Třebíčské pohlednice za 1. světové války

Krátce po sarajevském atentátu v roce 1914 vypukla první světová válka. Její běsnění se krutě promítlo do všech oblastí života. O celé řadě lidských tragédií dodnes němě svědčí celá řada pomníků. Ty se dodnes nacházejí téměř v každé obci a jsou popsány nekonečnou řadou jmen lidí, kteří v této válce zemřeli.

Během válečných událostí bylo najednou velké množství lidí vytrženo nedobrovolně mimo své domovy a rodiny. Pro mnoho z nich se dopisy a pohlednice staly jediným možným prostředkem spojení. Pohlednice posloužila jako jedno z důležitých pojítek mezi lidmi. Můžeme zde často vyčíst mnoho různých sdělení o neštěstích, ale i nadějích.

První světová válka přinesla úplnou explozi různých vydání propagandisticky zaměřených pohlednic. V našich zemích byly zcela běžně vydávány pohlednice, které znázorňovaly "úspěchy" rakouského i německého vojska. Paradoxem bylo, že celá řada takových pohlednic byla určena ve prospěch rakouského Červeného kříže. Jen sběratelsky vyhledávaná číslovaná řada "Die Offizielle Karte für Rottes Kreuz" obsahuje hned několik stovek vydaných pohlednic.

Jak se vlastně projevila probíhající válka na tvorbě místních nakladatelů? Na vznik pohlednic vždy působila celá řada různých okolností a vlivů.

V Třebíči se nacházela výrazná česká většina. S tím přímo souvisela i "patřičná loajalita k monarchii", jejíž jistou formu můžeme vysledovat i v tehdejší tvorbě pohlednic ve městě. Nakonec jedním z důkazů ochoty našich občanů nasazovat vlastní životy za cíle rakouské a německé velmocenské politiky byla také hojná dobrovolná účast českých "přeběhlíků" ve francouzských, italských a hlavně v ruských legiích.

Dalším z faktorů, který ovlivňoval tehdejší situaci bylo i to, že se ve městě nenacházela žádná z vojenských posádek. Většina občanů rukovala na základě své domovské příslušnosti. Z bývalého politického okresu Třebíč se zpravidla nastupovalo do armády k 81. pěšímu pluku do Jihlavy.

Srovnáváme-li místopisné pohlednice Třebíče, které byly vydávány v období let 1914 - 18, s produkcí předválečnou, pak nenalezneme téměř žádné rozdíly.

Marně zde můžeme hledat některé typy jinde běžně vydávaných místopisných pohlednic, které pomáhají idealizovat vojenský život nebo válečnou ideologii. Doposud nám nejsou známy žádné třebíčské pohlednice, kde by například obrázek města nějak doplňovala černožlutá rakouská vlajka. Neznáme ani provedení s hlavami jejich veličenstev Františka Josefa I. či Karla. Pohlednice tohoto provedení můžeme spíše hledat na místech, kde se nalézala německá většina, případně větší vojenská posádka.

Pokud jde o propagaci armády pomocí místní pohlednicové tvorby, nebyla nikdy bohatá. Poslední známou pohlednicí, vytištěnou před válkou, na níž by byl použit nějaký z vojenských motivů, bylo vydání, které bylo vytištěno u příležitosti vojenských manévrů, které se konaly v okolí města v roce 1909. Jedná se o záběr skupiny vojáků u kanónu. Téměř totožná pohlednice, která se liší pouze popisem, byla vydána ve Velkém Meziříčí.

Naštěstí alespoň nebylo město postiženo přímými bojovými událostmi. Přesto se zdejší lidé setkali s lidským utrpením raněných, kteří byli z fronty postupně přesouváni do lazaretů v zázemí. Pro tyto účely byly postupně zabírány budovy Všeobecné veřejné nemocnice Františka Josefa I. Raněných neustále přibývalo, a tak nakonec jako lazaret posloužil Národní dům i jediná střední škola ve městě, gymnázium.


Obrázek 1

Pro svou korespondenci zde zranění vojáci používali rovněž pohlednice. Základem byla hlavně dostupná místní produkce, kterou rovněž doplňovaly příležitostné tisky, většinou charitativního charakteru. Jedním z nich byla pohlednice ,,Ve prospěch raněných vojínů v třebíčských lazaretech" (obrázek 1). Byla vytištěna jednobarevným hnědým knihtiskem na levném měkkém papíře světlezelené barvy. Doposud známe pouze její českou variantu. Poštou tato pohlednice prošla 27. 1. 1915.

Dalším z příležitostných charitativních tisků byl lístek, který dostali účastníci takzvaného "Železného štítu" (Moravské orlice) z roku 1915, který byl vydán ve prospěch sirotků po padlých vojínech. Byl vytištěn v tiskárně J. F. Kubeše české a v německé verzi (obrázek 2).


Obrázek 2

Jen ztěží můžeme s odstupem času hodnotit složitou historickou dobu, kterou sami nepamatujeme. Lidé nesmyslně umírali pro cizí mocenské zájmy. Můžeme se tuto dobu snažit pouze pochopit. Možností, kde hledat poučení, máme více. Jedna z cest vede přes historické dokumenty, mezi které patří nesporně i dobové pohlednice.



Autor: Miroslav Maloušek | 26. 5. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist