František Knaus - začátky fotografie v Třebíči
Revolucí v zobrazování se stala fotografie. Ta ve své době svým způsobem nahrazovala podobnou funkci jakou dnes splňují místopisné pohlednice. Sběratelé tyto fotografie označují jako takzvané kabinetky. Název je odvozen z nápisů Cabinet Portrait, případně Cabinet Foto. Tyto nápisy byly někdy umístěny na rubu kartonu, na který byla vlastní fotografie dodatečně nalepena. Rubová strana kartonu byla většinou vyzdobena honosnou reklamou fotografa, která byla vytištěna pomocí pérovky (pérové litografie). Výrobu kartonů s předtištěnou reklamou zajišťovaly specializované firmy. Na některých kabinetkách pocházejících od třebíčských fotografů můžeme nalézt téměř neznatelný popis, pomocí něhož lze identifikovat výrobce, například Kühle & Mischke nebo Eisenschmiml & Wachtl. Oba jmenovaní výrobci měli sídlo ve Vídni.U kabinetek se neužívalo jednotných rozměrů. Při výrobě těchto fotografií se používal jednoduchý postup, většinou se snímky nezvětšovaly. Skleněná deska se přikládala před osvitem rovnou na fotografický papír. Většina kabinetek byly pouze portrétní ateliérové snímky. Místopisné snímky jsou poměrně vzácné. Spatřit fotografa v exteriéru bylo neobvyklé ještě o mnoho a mnoho let později. Proto dobových místopisných fotografií není mnoho.
Fotografie na počátku svého rozvoje měla velmi omezené technické možnosti. Její pořízení nebylo levnou záležitostí. Tak například, když městská rada jednala o možnosti fotografické dokumentace starých nápisů v radnici, které byly poničeny požárem v roce 1873 a které měly padnout za oběť celkové opravě budovy, odmítla tuto fotografickou dokumentaci nechat zhotovit, a toto své rozhodnutí vysvětlovala vysokou cenou fotografií.
I tak měla Třebíč velké štěstí, že zde žil jeden z prvních profesionálních fotografů na Moravě František Knaus. Svým původním povoláním byl stolařským mistrem a byl i vyhlášeným uměleckým truhlářem. Díky své zručnosti se zabýval zejména opravami historického nábytku. Poté co se F. Knaus dozvěděl o Daguerrově vynálezu, vypravil se do Francie, kde se tomuto zcela novému umění učil v Paříži. Po návratu do vlasti si v nástavbě svého domu, který se nacházel na Přerovského ulici č. 69/15, otevřel první fotoateliér na Západní Moravě. Ten byl s ohledem na tehdejší dobu velmi moderně zařízen.
Většina jeho fotografií byly malé podobenky (vizitky) a rodinné portréty. Fotografie nebyly vyráběny ve velkých sériích a mnoho se jich do dnešní doby nedochovalo. Reklamou, kterou F. Knaus někdy používal, byly nápisy FOTOGRAF F. KNAUS IN TREBITSCH, případně FOTOGRAFICKÝ SALON F. KNAUSE v TŘEBIČI, které byly vyraženy na přední straně kartonu napravo pod obrázkem. Jen na některých podobenkách byla natištěna na zadní straně jednoduchá reklama. Fotografie byly retušovány, u všech jsou až nepřirozeně zvýrazněné oči. Vše se provedlo vyškrabáním příslušné části negativu. Jsou vyrobeny takzvaným mokrým kolódiovým procesem, který se v této době běžně používal.
František Knaus je autorem nejstarších fotografií Třebíče. Ty nejstarší, které jsou známy, pocházejí z roku 1862. Pokud se na ně podíváme blíže zjistíme, že fotografie nejsou v rozích ostré. Kraje jsou poměrně tmavší jako jejich střed. To bylo způsobeno technickými možnostmi tehdejších objektivů (takzvané vinětování). Dochované místopisné fotografie jsou o rozměrech 125 x 94 mm. Jsou nalepené na bílém kartonu o velikosti 169 x 108 mm. Rukodělnou výrobu dokazuje i to, že rohy fotografií nejsou seříznuty do pravého úhlu.
Je velmi pravděpodobné, že jeho fotografie pocházejí i z mnohem dřívější doby. V Moravské galerii Brně jsou uloženy dvě nesignované daguerrotypie, které lze lokalizovat k Třebíči podle pozadí města na obrázcích. Jejich autorem je s největší pravděpodobností F. Knaus. Doposud nebyl určen žádný řemeslný daguerrotypista, který by působil na Moravě. Situaci komplikuje případná existence kočujících daguerrotypistů.
F. Knaus se dožil pouhých 49 let. Zemřel v Třebíči dne 12. 3. 1872. I v dobové Knize zemřelých je jako jeho povolání uvedeno, že byl stolařským mistrem. Podle této informace se dá soudit, že fotografování nebylo jeho hlavní výdělečnou činností. Fotografování určitě nebylo oborem, na kterém by se dalo zbohatnout. Jeho syn Rudolf Knaus (* 1847 Třebíč) již v tomto oboru nepokračoval. Jako středoškolský pedagog působil v Klagenfurtu, Znojmě, Příboře a v Praze - Karlíně. Napsal celou řadu odborných zeměpisných a dějepisných učebnic, studií a článků. Po odchodu do výslužby v roce 1892 žil v Třebíči.
Otázka vývoje prvních třebíčských fotografií by si zasloužila delší a rozsáhlejší zpracování, ve kterém by mi případně mohly napomoci i dílčí informace. Doposud mi není například znám ani typ kamery, se kterou je zachycen F. Knaus na dochovaném autoportrétu.
Autor: Miroslav Maloušek | 10. 12. 2003
Komentáře
Nejsou žádné komentáře