Zatím jsme se v příručce věnovali pouze obrazové straně, snad s výjimkou dlouhých adres. Ale i druhá strana, adresní, je plna údajů pro sběratele nepostradatelných. Hlavně při přesném určení roku vydání pohlednice.
První věc, která sběratele zaujme, je poštovní známka a razítko. Podle nich můžeme určit datum odeslání a tím jistou hranici stáří pohlednice, protože datum podání se může lišit i o řadu let od data vydání. Na nejstarších pohlednicích bývají razítka dvě. Pošty podací a pošty dodací.
Pak to jsou údaje o vydavateli, autorovi a někdy i čísla a kódy pohlednic s rokem jejího vzniku. Je zde uveden i název pohlednice, stručný popisek obrazové strany apod.
Sdělení pisatele adresátovi obsahuje informace které nám mohou velice pomoci. Nejde tu o údaje ryze osobního charakteru, ale spíše o dataci sdělení, která napomůže při špatné čitelnosti razítka nebo při odstraněné známce (velmi častý jev). Občas se dostane sběrateli do rukou pohlednice psaná některou z významných osobností, obsahující i její podpis. Tím samozřejmě i její hodnota stoupá. Zajímavá jsou sdělení typu: "Zasílám Vám do sbírky," "Z výstavy pohlednic" apod. pomáhající tak plasticky dokreslit počátky filokartie u nás.
Využití známkového pole je v zemích bývalé ČSSR docela kuriozitou. V současné době není žádná norma, která by jeho využití pro údaje o pohlednici určovala, a tak záleží jen na vydavateli, jak jej a jestli vůbec využije.
Známkové pole je v pravém horním rohu adresní strany pohlednice, určené pro nalepení známky. Jsou v něm umístěny údaje pro sběratele více či méně zajímavé, vyjádřeně soustavou čísel.
Každé nakladatelství používalo jiný číselný kód. Jasným údajem je ve známkovém poli cena pohlednice, která se pak přestala uvádět. Další údaje sice platí pro dané nakladatelství, ale existují zde určité odchylky, které nebudeme uvádět.
Panorama (Orbis)
Vydavatelství Orbis původně číslovalo průběžně všechny své pohlednice, ať místopisné či jiné. Teprve těsně před změnou názvu přešlo na nový systém.
V prvém řádku první číslice uvádí druh pohlednice: 3 - jednozáběrová, 6 - montáž (okénková), 7 - umělecká.
Ve druhém řádku je devítimístné číslo, které udává kategorizující druh pohlednice, její charakteristiku obsahovou i formální, způsob tisku, místo v ceníku, příplatek na cestovní ruch a jazyk.
Ve třetím řádku jsou čtyři číslice, z nichž první udává rok vydání (1 znamená 1981 ale i 1991), další tři označují číslo výrobního rámu.
Pressfoto Praha
Ve známkovém poli se uvádějí údaje ve třech řádcích. V prvém řádku je písmenná kombinace: Om - ofset místní, MOm - montáž ofset místní, SOm, soubor ofset místní, LOm - leporelo ofset místní. Po ní následuje pořadové číslo.
V e druhém řádku jsou dvě dvojčíslí a jedno trojčíslí. Prvé dvojčíslí je číslo bývalého kraje (00 - Praha, 01 - Středočeský kraj, atd.), druhé je číslem okresu v daném kraji (01 - Benešov, 02 - Beroun, atd.). Trojčíslí označuje rok vydání v obráceném pořadí: 389 - 1983.
Ve třetím řádku je číslo výrobního rámu.
Pressfoto Bratislava
Až do roku 1976 číslovalo produkci v každém roce samostatně (vždy znova od čísla 1). Od roku 1977 se čísluje průběžně, ale produkce je rozdělena na několik skupin: 1-4 jsou čísla krajů 5-0 je označení žánrových pohlednic. Každá skupina pak má samostatné číslování. Pohlednice jednozáběrové a montážní nejsou nijak rozlišeny. Před pořadovým číslem pohlednice je umístěno dvojčíslí, které označuje skupinu a formát pohlednice. Čtyřčíslí znamená druh techniky a rok vydání: 2176 - 1976.
Pravda Bratislava
Vydavatelství svůj kód několikrát měnilo, původně používalo jeden řádek, později dva, takže výklad je jen orientační.
Na prvním řádku se uvádí čtyřčíslí a za ním další číslo: 4330/26. Skupina čísel začínající 4 jsou pohlednice z ČR, číslice 5 je SROV. Další trojčíslí je kmenový znak města či obce a je lomeno pořadovým číslem negativu (pro každé místo je samostatná číselná řada).
Na dalším řádku jsou značky určující tiskárnu a číslo výrobního rámu. Poslední čtyřčíslí udává měsíc a rok výroby.
Svépomoc Praha
Kód má tři řádky, pro nás je důležitý prvý a třetí. V prvém je pořadové číslo, u montážních pohlednic je předsazeno písmeno K. Ve třetím řádku je měsíc a rok výroby.
Komentáře
Doplnění
Dovolím si pár poznámek na doplnění:
1) Nakladatelství Orbis, a po něm Panorama, používalo více číselných řad - v článku jsou zmíněné ty, které byly aktuální v době vydání 2. dílu příručky. Pro dříve vydávané černobílé pohlednice byly vyhrazeny řady 1 (jednoduché pohlednice) a 5 (okénkové pohlednice).
2) Podobně v nakladatelství Pressfoto Praha se dříve vydávaly černobílé pohlednice (Cm, MCm) a barevné fotografické pohlednice (tj. skutečné fotografie, nikoli barevný tisk - je mi známa jen řada Bm). Pohlednice, které byly vydány jako součást souboru - série SOm (SCm) mají číslo ve tvaru číslo souboru / pořadí pohlednice v souboru. Na dalším řádku ja pak (zřejmě) číslo odpovídající číslu v sérii Om, resp. Cm. Pro pohlednice jiné než místopisné se používaly obdobné kódy bez malého "m" na konci. Naopak za tímto "m" ještě může být písmeno "s" nebo "z" v případě, že kromě ofsetu / fotografie byl použitý "stříbrný" nebo "zlatý" sítotisk. Není to ale samostatná řada, čísla navazují na řadu bez tohoto doplňujícího písmenka.
3) Nakladatelství Pravda Bratislava používalo někdy jednu číselnou řadu i pro více obcí v regionu. Stejnou řadu (4012? - píšu to zpaměti) např. najdeme na pohlednicích z Ostravy i z Havířova.
doplnění
Našel jsem u pohlednice vydavatelství Pressfoto ČTK také řadu "O" z roku 1987, jde tedy jen o Ofset, jde o pohlednici kresleného obrázku z televizního seriálu. Má číslo O 88119, pod ním jen kód roku 789 a číslo rámu 1609.
B.K.Sch.
Mám hodně pohlednic označených B.K.Sch.( někdy i W.I.).
Jenom tuším, že se jedná o Karla Schmelzera z Vídně.
Nikde na internetu není o něm zmínka.
Znáte někdo systém kódování jeho pohlednic, z něhož by se dal zjistit rok vydání ?
Jose M. Basadre
Také sháním nepoužitou československou desetikorunovou bankovku z roku 1960.
Jose M. Basadre
Také sháním nepoužitou československou desetikorunovou bankovku z roku 1960.