Tiskárna Jana Františka Kubeše

Pro vznik prvních pohlednic Třebíčska měl nemalý vliv jeden dnes již neexistující podnik: Tiskárna Jana Františka Kubeše sro. S ní souvisí i osud jejího zakladatele. Narodil se v roce 1842 v Třebíči. Pocházel z rodiny obchodníka. Tuto živnost převzal po svém otci. V r. 1865 nastoupil do nakladatelství J. L. Kober v Německém (Havlíčkově) Brodě. Od roku 1866 vedl knihkupectví a nakladatelství ve stejném městě. Do Třebíče se vrátil v roce 1871. Byl zakladatelem prvního ryze českého knihkupectví a tiskárny v Třebíči. Žádost o zřízení podal úřadům v roce 1870. Po jejich počátečním zamítavém postoji mu byla schválena až po dvou letech v roce 1872. Nakladatelství předal v roce 1881 svému příbuznému Jindřichu Lorenzovi (pozdějšímu nejvýznamnějšímu regionálnímu nakladateli přelomu a počátku století). Důvod opuštění jeho nakladatelské činnosti lze spatřovat v jeho rozsáhlé veřejné činnosti. Sám si ponechal jen tiskárnu a knihkupectví, které se nacházelo v traktu budov mezi Haskovou a dnes již neexistující Havlíčkovou ulicí v Třebíči. Knihkupectví se nacházelo v Hasskově ulici. Tiskárna byla přístupná z ulice Havlíčkovy. Jeho firma měla od roce 1898 filiálky v Moravských Budějovicích a Telči a později v Náměšti nad Oslavou. Zde začínal jako vedoucí pobočky pozdější největší nakladatel pohlednic Vysočiny a fotograf Ondřej Knoll. J. F. Kubeš byl rovněž činný v oblasti regionálního tisku. V letech 1898 - 1910 vydával regionální noviny Hlasy z jihozápadní Moravy, od roku 1910 Jihozápadní Moravu. Patřil k lidem, kteří se zasloužili o prvotní rozvoj pohlednic v Třebíči. Jeho pohlednicová tvorba byla v regionálních poměrech jedinečná tím, že si své pohlednice sám tiskl. Je nutné připomenout, že se nejednalo o jeho hlavní podnikatelskou činnost. Zajímavostí je, že úplně stejné záběry jsou zastoupeny na pohlednicích i v knihách vydávaných jinými nakladateli například: ,, Jindřichem Lorenzem, Leopoldem Ornsteinem (používal značku L. O. T.).´´ J. F. Kubeš byl progresivním veřejným činitelem a vlasteneckým politikem 2. poloviny 19. a počátku 20. století. Spoluzakládal a vedl Řemeslnou besedu. Byl významným členem Měšťanské besedy - nejvýznamnější vlastenecké organizace v Třebíči. V lednu 1874 byl zvolen předsedou 1. Občanské záložny. V roce 1878 spoluzakládal českou Tělocvičnou a hasičskou jednotu. Od 17. 8. 1879 byl jednatelem českého Politického spolku. V Třebíči vedl Staročeskou stranu, byl rovněž členem moravského výkonného výboru. Radním byl poprvé zvolen v roce 1879. Jako starosta stál v čele radnice v období od 20. 9. 1883 do 27. 2. 1907. Za jeho vedení radnice došlo k významnému rozvoji města. Došlo k prvnímu územnímu a regulačnímu plánování, postavení budov pošty, nemocnice, gymnázia, elektrárny, parků ad. Zřízena byla obchodní akademie, nový vodovod, zprovozněna železnice, osvětlení, uspořádání Krajinské výstavy 1903 atd. ). Jako starosta Třebíče během osmi volebních období vykonával tuto funkci nejdéle v historii města. Odstoupil po útocích sociální demokracie a opozičního tisku. Zemřel v Třebíči v r. 1925.

S největší pravděpodobností vedl tiskárnu již na přelomu století pro veřejnou angažovanost J. F. Kubeše jeho nástupce Otakar Kubeš pod jehož hlavičkou vyšlo mnoho zajímavých pohlednic. Byl jediným nakladatelem, který vydával zvláštní druh pohlednice Třebíče. Jako podkladový materiál byl použitý běžný karton. Na něm byla nalepená kovová folie. Tato folie byla z mědi, mosazi nebo staniolu. Na této folii byl dotištěn vlastní záběr. Všechny používané záběry jsou známy i z jiných vydání pohlednic. U těchto vydání platí opět, že stejný záběr používali i jiní nakladatelé. Většinou byl použit světlotisk. V jednom případě je použita litografie (vydala firma Wolf). Zde se jedná o záběr třebíčského zámku s bazilikou od řeky s pískařem na lodičce. Tento záběr je snad nejužívanějším. Tohoto záběru existuje více než dvacet variant použitých do r. 1910. Tiskárnu provozoval Otakar Kubeš do roku 1938. Mimo vedení tiskárny byl O. Kubeš dlouholetým náčelníkem třebíčských hasičů. Byl zapojen i v dalších organizacích např. v Okrašlovacím spolku. Z hlediska tiskových technik se v této tiskárně pro výrobu pohlednic používal světlotisk, hlubotisk a knihtisk. Stejné pohlednicové záběry byly tištěny v několika vydáních v různých variantách. Pod označením tohoto podniku mi není známa jediná pohlednice, kde by byla jako reprodukční technika použita bromografie nebo litografie. S největší pravděpodobností zde byly tištěny pohlednice určené výhradně pro nejbližší okolí.

Je zajímavé, že se z této rodiny prosadili také jeho bratři: Adolf Kubeš (* 1845 + 1908) - historik, filolog, školní rada. Jako profesor učil na gymnáziích v Telči. Odtud přešel na 1. české reálné gymnázium v Brně, kde byl později ředitelem. Zpracoval první vědecky zpracované dějiny města Třebíče do roku 1468 vydané v roce 1874 pod názvem Dějepis města Třebíče. Je autorem spisů Manové bývalého kláštera třebíčského 1912, Literátský sbor třebíčský, Některé prameny k dějepisu města Třebíče, Prameny z doby pánů Osovských z Doubravice, v Programu reálky v Brně vyšlo 1887/8 Některé prameny k dějepisu v Třebíči. Přispíval do Časopisu Matice moravské (Třebíč mužského nebo ženského rodu). V roce 1905 po své cestě do Itálie pomohl propagaci lázní v Portonose. Ferdinand Kubeš (* 1849 + 1935) - obchodník, zakladatel ZON. V Třebíči založil v r. 1879 výrobnu sodové vody, která se rozšířila na pozdější továrnu ZON. V obecním výboru vedl vodovodní resort. Podle jeho projektu došlo k rozšíření městského vodovodu v Třebíči. Napsal Vážné a rozmarné příhody z paměti Ferdinanda Kubeše, Stařečka č. 77. Zde popsal český národní boj, věnoval městskému muzeu. Po rodině Kubešově tuto tiskárnu provozoval J. Filip, který přišel z Velkého Meziříčí. Osud tiskárny, kde vzniklo mnoho zajímavých pohlednic a dalších tiskovin je uzavřen. Dnes je tato tiskárna zbourána. Její objekt musel ustoupit silničnímu průtahu nesmyslně vedenému centrem města.

Autor: Miroslav Maloušek | 24. 6. 2003

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2019 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist