7. Praděd - doba mezi dvěma věžemi

Datum vydání: 26. 7. 2004


Dosud jsme se v našem povídání pohybovali pouze v lidských sídlech. Člověk ale svou činností ovlivňuje celou krajinu - i vrcholky hor. Je tedy načase podívat se i tam. Navštívíme nejvyšší horu Hrubého Jeseníku a celé Moravy - Praděd. A abychom vysvětlili titulek dnešního dílu, zalovíme tentokrát i mezi staršími pohlednicemi.

Správně bychom měli naše povídání začít v čase dlouhých adres. Bohužel ale nemám k dispozici pohlednici Pradědu z té doby, a tak začneme teprve konstatováním, že v roce 1904 zahájil Moravskoslezský sudetský horský spolek na vrcholu hory výstavbu rozhledny. Kamenná 32,5 m vysoká stavba byla dokončena v roce 1912 a nazvána Habsburgwarte. Toto jméno samozřejmě věž nenesla nadlouho, ale i po vzniku Československa nadále sloužila rostoucímu počtu turistů. Někdo možná zná charakteristickou siluetu rozhledny z ochranné známky jistého bylinného likéru; my si ji ukážeme na pohlednici ze 30. let. V té době už na vrcholu stála i vojenská meteorologická stanice. K ní ve válečném roce 1940 přibyla ubytovna pro vojáky, v té době samozřejmě německé, pozdější Poštovní chata.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Altvater 1492 m / Praděd 1492 m. Pohlednice, černobílá fotografie 8,6 x 13,6 cm. Fotokarten-Erzeugung St. Walsa, Freudenthal (výroba fotopohlednic St. Walsa, Bruntál), kolem roku 1937 (odesláno 8. 2. 1938).

Rozhledna sice na fotografiích vypadá velice bytelně, ale použitý kámen nebyl pro tento účel nejvhodnější a v extrémních klimatických podmínkách se začal drolit. Po válce navíc rozhledna byla dlouhou dobu bez správce, a tak rychle chátrala. Na druhé pohlednici z roku 1957 ji ještě vidíme stát na vrcholu, obalenou námrazou. V roce 1959 se ale zřítila a musela být rozebrána.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Jeseníky. Rozhledna na Pradědu 1492 m. Pohlednice, černobílá bromografie 10,5 x 14,8 cm. Vyd. Orbis, Praha, říjen 1957.

Tím se dostáváme do "našich" 60. let. Snímky z tohoto období můžeme poznat na první pohled - chybí na nich ona charakteristická dominanta staré rozhledny. Jsme ovšem v době, kdy se masově rozšířila televize. Vrchol viditelný ze širokého okolí se přímo nabízel k vybudování televizního vysílače. Provizorní vysílač, který zde byl v té době umístěný, nestačil výkonem. Bylo proto rozhodnuto vybudovat na vrcholu novou věž s výkonnými vysílači. Doba "mezi dvěma věžemi" měla trvat jen asi deset let.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Hrubý Jeseník - Praděd 1492 m, chata ČSTV Barborka. Pohlednice, černobílá bromografie 10,5 x 14,8 cm. Foto j. Sahánek, vyd. Orbis, Praha, leden 1969.

V roce 1968 byla zahájena stavba silnice z Ovčárny na vrchol hory. V následujícím roce pak začal výkop základů pro stavbu nového vysílače podle projektu Ing. arch. Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno. Hlavním dodavatelem stavby byl podnik VOKD Ostrava, dále se na ní podílely Teplotechna Brno a Hutní montáže Ostrava. Stavba měla být dokončena v roce 1977, ale v té době se podařilo pouze provizorně zahájit televizní vysílání. Celá stavba byla dokončena teprve v polovině 80. let. Současně s výstavbou vysílače byly zbourány všechny starší budovy na vrcholu. V roce 1993 byla provedena rekonstrukce vysílačů, po které se zlepšil příjem televizního signálu nejen v nejbližším okolí, ale např. i v Olomouci.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Praděd 1492 m. Televizní vysílač - výška TV věže 140 m. Pohlednice, ofset 10,5 x 14,8 cm. Pro České radiokomunikace a.s. vydalo Nakladatelství Malý, Jeseník, kolem roku 1995

Návštěvníkům Pradědu slouží v patě věže umístěná restaurace a ubytovací zařízení. Zájemci se také mohou za poplatek nechat vyvést výtahem na vyhlídkovou plošinu umístěnou zhruba v polovině výšky věže. V devadesátých letech byla součástí vstupenky i zobrazená pohlednice vysílače. Plošina paradoxně umožní lepší pohled hlavně do blízkých údolí. Výhled na větší vzdálenost závisí na povětrnostních podmínkách. Pokud máte výjimečné štěstí, můžete přímo od paty věže vidět nejen okolní vrcholy, Orlické hory nebo Beskydy, ale i Krkonoše, polské roviny, Vysoké Tatry, někdy dokonce i Alpy.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Praděd. Nejvyšší hora Moravy (1492 m. n. m.) s telekomunikační věží vysokou 145 metrů. Pohlednice, ofset 10,5 x 14,8 cm. Foto M. Hořínek, tisk Grafia Zlín, vyd. Hořínek, Olomouc, kolem roku 1998

Zajímavé je, že se v jednotlivých pramenech liší údaj o výšce věže - kolísá od 140 do 165 metrů. I když připustíme, že správná je nejmenší udávaná hodnota, a přičteme ji k nadmořské výšce Pradědu, dostáváme se asi o 30 metrů nad vrchol Sněžky. Na té ale žádná vyšší stavba nestojí. Pokud tedy uvažujeme i objekty vytvořené člověkem, je vrchol věže na Pradědu nejvyšším místem České republiky. Každopádně je to vhodný tip na prázdninový výlet pro všechny, kdo se sem ještě nedostali. Výstup od konečné zastávky kyvadlové autobusové dopravy na Ovčárně je nenáročný, zvládnou ho i děti a starší lidé. I v zimním období se do bílé stopy sledující silnici může odvážit i začátečník.



Autor: Tomáš Homola
thomola@seznam.cz

Vytištěno ze serveru http://www.infofila.cz