá postava, podle vzpomínky dlouholetého náměšťského kronikáře pana Jiřího Papírníka byl mohutné postavy s dlouhým bílým plnovousem a měl přezdívku "Der schöne Emil", což zřejmě naznačuje , že se cítil být Moravanem německojazyčným (nebo snad lépe řečeno Rakušanem). Mimo kabinetky , jsou od něj známy pohlednice nejen z Náměště ale i blízkého i vzdálenějšího okolí ( např. Kralice, Sedlec, Vlčí kopec, Hartvíkovice, Rapotice, Vaneč, Křižanov). Významně se podílel i na ilustrování publikace z řady Vlastivědy moravské (Náměšťský okres z roku 1908), pro níž, jak je zřejmé z poděkování autora Fr. Dvorského, obětavě a zdarma zapůjčil svůj archiv snímků a množství nových snímků nafotil speciálně pro tuto publikaci. Jak bylo tehdy běžné, vydával Müller pohlednice jak v české tak v německé verzi a ze stejného negativu vznikaly černobílé světlotiskové pohlednice i pohlednice kolorované. Na pár pohlednicích je uveden s křestním jménem jako Miloš Müller. Není jasné, zda jde o chybu či snahu přizpůsobit se českému prostředí. Některé pohlednice jsou retušovány a kolorovány, přinejmenším jedna tak silně, že připomíná spíše litografii než fotografii. Z výtvarného a i sběratelského hlediska jsou jeho pohlednice ty nejlepší a nejhezčí. Jím vydané okénkové pohlednice mají často pěkný secesní design. Není jasné, zda při focení používal širokoúhlého objektivu, nebo využíval naklánění rovin svého jistě ještě měchového fotoaparátu, ale jeho záběry neširokých ulic a uliček tehdejšího městyse Náměště, natož záběry náměstí a mostu, nejsou prosty jisté monumentality. Scéna je často oživena skupinami obyvatelstva. A jeho snímky na svých pohlednicích používali i jiní náměšťští nakladatelé. Prokazatelně B. Řezník, J. Weškrna a O. Knoll, velmi pravděpodobně i L. Ergens.

Přestože měl E. Müller tuto svou fotografickou a vydavatelskou živnost zapsánu v živnostenském rejstříku až do své smrti (mimo živnost prodeje optických skel a předmětů a živnost prodeje střelných zbraní), zdá se, že své pohlednice přestal intenzivně vydávat během 1. světové války, neboť zatím je známa jen jedna pohlednice vydaná ve 20. letech. Možným důvodem mohla být válečná nouze a poválečný rozkvět firmy bývalého Müllerova učedníka Ondřeje Knolla.

Jak bylo již shora vzpomenuto, Müllerovy pohledy užil znovu na přelomu 30. a 40. let trafikant Josef Weškrna (v živnostenském rejstříku psán jako Veškrna), provozující svou živnost v Náměšti od roku 1922 (4). Jím vydávané pohlednice jsou, bohužel, špatně tištěny na špatném papíře (nyní již zažloutlém), v modrém, zeleném a hnědém tónu. Na zadní straně je vedle firmy vydavatelovy vytištěno velké M, zřejmě odkazující na autora fotografií. V době před 1. světovou válkou i v meziválečném období vydával pohlednice též Bedřich Řezník, který v létech 1897 až 1943 provozoval knihařskou živnost v domě č. 104 (5). Známy jsou i pohlednice vydané M.Řezníkovou, nepochybně vdovou po Bedřichu Řezníkovi. Přestože autora fotografií na svých pohlednicích neuváděl, zcela jistě použil některé Müllerovy fotografie (jak lze doložit porovnáním pohlednic), ale není zcela vyloučeno, že autorem jiných je některý z méně známých náměšťských fotografů tohoto období, mezi něž patří Jan Stehlík (v letech 1906-1914 měl zapsánu živnost fotografickou s prodejem pohlednic v domě č. 100, tedy staré radnici), Vilém Wrbatzký (působil v letech 1931-1943 v domě č. 60) a Oldřich Peštál ( působil na adrese Podhradí č. 19 od r. 1936 do r. 1952, kdy byla jeho živnost včleněna do komunálních služeb) (6).

Nepochybně nejznámějším náměšťským fotografem je Ondřej Knoll (1883-1960), průkazně v učení u E. Müllera od r. 1900 a působící jako samostatný fotograf od 2. května 1906 prakticky až do své smrti, nejdříve v domě č. 103, později ve vlastním domě u sokolovny (č. 240) (7). Z náměšťských fotografů je právě on ten nejznámější, a na jeho fotografie lze narazit nejčastěji. Jeho osobou se již zabývali jiní badatelé a tak si zájemce může o jeho životě i tvorbě přečíst několik článků.(8) Je nepochybné, že jeho velká pracovitost a dlouhá doba působení učinily z jeho díla fenomén. Zvláště u malých obcí jsou Knollovy fotografie vlastně prvním obrazovým pramenem. Obce západní Moravy objížděl na motorce se sajdkárou ( jak lze spatřit na mnoha fotografiích z 20. let. Často jsou poblíže zachyceny i obě Knollovy dcery v plátěných motoristických kuklách), později je motorka vyměněna automobilem (tuším Pragou Picollo). Jsou ale známy i jeho fotografie z Čech, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Vydával i cykly stereoskopických fotografií "Poznej svou vlast" a skutečnou raritou je čtyřdílný cyklus knih fotografií "Po stezkách Otokara Březiny" (průvodní slovo do dvou svazků napsal Jakub Deml). Zájem o jeho tvorbu poslední dobou vzrůstá jak ukazuje i nedávná výstava jeho fotografií v Západomoravském muzeu v Třebíči i záměr města Náměště n. Osl. zřídit Knollovu pamětní síň se stálou expozicí.

Na závěr bych chtěl připomenout několik pohlednic, které se nadají zařadit do načrtnutého schématu . Jsou to pohlednice bez určení nakladatele a autora. Jednak je to pohlednice s celkovým pohled na Náměšť se zámkem. V levém rohu je výseč na níž je namalován zámek samostatně. Jedná se o barevný tisk akvarelové kresby. Je známa v české a německé verzi. Vydavatel není uveden, autora malby nelze podle signatury identifikovat. Podle poštovních razítek vyšla asi v r. 1899.

Dále je to černobílá pohlednice s reprodukcí pohledu na zámek, provedeného suchou jehlou. Podoba zámku je z doby před r. 1893 (věž ještě nemá svou charakteristickou kopuli). Rok vydání, vydavatel ani výtvarník nejsou uvedeni. Je pravděpodobné, že jde pohlednice, které si nechali pro sebe vytisknout majitelé panství hrabata Haugwitzové, neboť je známa podobně upravená pohlednice s pohledem na zámeček Schönwald u Jinošova (opět reprodukce suché jehly), haugwitzovské letní sídlo.

Rovněž bez údajů je sada fotografických pohlednic, dokumentujících návštěvu prezidenta Masaryka v Náměšti v r. 1928. Jsou známy i fotografie z téže cesty z jiných obcí. Tisk je dosti nekvalitní. Autor fotografií není uveden, ale zřejmě se jednalo o fotografa z prezidentova doprovodu. Stejné fotografie jako na pohlednicích se objevují i v soudobé brožuře o této cestě (9).

Poznámky:

1 Státní okresní archiv v Třebíči, fond Okresní úřad Třebíč 1850-1945, inv. č. 3195 Sčítání lidu 1900, Náměšť n. Osl, dům č. 102
2 Státní okresní archiv v Třebíči , fond Okresní úřad Třebíč 1850-1945, inv. č. 65 M - živnostenský rejstřík Náměště nad Oslavou, fol. 9b. Tentýž fond, inv. č. 3195 Sčítání lidu 1900, Náměšť n. Osl., dům č. 101
3 Ibid. fol. 17b, 55b
4 Ibid., fol. 52b, 60b
5 Ibid., fol. 40b
6 Ibid., fol. 35b, 347b, 351b
7 Ibid., fol.34b, 43b, 61b, 310b 8 R. ZEJDA
, Náměšťský Pan fotograf Ondřej Knoll, Horácké noviny, roč. XIII, č. 35,pátek 3. 5. 2002, str. 5,M. MALOUŠEK, Fotograf Ondřej Knoll, Filokartie.
9 Zájezd prvního presidenta Republiky československé Dr. T. G. Masaryka do třebíčského kraje dne 13. června 1928, vydal redakční sbor v Třebíči, Třebíč 1928.

Autor: František Gregor | 21. 2. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist