Ještě jednou k použití prvních půladres na pohlednicích

Problematice použití prvních půladres na pohlednicích byla již na Filokartii věnována dost velká pozornost. Hlavní zájem se při tom soustředil na hledání důkazových materiálů pro přesné časové určení doby, kdy tento filokartický velký třesk nastal. Nejprve na toto zajímavé období upozornil svým článkem pan Maloušek. Posléze jsem se o malou analýzu zmíněné problematiky pokusil ve svém článku i já. Přesto je to oblast tak zajímavá, že nebude ku škodě věci všechna dosud publikovaná zjištění rozšířit o další dva zajímavé postřehy.

Nejprve bych rád doplnil minule uvedené varianty rozdělené adresní strany o další kuriózní případ:

Jedná se o pohlednici ze série Hrady a zámky z roku 1911, tedy z doby, kdy bylo klasické vertikální rozvržení adresní strany již zcela běžné. Co vedlo vydavatele k velmi neobvyklému otočení pole adresy o 90o už asi nezjistíme. Zvláštní je, jak vyplývá z textového potisku, i určitá spolupráce českých a francouzských nakladatelů či vydavatelů při tvorbě této pohlednice. Jestli takto rozvržená rubová strana byla ve Franci z nějakého důvodu používána se ovšem neodvážím spekulovat.

Hlavní důvod k publikování tohoto článku však spočívá v mém posledním objevu. Našel jsem totiž ve své sbírce konečně pohlednici s rozdělenou adresou vytištěnou evidentně před klíčovým rokem 1905. Skutečnost, že se jedná o kus nevalné kvality (ach ty nástěnky se špendlíky zlikvidovaly nejeden rožek) nic nemění na jeho průkazní hodnotě. Pokud budu předpokládat, že je ověřené tvrzení pana Malouška, vyplývající z jeho článku, že v Rakousku-Uhersku byla povolena rozdělená adresní strana pohlednice dříve než v Německu, nebude vadit ani to, že pohlednice je z Německa.

Jak vidíme, jedná se konkrétně o zobrazení hradu Hohenzollern, jehož výtvarné pojetí s volným pruhem pro text vychází ještě z časů dlouhých adres. Pisatel však nebyl žádný staromilec a lícovou stranu ponechal nedotčenu. Pochopil totiž, že pro sdělení slouží malý vymezený prostor v levé části adresní strany. Přestože nebyl opatřen tehdy běžným pionýrským textem "Fur Mitteilung", sdělení je umístěno bezchybně.

Nejzajímavější je však textový přítisk vpravo od prostoru pro adresu. Jak vidíme zelené na bílém, rok vydání je 1904! Ještě že ruka neznámého kazisvěta nepropíchla tu hledanou a konečně nalezenou čtyřku na konci letopočtu. Mnoho nechybělo!

Kliknutím zobrazíte větší obrázek

Ryzí radost z nálezu však trošku kazí nečitelné razítko, které bych po důkladné prohlídce tipoval až na 1906. Domnívám se však, že v rubovém přítisku letopočtu, který byl jednoznačně tisknut spolu s rozdělenou adresní stranou, snad nikdo neměl důvod uvádět starší datum. Nicméně chybu nelze nikdy vyloučit, takže bych odhadl řekněme 90% pravděpodobnost, že rozdělené adresy byly vytisknuté i před rokem 1905. Jestli byly před tímto rokem i poslané zatím stále nevíme. Nezbývá než se těšit na nové objevy - a to je jedno z kouzel našeho sběratelského postižení.



Autor: Jaroslav Pořízka | 18. 5. 2004

Komentáře

re

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist