II. část - Zlatý věk pohlednicové tvorby

Datum vydání: 22. 6. 2003


Ze sedmdesátých let devatenáctého století jsou přítiskové pohlednice (korespondenční lístek s přitištěným obrázkem) velice vzácné, ale i z osmdesátých let se jich dochovalo jen poskrovnu. Za to v letech devadesátých se projevil bouřlivý nástup jejich výroby. Už v roce 1896 prošlo světem téměř dvě a půl miliardy pohlednic. Získat ale dnes pohlednici vydanou před rokem 1896 je považováno za mimořádný úspěch a za velikou sběratelskou vzácnost se považují pohlednice před rokem 1890.

Pohlednice z tohoto období byly černobílé nebo jednobarevné, většinou s malými přitištěnými obrázky na lícní (adresní) i rubové (textové) straně oficiálního korespondenčního lístku. Byli většinou špatně tištěné a nevýrazné. Postupně s rozvojem tisku se začalo používat lepšího papíru, více barev, modernější techniky. Vydavatelé se začali předhánět v nejrůznějších novinkách a nápadech.

Po roce 1896 pak nastal skutečný Zlatý věk pohlednic. Byly vydávány pohlednice s nejrůznějšími rámečkovými klišé, s barevnými emblémy, pohlednice pohyblivé s otáčecími kotouči, vysouvací, průsvitné - s druhým obrazem proti světlu. Dále vznikaly pohlednice zdobené peřím, tkaninou, mechem, lidskými vlasy, skelnými úlomky či drtí, korkem, pohlednice plastické, reliéfní, zlacené ale i z různých netradičních materiálů i v netradičních velikostech. Výroba pohlednic neznala zábran.

S masovým rozvojem výroby pohlednic docházelo postupně nejen k rozšíření jejich použití (tam kde se úřední a fádní kores. lístek nehodil), ale také k většímu záběru na nich zobrazovaných oblastí života dané doby. Postupně se začaly vydávat nejen pohlednice měst a obcí, ale i jednotlivých obchodních domů, hostinců, restaurací, hotelů, pivovarů, mlýnů, továren i kostelů, nádraží, přístavů atd.

Vydávaly se pohlednice divadelní, artistické, výstavní, se sportovní tematikou, národopisné, vlastenecké a historické, náboženské i politické, umělecké reprodukce, i karikatury. V neposlední řadě také vojenské, domobranecké, hasičské i pohlednice jednotlivých spolků. Vydávalo se mnoho pohlednic propagujících dopravní prostředky, různé technické vynálezy a novinky. Nepřeberné množství a druhů bylo u pohlednic blahopřejných a gratulačních, milostných a dokonce pohlednic vlastní výroby existující v jediném exempláři. Toto období přineslo pohlednice vkusné, umělecky hodnotné, ale i mnoho bezduchých kýčů.

Období zlatého věku pohlednic je ohraničeno letopočty 1896 - 1905. Zhruba těchto deset let přineslo pohlednicím velikou oblíbenost, velký zájem veřejnosti, hlavně žen.

Velkou proměnou prošla pohlednice na začátku 20. stol. V roce 1902 britské ministerstvo pošt povolilo psát adresu jen na jednu část adresní strany a druhou použít pro sdělení. Pak se přidala Francie a v roce 1904 i Rakousko - Uhersko.

V roce 1906 se dohodly členské země Světové poštovní unie na paušálním používání levé části (není to vždy polovina) adresní strany pro sdělení a pravou pro adresu. Samozřejmě je tím ovlivněn i vzhled obrazové strany, která se začala nyní využívat celá pro obrázek. Ale i poté ještě doznívá zvyk psát sdělení i na obrazovou strany pohlednic.

Rokem 1906 tak končí jedna éra pohlednic, pohlednic s dlouhou adresou.

Ruku v ruce s masovým rozvojem pohlednic začalo mnoho lidí propadat nové vášni - filokartii, sbírání pohlednic. V té době nebyl rozhlas ani televize a tak pohlednice přibližovaly lidem svět. To vše přinutilo výrobce a nakladatele k tomu, aby se věnovali i ke zvýšené kvalitě a technickému vylepšení pohlednic. Proto byly nejvyhledávanějšími pohlednicemi té doby litografie, koláže, secesní polotlačené nebo celotlačené. Tyto druhy se staly klasickým a dodnes nejvíce ceněným sběratelským materiálem.

Zlatý věk pohlednic končil a rokem 1912 počal postupně stagnovat a v době 1. sv. války začala výroba pohlednic upadat. Byly sice vydávány zajímavé pohlednice s různými vlasteneckými náměty, kresbami s horoucími projevy oddanosti císaři, králi, vlasti, pohlednice se sentimentálními pozdravy z různých front a lazaretů, z vítězných polních tažení. Jinak ale nastal pokles úrovně v tvorbě a vydávání pohlednic. Mnoho se jich nezachovalo a sbírky jsou na toto období poměrně chudé, přestože šla o léta historicky důležitá. Mnoho takovýchto pohlednic skončilo v rukou filatelistů, protože většina válečných pohlednic byla opatřena razítky polních, lodních i leteckých pošt, lazaretů apod.

V poválečné inflaci let 1919 - 1925 zanikla pohlednice téměř docela. Tato léta se v pohlednicové dokumentární hodnotě odrážejí nedostatečně. Jejich vývoj mezi válkami stagnoval. Natrvalo se prosadila fotografie, která byla levnější a jednodušší na výrobu, ale odstranila dřívější pestrost a mnohostrannost. Začala se prosazovat uniformita a černobílý tisk vytlačil barevnou litografii a kolorované fotopohlednice. Na pohlednicích se již nedělaly žádné ozdobné rámečky ani ozdobná klišé, nastoupila fádnost a stereotyp.

Autor: Jan Vávra
jan.ziny@centrum.cz

Vytištěno ze serveru http://www.infofila.cz