Plzeňská nej... na pohlednicích - III.díl - Plzeňská radnice

Mnohým z vás jistě prošla rukama pohlednice s plzeňskou renesanční radnicí, velmi krásnou stavbou, jakou většinou všechna větší města mívají. A každý patriot vám vždy řekne, že ta " u nich" je zaručeně ta nejkrásnější. A protože i já jsem patriot svého města, chci se na několika příštích řádcích podělit s vámi o trochu té historie plzeňské radnice a ukázat vám, jak se již mnoho let vyjímá na pohlednicích.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 1 - Radnice s chátrající omítkou, ještě však s balkonem nad vchodem. Pohlednice z roku 1900- světlotisk s litografickou výzdobou.

Správa středověké Plzně byla jednoduchá. Po založení města stál v čele rychtář, který jménem krále soudil měšťany a jemu vypomáhal sbor 12 přísežných. Prvním rychtářem se stal lokátor Jindřich, který nové město vlastně v roce 1295 fyzicky založil. Úřad se mohl dědit, ale i koupit a stával se mnohdy předmětem obchodních spekulací, protože tento post byl velmi výnosný. K domu rychtáře - rychtě patřila i velká výměra pozemků. Rychtář měl velmi pěkné příjmy ze soudních pokut, cla a mýta, které mu náležely a ve městě vlastně zastupoval panovníka.

Později přísežní, volení z řad měšťanů jako konšelé vytvořili samostatný samosprávný sbor - městskou radu, kde usilovali o podlomení moci rychtáře a stržení části výhod na sebe. Radě předsedal purkmistr, prvně doložený r.1328. Zprvu se konšelé scházeli v domech jednotlivých radních, snažili se však o vlastní dům, a tak se s radnicí setkáváme prvně r. 1415.

Za vlády krále Jiříka z Poděbrad stála Plzeň proti němu s katolickým Římem. Papež vyzýval okolní panovníky k boji proti Jiříkovi, uposlechl však jen uherský král Matyáš Korvín. Na sněmu v Olomouci r.1468, kde byla zastoupena i Plzeň, byl Matyáš zvolen českým králem. Za tuto službu získali Plzeňští od Matyáše rychtu, kterou odňal tehdejšímu rychtáři Ondřeji Oremusovi, věrnému Jiříkovi. Po nástupu Vladislava Jagellonského r.1471 právně odňal král zase rychtu Plzeňským (r.1477) a vrátil ji Oremusovi. Plzeň se však na zemském sněmu o dva roky později přihlásila ke králi a tak si konečně mohli r.1480 plzeňští měšťané rychtu právoplatně od Oremuse vykoupit. Stálo je to tehdy 1200 uherských zlatých.

Od té doby se stal rychtář pouhým zaměstnancem města a Plzeň dosáhla plné míry samosprávy. Konšelům však k jednání už nepostačovala stará radnice, protože to byl nejmenší dům na náměstí a prakticky již od roku 1459 se zde nescházeli. Radní r.1487 vyměnili tedy budovu staré radnice za největší dům zvaný Veliký a rozdíl doplatili. Dům upravili a první zasedání se zde konalo 22.6.1496. Byla sem přestěhována všechna agenda včetně biřice a šatlavy.

Na začátku 16.st. postihlo Plzeň několik požárů a nevyhnuly se ani radnici. Byla sice opravena, ale zůstala ve špatném stavu. V té době byly Čechy zemí zaslíbenou pro italské stavitele a i v Plzni se kolem r.1550 usadila početná skupina italských stavitelů. Nejvýznamnějším z nich byl Giovanni de Statia zvaný Hanuš Vlach, který brzy po svém příchodu začal r.1554 stavět úplně novou radnici na místě té původní.

Nová radnice dokončená v roce 1558 se stala nejkrásnější stavbou české renesance v Čechách.

Téměř nezměněna pak sloužila mnohá staletí, až počátkem 20. století byla v dosti ubohém stavu a bylo rozhodnuto ji celou zrekonstruovat. Původní omítka byla již zcela oprýskaná, sgrafita byla téměř k nepoznání. To už vůbec nebyla chlouba města.

A tak v letech 1907-1912 dostala radnice novou fasádu, horní třetina byla zbavena zbytků omítky a již neomítnuta a ostatní fasáda byla nově sgrafitována. Při této rekonstrukci bylo provedeno nové schodiště uvnitř budovy, naopak je odstraněn balkon nad hlavním vchodem, který tam původně nepatřil.

Dnes stále slouží výstavní budova svému původnímu účelu, jen je víc zpřístupněna kolemjdoucím. V mázhausu se konají výstavy, sklepy jsou upraveny jako sály, horní sál se stal po instalaci varhan obřadní síní, v zadní budově bývalé věznice je umístěn městský archiv.

Společně s kostelem je pak radnice nejvíce zobrazovaným motivem na pohlednicích v celé jejich historii ...

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 2 - Radnice podle malíře Oskara Schmidta z roku 1927.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 3 - Těsně po rekonstrukci se skví novým kabátem, ale už bez balkonu. Pohlednice z roku 1919.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 4 - Zachycení běžného dne roku 1958 na klasické "Orbisovce".

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 5 - Detailní záběr z 50. let minulého století.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 6 - Ve své kráse na jedné ze souboru pohlednic vydaných k 700. výročí založení města v roce 1995.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 7 - Atypický formát pohlednice (15x 7 cm) ze 70. let.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 8 - Netypický pohled na nádvorní stranu radnice - reprodukce obrazu Bohumila Hochmana z roku 1915.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 9 - Řada přilehlých domů z ptačí perspektivy z ochozu věže kostela sv. Bartoloměje - 90.léta.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 10 - Na pohlednici z roku 1938 s koláží růží a malého houslisty.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Obr. 11 - Vánoční koláž ze 30.let posadila radnici s okolními domy do hustého zasněženého lesa ...



Autor: Pavla Nachtmanová | 2. 2. 2009

Komentáře

Děkuji

sgrafita na radnici

Alšovy sgrafita

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist