Miroslav Maloušek - Třebíč ve starých pohlednicích
Sběratelství patří k nehynoucím oborům lidské činnosti a dostává se mu v různých dobách nejrůznějších podob, od osobního koníčka až po institucionalizované poslání. Spojeno pak s všemožnými zájmy badatelskými překypuje v současnosti mnoha výsledky, z nichž ovšem jen některé mají šanci v dalším klání obstát. Mezi ty, které kritické oko nezatratí a budoucí bádání využije, patří bezesporu jmenovaná studie. Její autor se rozhodl ke kroku zcela ve smyslu profesionálního postupu - dlouholeté výsledky svého sbírání a bádání prezentovat formou publikační a nadstavit tak další pomyslný schod ve vývoji problematiky. Publikace je výběrovým katalogem vlastní sbírky. Text je doprovázen poznámkovým aparátem dle běžných odborných zásad.
Práce je rozdělena do devíti částí, předmluvy a 8 vlastních kapitol: Historie pohlednice, Sběratelství, Tiskové techniky použité při výrobě pohlednic, Třebíč na přelomu 19. a 20. století, Vznik prvních pohlednic v Třebíči, Třebíčské pohlednice ve "Zlatém období", Lidé a firmy kolem třebíčských pohlednic, Skryté i méně skryté vzkazy. Členění je výsledkem velmi dobře sestaveného plánu, jenž umožňuje přistupovat k jasně vymezenému poli zájmu vždy z nové strany a dané skutečnosti předkládat v nových souvislostech. V Předmluvě M. Maloušek definuje záměr, vysvětluje limity, omezující daný způsob zpracování látky, a jmenuje pramennou základnu svého bádání. Činí kroky na tenkém ledě - předmětů ke sbírání i sběratelů je sice hodně, vlastní bádání je však v počátcích.
Historie pohlednice podává jakýsi slovníkový přehled vývoje problematiky, počínaje předchůdcem pohlednice, korespondenčním lístkem, přes zrození samotného fenoménu, jímž se v historii obrázková poštovní karta stala, cestou přes etapy i amplitudy vývoje ovlivněné společenskými událostmi (například války) vysvitne dominantní úloha střední Evropy (Německo, Rakousko-Uhersko) pro rozšíření, ukážou se vývojové tendence až do současnosti.
Sběratelství seznamuje stručně s podobou filokartie, jak se za více než století působnosti ustavila, obraz výstižně osvětluje vybranou ukázkou (osud největší světové sbírky, Kočendovy) i výstižným posouzením vývozu předmětů od nás po roce 1990.
Tiskové techniky použité při výrobě pohlednic jsou kapitolou, jež v záběru odpovídajícím významu tématu, provádí přes klíčové pojmy - litografie, zinkografie, ofset, světlotisk, knihtisk, fotografie, daguerrotypie, bromografie, fotochromie, hlubotisk aj. Zabývá se jimi a jejich kombinacemi jako základním technickým předpokladem rozvoje, seznamuje s největšími a nejznámějšími výrobci, včetně zastoupení v regionu.
Třebíč na přelomu 19. a 20. století v optimální podobě - jako zcela funkčně k tématu vztažené kapitoly - uvádí základní charakteristiky města a nejbližšího okolí: sídelní, politickou, náboženskou, výrobní, společenskou, sociální, komunikační, ubytovací či obchodní aj., tj. důležité pro roli regionu v dalším výkladu.
Vznik prvních pohlednic v Třebíči je uveden porovnáním obrazové produkce starší s rozmachem zobrazování pomocí fotografie, uvedeni jsou nejstarší profesionální fotografové v místě (Fr. Knaus, Aug. Seitz, Ed. Jos. Ehrlich, Ant. Skalský, Ant. Spurný, Emil Dušek) v chronologicky pojaté vývojové řadě až k rozhodujícímu producentu, jímž se stal nakladatel Jindřich Lorenz. Identifikovány jejich fotografické výrobky i sama místa výroby, uvedeny některé výrobní podněty (úloha reklamy), připomenuta dobová ocenění i připomenuty prostě lidské osudy.
Třebíčské pohlednice ve "Zlatém období" zastupuje v autorově pohledu produkce let 1895 - 1910. Všestraně ji rozebírá a popisuje, pokouší se rozkrýt příčiny i vnější podněty vývoje, zkoumá témata místní i obecná atd. V proudu pohybu se tak vedle stabilní, staleté krajinné dominanty, baziliky, ocitnou oblíbené sentimentální měsíční pohledy, heraldické koláže, výhonky secese i aktuální výkřiky doby a futurologické výhledy Aloise Sedláka či Leopolda Ornsteina, jakoby mimochodem jsou vyvráceny tradované názory mající podobu mýtů (přeceňování litografické produkce na úkor světlotisku a knihtisku), uvedeny nejvýznamnější do regionu zasahující firmy (J. L. Bayer, J. Lorenz, Th. Böhm).
Lidé a firmy kolem třebíčských pohlednic dávají naplno vyznít složce lidské a organizační, v předchozích oddílech nastíněné, zde však ústící do souhrnu a závěru. Získáváme přehled o vztazích mezi autory pohlednic, výrobci a nakladateli, o charakteru práce a podnikání, a to o jeho rozsáhlé, celé území tehdejší monarchie pokrývající síti. Přes těžkosti, vyplývající z náročnosti a extenzity bádání (vždyť pro mnoho podílníků byla činnost okolo pohlednic jen vedlejší činností), přes zatím zdaleka ne vyčerpané zdroje a prameny, se vynořuje velmi plastická podoba tematiky. Snad se dá dokonce říci, že v Malouškově podání zde vlastně přichází svého druhu náčrtek z dějin obchodu. Pro sběratele, pro badatele i pro jen okrajové zájemce o dějiny či místopis se stanou každopádně jména a vlastně jejich jakési medailonky důležitým výchozím prostředkem k vlastnímu poznání dění u nás na přelomu 19. a 20. století.
Nemluvíme o mrtvém jevu, třebaže jeho význam je daleko jinde než okolo roku 1900 či doby ještě před padesáti lety. Skryté i méně skryté vzkazy, výpovědi o době, o dobové politice, o společenských náladách, o nacionalismu atd. atd., avšak i o samotných odesílatelích pohlednic, to vše je nejen na lístcích fixováno, ale může posloužit (od bádání po komunikaci?) i dnes...
Malouškova Třebíč ve starých pohlednicích přesahuje dnes běžnou produkci, zaměřující se převážně a v podstatě jen na prezentaci obrazově zajímavého materiálu. Maloušek přichází s nápaditým a profesionálním měřítkům zcela vyhovujícím produktem. Jeho význam spočívá jak v rozhojnění poznání regionu, tak právě v překročení pomyslné hranice od sběratelství k poznávání, ale navíc s důležitým přínosem v konkrétním odhalení dosud málo využívaného pramene.
Vydavatel: Amaprint Kerndl, s.r.o., Třebíč, 2004
Cena: 360,- Kč + poštovné
Objednávky: amaprint@iol.cz
Distribuce knihy bude zahájena 1.8.2004