XIV. Hrady a zámky II.

Základem sbírek panských sídel je seznam objektů a mapový podklad. Vůbec první československý pokus o kompletní seznam je trojdílný soupis Panská sídla v Československu (autoři Adolf a Ladislav Kurkovi a František Musil), vydaný v Klubu sběratelů kuriozit ÚKDŽ v letech 1971 až 1981.

Klub tak velmi pomohl tomuto sběratelskému oboru. Ovšem tento soupis vlivem 30 prošlých let značně zastaral. Většina sběratelů má dnes seznam vlastní, doplněný o další objekty a údaje, které do soupisu nebyly pro jeho stručnost zahrnuty (přesná lokalizace, doba vzniku a přestaveb, majitelé, literatura atd.) Každý sběratel samozřejmě sleduje údaje, které ho nejvíce zajímají.

Doporučuji rovněž Hrady, zámky a tvrze království Českého I - XV od Augusta Sedláčka, která vyšly poprvé v letech 1882 - 1927, nebo stručnější ale významově stejně bohaté a úplné Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku z nakladatelství Svoboda z roku 1986 autorského kolektivu vedeného Karlem Třískou (Zdeněk Fiala, Ladislav Hosák, Jakub Pavel, Josef Janáček, Ludvík Kotek).

Uspořádání sbírky

Základem bývá abeceda, avšak druhová, stavební a historická rozmanitost a další kritéria nabízejí také jiné uspořádání, popř. kombinované. (Např: rozdělení podle krajů, druhu staveb apod. a pak se postupuje dál podle abecedy).

Každá sbírka panských sídel odráží specifický přístup sběratele k problematice, jeho větší či menší zájem o architekturu nebo historii atd. Do zájmu o architekturu se promítají časté stavební proměny a přestavby objektů. Zájem o historii stopuje význam a úlohu daných objektů a jejich vlastníků pro místo, oblast a zemi kde se nacházejí, ale i vlastnické vztahy. Zájem o heraldiku vnáší do sbírek pestrý svět erbů a pečetí. Mnohé sbírky se zabývají i posláním panských sídel přeměněné postupem času (hlavně za období ČSSR) na muzea, galerie a obrazárny, či ústavy a sídla rozličných státních institucí.

Z toho vyplývá úžasná rozmanitost sbírek panských sídel, neboť se do nich zařazují nejen záběry budov samotných, ale i interiéry a expozice v nich umístěné, parky s jejich stavbičkami a solitéry, portréty osobností, erby a pečetě.

Zcela specifickou součástí těchto sbírek jsou půdorysy staveb a plánky mizejících či již zaniklých lokalit.

A ještě jedna odlišnost provází tyto sbírky - druhová pestrost, neboť sběratelé do sbírek často zařazují fotografie, různé kopie, známky, diapozitivy, výstřižky z novin a časopisů, kresby, ojediněle i autogramy. To vše napomáhá vytvářet informační a dokumentační přesnost každé sbírky, která má podat optimální množství informací o každém panském sídle, ať již písemných či obrazových. Tato pestrost je zárukou individuality každé sbírky. Přitom by v ní měl být cítit určitý řád, protože samotný abecední třídící princip nestačí.

Nejznámější objekty jsou ve sbírce zastoupeny desítkami kusů a tak je třeba třídit i zde.

Uvedeme nejpoužívanější princip:

  • stavební vývoj objektu (reprodukce starých rytin a obrazů, moderní rekonstrukce původního vzhledu, ...)
  • celkové záběry (letecké pohledy, záběry z jednotlivých stran)
  • jednotlivé prvky exteriéru (průčelí, brány, nádvoří, zajímavé architektonické detaily)
  • heraldika (erby a pečetě jednotlivých majitelů) interiéry (pokoje a další místnosti, expozice v nich)
  • park a okolí (celkové záběry, architektonické prvky, krajinářské záběry, detaily)

Zahraniční panská sídla

Méně rozšířené je sběratelství pohlednic zahraničních hradů a zámků. Většinou se mu věnují sběratelé českých panských sídel, kteří si tak vytvářejí určitý protějšek ke své sbírce sloužící k porovnání architektonického stylu apod. Tyto sbírky obsahují převážně jen pohlednice a nejdou do takové hloubky aby dokumentovaly i tvrziště.



Autor: Jan Vávra | 29. 3. 2004

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2019 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist