Nerealizované návrhy pohlednic E. Müllera
V pozdních devadesátých letech 19. století pohlednicová mánie nabírala stále na síle a dostávala se i do malých městeček a obcí. Tradiční velcí nakladatelé často nestačili uspokojovat rostoucí poptávku a to byla šance pro malé místní vydavatele, aby se prosadili na místním trhu. Některým se podařilo získat na svém území dominantní postavení. To je i případ Emila Müllera (*1871 Jinačovice - +1938 Náměšť n. O.), náměšťského obchodníka se zbožím koloniálním a galanterním a od roku 1898 též koncesovaného fotografa, který si právě takové dominantní postavení v tehdejším náměšťském soudním okrese vydobyl a udržel ho od konce 19. století až do 1. světové války.1 Vydával řadu pohlednic, většina z nich obrazově vycházela z jeho fotografií a mnohé z nich odpovídají i jinde dobře známým druhům. Jeho specialitou byly jednozáběrové fotografické pohlednice, provedené v sepiovém tónu, na papírech s předtištěnou zadní stranou, z nichž ty nejstarší prošly poštou v roce 1900. Řada zaběhlých typů pohlednic však není (přinejmenším doposud) z oblasti Náměšťska známa. Jedná se třeba o známé motýlky z řady Letem českým (moravským) světem, pohledy z budoucnosti či pohledy s pijáckými náměty. Vlastně neznáme ani speciální vánoční a novoroční pohlednice, zde si E. Müller vypomohl jen přítisky na běžné pohlednice. Proto pro nás bylo překvapením když jsme v pozůstalosti nejznámějšího náměšťského fotografa Ondřeje Knolla ve fotografických sbírkách Muzea Vysočiny Třebíč narazili na černý karton o velikosti zhruba A3 na němž vedle fotografického portrétu E. Müllera (Knollova mistra) a fotografie jeho krámu bylo nalepeno osm fotografických reprodukcí návrhů pohlednic, a to zrovna těch druhů, které jinak v produkci pohlednic z Náměšťska chybí. Že jsou to jen návrhy jsme usoudili z toho, že se nám přes celkem intenzivní a přece již jen pár let trvající sběratelskou činnost nepodařilo ani na jednu z těchto pohlednic narazit. Původně snad byly návrhy barevné, soudě dle počtu šedých odstínů na fotografických reprodukcích.
Obr. 1. - Secesně laděný návrh pohlednice starého kamenného mostu.
Dva z těchto návrhů jsou datovány rokem 1903 a autorem kresebné složky je Jindřich Dreuschuch, syn populárního náměšťského lékaře Františka Dreuschucha a posléze doktor práv, který léta působil jako soudce třebíčského okresního soudu. Několik Müllerových pohlednic na nichž J. Dreuschuch namaloval secesní ornamenty a písmo bylo také vskutku vydáno, ale tyto dva návrhy vše předstihují. Na prvním návrhu (viz obr. 1.) je v záhlaví fotografický záběr kostela sv. Jana Křtitele (za nímž vychází kreslené a silně zvětšené slunce) a kamenného mostu, který je zasazen do rostlinného secesního ornamentu, v jehož spodní části je stylizovaný nápis NÁMĚŠŤ N/O. Výtvarně tento návrh spíše připomíná plakát než pohlednici. Navíc v této době, kdy místopisné pohlednice se držely konzervativnější výtvarné koncepce a vycházely spíše ze starších historizujících stylů 19. století, je použití tak výrazné secese dosti výjimečné. Druhý z návrhů signovaných Dreuschuchem (viz obr. 2.) je zcela kreslený a jedná se o pijáckou pohlednici. V typicky secesním prolamovaném rámečku je "záběr" na kostel, faru a zámek. Všechny stavby se však opilecky klátí (tak jak to známe z podobných pohlednic jiných měst) a v popředí i na střeše kostela se potácejí opice s půllitry a lahvemi piva či vína. Na obloze se vznáší tři tarokové karty - škýz, mont a pagát (které tak tvoří nejvyšší tarokovou hlášku zvanou trul). Jako by autor chtěl říci, že k pitce prostě karban patří! V pravém dolním rohu je secesně stylizovaný nápis NABUMBANÝ POZDRAV Z NÁMĚŠTĚ.
Obr. 2. - Návrh pijácké pohlednice NABUMBANÝ POZDRAV Z NÁMĚŠTĚ N./O.
Z roku 1908 jsou další dvě shodné vánoční pohlednice (viz obr. 3.), které se liší jen českým a německým nápisem (Fröhliche Weinachten, Veselé Vánoce), jak to již bylo v době oboustranného vypjatého národovectví zvykem. Jinak je hlavním prvkem zimní fotografický záběr fary a kostela v namalovaném zasněženém rámečku doplněného snítkami cesmíny a jmelí nad nimiž jsou zářící paprsky, snad odkaz na hvězdu betlémskou. Pod fotografií je podpis E. Müller, což nemusí značit jen vydavatele, ale i autora doplňkových dekorativních prvků.
Obr. 3. - Návrh náměšťského vánočního přání určený pro německou klientelu.
Výtvarně velice podobné jsou dva návrhy novoročních pohlednic. Opět se jedná o německou a českou verzi. Na české je záběr "náměšťských Hradčan", tedy nejčastějšího záběru z Náměště na zámek přes most a fotografie kominíka potřásajícího si ruku s pekaři. Tento snímek nese na tyči spokojeně se tvářící sněhulák. Vše je doplněno nápisem ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK (viz obr. 4.), tvořený zasněženými písmeny. Na německé verzi se opět objevují "náměšťské Hradčany" a snímek kominíka s pekaři (byť jinak naaranžovanými). Evidentně jde o stejné osoby, takže zřejmě se jedná o místní obyvatele. Oba snímky jsou lemovány smrkovými větvičkami a vše doplňuje zasněžený nápis PROSIT NEUJAHR (viz obr. 5.). V pravém dolním rohu jsou nezřetelné číslice 08, tedy rok 1908. Přestože tyto vánoční a novoroční návrhy vznikly tedy zřejmě později jako oba první, jsou výtvarně krokem zpět. Hlavně stylizací písma odkazují k předsecesním historizujícím slohům.
Obr. 4. - Návrh náměšťského novoročního přání určený pro českou klientelu.
Obr. 5. - Návrh náměšťského novoročního přání určený pro německou klientelu.
Poslední dva (opět pijácké) kreslené návrhy jsou téměř shodné. Liší se opět hlavně českým a německým nápisem (NABUMBANÝ POZDRAV z NÁMĚŠŤĚ N./O. (viz obr. 6.) a NAMIEST WIE WUNDERLICH SEHST DU MIR AUS! - tedy Náměšti, jak podivná mi připadáš!) (viz obr. 7.), na německé verzi je o tři postavičky více. Jinak vidíme náměšťské náměstí (v záběru od fary) v opileckém tanci. Domy se vlní, kašna za sousoším se proměnila v pivní sud, potácející se postavičky tropí jakási alotria (a je dost pravděpodobné, že se zde jedná o narážky na konkrétní osoby) a dokonce i sousoší Nejsvětější trojice opilecky křepčí. Na vše shlíží vlídný úplněk se švihácky nasazeným cylindrem. Vpravo v rostlinném ornamentu stojí nahrbený kocour na sudu a nad ním je plný pivní džbán ve věnci, tedy známe vývěsní znamení pro hospodu. Německý výraz pro kocoura (der Kater) znamená v němčině nejen samo zvíře, ale označuje se tak i kocovina, takže toto zvíře je tak protějškem opice z českého Dreuschuchova návrhu pijácké pohlednice. V levém dolním rohu je zřejmě signatura autora návrhu, ale tu se nám nepodařilo rozluštit.
Obr. 6. - Návrh pijácké pohlednice NABUMBANÝ POZDRAV Z NÁMĚŠTĚ N./O.
Obr. 7. - Návrh pijácké pohlednice NAMIEST WIE WUNDERLICH SEHST DU MIR AUS (Náměšti, jak podivně vyhlížíš).
Otázku proč se tyto návrhy nakonec zřejmě nedočkaly realizace již asi nevyřešíme a tak nám zbývá jen spekulovat o možných osobních narážkách na pijáckých pohlednicích, jež by mohly popudit místní hodnostáře, či o tom, že měl E. Müller ostatních pohlednic dostatečně velkou zásobu a nechtěl zbytečně investovat další kapitál do podobného zboží. Možná, že dával před různými montážemi přednost realističtějším fotopohlednicím, které se daly úspěšně prodávat během celého roku a nebyly jen sezónní záležitostí. Tomu by nakonec nasvědčovalo víceméně zastoupení jednotlivých pohlednic, které se po tomto prvním významném nakladateli Náměšťska dochovalo.
1. SOkA Třebíč, f. OkÚ Třebíč, i. č. 65 M, Náměšť n. O., fol. 17r; Státní okresní archiv Brno-venkov, f. Okresní úřad Brno, Sčítání lidu 1880, Jinačovice, dům č. 3, A. BRYM, K. STEJSKAL, R. ZEJDA, Ondřej Knoll knihkupec a hlavně fotograf, in: Ondřej Knoll a staří náměšťští fotografové, Náměšť nad Oslavou 2003, nestránkováno.
Komentáře
Nejsou žádné komentáře