Co je filokartie?

Datum vydání: 2. 4. 2004


Termín filokartie jsem nenašel v žádné ze svých encyklopedií a slovníků. Možná jsou příliš staré na to, aby toto slovo obsahovaly. Nevím kdo jej kdy použil jako první, ale mělo by představovat obor sběratelství pohlednic. Filo je z řeckého slova filó - miluji, kartie představuje - asi karty, kartičku s nějakým obrazem.

To že slovo filokartie je zřejmě poměrně mladé, neznačí, že sbírání pohlednic je někde na počátku. Naopak. Obor činnosti je znám již od konce 19. století, krátce po té, co vznikly první pohlednice. První výstava pohlednic u nás se konala v Hradci Králové již 9. 7. 1899 a hned na to 25. 8. 1899 vychází první číslo časopisu Sběratelství dopisnic.

Filokartie je tedy sbírání pohlednic. Většinou každý začíná shromažďováním pohlednic doručených přímo na domovskou adresu od kamarádů a známých. Pohlednic z různých koutů naší vlasti i světa. Bohužel klasické zasílání pohlednic již ale vlivem mobilních telefonů mizí, vytlačují je SMS a MMS, které přijdou levněji a jsou doručené téměř okamžitě, bez nutnosti kupovat známku a hledat poštovní schránku. Velmi brzo začínající sběratele zjistí, že k rostoucí sbírce mu pouze zaslané pohlednice nestačí a tak dává "echo" svým známým a kamarádům, aby mu pohlednice doručené jim domů schovávali. Pak přijdou na řadu návštěvy antikvariátů a burz.

Postupně s rostoucím množství pohlednic začne každý pociťovat potřebu je nějak třídit, aby se v nich vyznal. Města zvlášť, zvířata zvlášť, pohlednice z ciziny zvlášť a podobně. Pak je pohlednic tolik, že skutečně bez řádného rozřaďovacího systému nelze uchovat přehled. Navíc lze jen velmi těžko sbírat úplně všechny druhy pohlednic. Na to prostě finanční, časové a prostorové možnosti skutečně nestačí. Nejprve je krabice od bot. Pak jsou čtyři, deset, padesát. Šuple od sektorové skříňky je již také plné, rovněž nástavce a tak dále a tak dále. Takový sběratel pak dochází k logickému závěru, že si ponechá jen to co je mu nejbližší a to nejvzácnější. Přebytek pak nabídne do antikvariátu nebo na burze. Specializuje se tak jen na jeden nebo dva druhy pohlednic.

Čím více je sběratel zkušenější a pokročilejší, začne se zajímat i o způsob vydávání pohlednic, jejich dějiny, vydavatele a nakladatele. Rovněž znalost druhu tisku je podstatná, zvláště pro ty, kteří sbírají staré pohlednice, protože zde dochází k velkým cenovým rozdílům. Nejdražší jsou litografie a ty je potřeba rozeznat například od bromografie, hlubotisku, světlotisku a dalších.

Také přesné datové zařazení je podstatné, zvláště u místopisných pohlednic. Takže filokartista se stává takovým archeologem amatérem, kdy pátrá v historii daných míst, hledá staré fotky a někdy i pamětníky aby mohl určit letopočet vydání pohlednice. Ten kousek potištěného papíru není totiž jen takový obyčejný obrázek. Jedná se o dokumentační materiál zachycující běh času. Je velice zajímavé položit dvě i více pohlednic jednoho místa vedle sebe s různým datem vydání a porovnat je. Někde něco chybí, někde něco přibylo. Tamten kopec dříve holý, je nyní poset paneláky a jinde zase na místo vesničky v horách jsou jen lesy a luka.

Sběratel fauny nebo flóry ke svému koníčku pak potřebuje znalosti přírodovědné. Většina takových sběratelů na první pohled pozná květiny a byliny, nebo zvíře které přeběhlo přes cestu. Vše pojmenuje správně česky rodovým i druhovým jménem a přidá i latinský název. Dá se tvrdit, že člověk věnující se filokartii má všeobecný přehled počínaje historií přes zeměpis až po biologii nebo zoologii. K tomu všemu znalosti ze školy prostě nestačí a tak se hledá a shání různá literatura a člověk se učí a učí a to vše dobrovolně a se zájmem. Tohle celé dohromady je filokartie. A stále zbývá mnoho podružných věcí navíc a to různá setkání se stejně postiženými jedinci na burzách a podobných místech. Jistou odměnou pak pro váš čas věnovaný tomuto koníčku je pořádání výstav pohlednic. Žádná výstava nepotěší tolik, jako ta, kde máte i vlastní kousky. Další odměnou je oslovení od nějakého vydavatele, který chce vydat publikaci o pohlednicích a dostal kontakt právě na vás, že mu můžete pomoci nějakým zajímavým kouskem. Takže?

Hurá do toho a ať vám sbírka roste a vzkvétá.

Autor: Jan Vávra
jan.ziny@centrum.cz

Vytištěno ze serveru http://www.infofila.cz