Plzeňská nej ... na pohlednicích - I.díl Katedrála svatého Bartoloměje a její věž

V několika příštích článcích se pokusím přiblížit vám jedno známé české město ležící na soutoku čtyř řek, kterým procházely dějiny a kde stačilo jen málo k tomu, aby bylo za trest vymazáno ze zemského povrchu ... To město je "ten" Pilsna, dnes kupodivu "ta" Plzeň, které dostalo své jméno možná po plžích, kterými se údolí, kde se začalo rozrůstat, jen hemžilo ...

Katedrála svatého Bartoloměje a její věž

Při založení nového města byly postaveny podle středověkých urbanistických pravidel téměř vždy kostely v hradbách, aby je zpevňovaly. Vedle farního kostela, který spravovali světští kněží, býval ve městě ještě nějaký žebravý řád, dominikáni či františkáni.

Středověká Plzeň byla ale výjimkou - oproti všem zvyklostem byly zde postaveny kostely tři - řádu dominikánského, františkánského a farní kostel svatého Bartoloměje, který spravoval řád německých rytířů.

Pohlednice atypického formátu s vyobrazením města z roku 1602 ze třemi dominantními kostely.

Samotná výstavba kostela sv. Bartoloměje trvala mnoho let, započatá byla zřejmě již krátce po vzniku města r. 1295. Kolem r. 1320 se zrychlila jeho výstavba, do r. 1330 byly zasazeny výběhy zamýšlených křížových kleneb a hlavní portál kostela. V době Karla IV. byla postavena věž. Původně měly být věže dvě, umístěné symetricky po stranách hlavního vchodu. Dějepisné učebnice praví, že nastalo období změn v architektonických požadavcích a přesná symetrie už není tak žádaná a proto se od druhé věže upustilo. Staré pověsti ale mluví o dvou sestrách, bohatých měštkách, které se přihlásily při výstavbě kostela, že každá nechá na svůj náklad postavit jednu věž. Když stavba obou věží dospěla ke střeše, zemřela jedna ze sester bez testamentu a chamtiví příbuzní daný slib nesplnili a jmění si rozebrali. Druhá sestra svého slibu dostála. Která verze je skutečně pravdivá se můžeme jen domnívat, jisté je, že zůstal kostel jen o jedné věži s druhou ukončenou pod střechou.

Teprve v počátku 16. století je kostel dokončen, ale i v následujících letech je stále upravován a opravován.

V renesanci byly obnoveny štíty střech, které zdobily benátské obloučky. Roku 1803 byly na věž instalovány empirové hodiny. Ke konci 19. století byl již chrám značně sešlý, a tak byla prováděna jeho oprava. Byl restaurován podle návrhů arch. J. Mockera, který kromě jiného regotizoval štíty, čímž benátské obloučky zase zmizely.

Svatostánek nešetřil čas ani přírodní živly. Když při noční bouři dne 6.2.1835 postihl věž kostela požár způsobený bleskem, celá chlouba vypínající se do nebes shořela. Teprve až o dva roky později byla věž obnovena. Svým vyšším a štíhlejším tělem se vypnula do tehdy neuvěřitelné výšky 102,26 m. V době svého vzniku byla druhá nejvyšší v Evropě a dodnes je nejvyšší kostelní věží v Čechách. Ve výšce 62 m nad zemí je přístupný ochoz, ze kterého je kouzelný výhled na město a při pěkném počasí lze dohlédnout až na Šumavu, Český les nebo Vlčí horu. Bohužel roku 2001 musel být ochoz opatřen drátěnými zábranami bránícími sebevrahům od skoku z věže, neboť v předchozích 6-ti měsících tak ukončily svůj život tři lidé.

Od 31. května 1993, kdy bylo v Plzni zřízeno biskupství, je chrám sv. Bartoloměje katedrálou.

V katedrále je od dob zrealizovaného návrhu architekta Mockera i další plzeňské nej ... - hlavní oltář s plzeňskou Madonou, nejvýznamnější z proslulého českého typu krásných madon, ale o té až zase příště.

A protože Bartoloměj s plzeňskou věží, která převyšuje kopce, vždy byl a je i dnes impozantní budovou ve středu náměstí, stal se námětem mnohých pohlednic. Jeho kamennou krásu zvěčnily ruce umělců, ať už litograficky, kresbou nebo fotografickou cestou ...