Pravé a nepravé duplikáty

Kvalitní utřídění sbírky má mj. zaručit, aby se v ní neobjevovaly duplikáty, tj. dvě naprosto stejné pohlednice. Záleží ovšem na tom, co tímto pojmem označíme, a to souvisí s tím, jaký má sběratel vztah ke sbírání a co je jeho účelem - zda je prvotní obrazová informace nebo pohlednice jako celek (celistvost).

Nespornými duplikáty jsou nejen dvě zcela stejné pohlednice, ale i dvojí vydání původního originálu (např. fotografického negativu), pokud je obrazová strana úplně totožná a adresní strana se liší jen vydavatelskými údaji. Například u některých našich firem z doby 50.-70. let to jsou kódové značky, udávající výrobní číslo a dobu vydání pohlednice. Zvláštním případem je ovšem nové vydání u jiné firmy. Tak třeba Orbis používal v bromografické produkci v 60.-70. letech negativy zrušených předválečných soukromých firem, např. Grafo Čuda nebo Fototypia - tu dochází přinejmenším ke změně formátu pohlednic. Zde je už myslitelné nebo i vhodné zařazení nového vydání do sbírky.

Specifickým příkladem jsou reprinty historických pohlednic. I u nich dochází ke změně formátu (ačkoliv u některých reprintů se používá i historický menší formát, ale především tiskové techniky. Jak starší barevné techniky (barvotisk, kolorovaný knihtisk a světlotisk), tak i litografie jsou v novém vydání tištěny moderním ofsetem, původní jednobarevné tisky nebo bromografie knihtiskem.

Tyto reprinty jsou pro sběratele zaměřené na staré pohlednice téměř bezcennými kopiemi, pro sběratele s dokumentárním zaměřením však mohou být (zvláště u jednozáběrových pohlednic - dřívějších tisků) takřka plnohodnotnou náhradou originálu, jinak téměř nedostupného. Hodnotu reprintů může zvýšit, jsou-li na nich uvedeny potřebné údaje o originální předloze, jak pokud jde o její časové určení (např. dobu vydání)tak i vlastnictví (z jaké sbírky pochází), nebo původní tiskovou techniku.

Jsou také nová vydání původních pohlednic, která se jako reprinty neoznačují. Tak např. firma LOOK Hradec Králové vydala v 90. letech některé starší orbisovské kreslené pohlednice typu Vánoční pozdrav z , nebo brněnský vydavatel J. Krejčí vydal nově několik starších pohlednic Znojma. Firmy specializované na gratulační pohlednice vydávají běžně repliky starých pohlednic, aniž by to bylo uvedeno. Specifickou záležitostí jsou nová vydání Ladových vánočních pohlednic u různých firem. Sběratelé, kteří se na Ladovy pohlednice specializují, zařazují zpravidla do sbírek všechna (i novější) vydání.

Dochází-li při novém vydání k menším odchylkám v provedení obrazové nebo adresní strany , jsou takové dvojice pohlednic označovány jako varianty a jako takové jsou mnohdy zařazovány do sbírek, zvláště jde-li o sbírky specializované. Nejčastěji se s tím setkáme u různých vydání jednozáběrových barevných pohlednic z 20.-30. let, kdy docházelo mnohdy k zásadním změnám v použití barev (střechy, fasády domů apod.). Zvláště v regionálně zaměřených sbírkách mají ovšem své varianty své místo. Totéž platí i pro různé jazykové podoby popisu na obrazové straně nebo v adjustaci adresní strany (např. Correspondenz-Karte - Korespondenční lístek aj.). V novější produkci se běžně setkáváme i s odchylkami v popisu na adresní straně. V současné produkci může být variantou i jeho doplněním reklamním přítiskem.

Typickými variantami, které si zpravidla zaslouží pozornost sběratele, jsou drobné odlišnosti na obrazové straně. V bromografické produkci 60.-70. let to byly zejména retuše, které měly někdy důvody estetické (např. panorama narušující tovární komín nebo břečťan na zdi budovy), ale častěji obsahové či politické - např. u nové vydání odstranění nápisů (štítů) dřívějších soukromých firem. Zajímavou variantou je heraldická pohlednice Pressfota Severočeský kraj, která má nejen trochu jiný barevný podklad (jev nijak vzácný u ofsetových pohlednic), ale především jiné provedení erbu Jablonce nad Nisou.

Z nové produkce je zajímavou variantou pohlednice zámku Kunín, která má u jednoho vydání vpředu jen popis Kunín a znak obce, v jiném vydání popis Zámek Kunín a šlechtický erb. Dvojí barevné provedení textu na obrazové straně (červeno-hnědý - zelený) má kreslená pohlednice rozhledny Poledník. Stopy po perforaci na boční straně jedné z těchto pohlednic navíc naznačují, že se jednalo o pohlednici ve funkci vstupenky. Bylo by zajímavé zjistit, které použití předlohy bylo původní.

Tři vydání leteckého záběru zámku ve Žďáru nad Sázavou (firma Adam) mají pokaždé poněkud odlišné grafické provedení titulu na obrazové straně (a také trochu odlišný popis na straně adresní).

Někdy autor záběru poskytne negativ několika vydavatelům. Tak hned tří různých vydání, která lze považovat za plnohodnotné varianty, se dostalo leteckému záběru hradu Bítov od brněnského fotografa J. Vondry. Ve svém vlastním vydavatelství opatřil obrázek popisem Bítov, ve vydání nakladatelství Atelier Zlín má záběr bílý rámeček s popisem Hrad Bítov, v barevně poněkud odlišném vydání firmy Vega Liblice n-/C. popis na přední straně není. Podobnou variantou jsou i dvě vydání leteckého záběru Brna firmy Kamrla, z nichž jedno má vpředu jen titul Brno, druhé navíc i znak města, dokonce ve dvojí podobě.

Už nejen jako varianty, ale jako dvě víceméně samostatné pohlednice, můžeme chápat dvojí použití původního fotografického záměru, z něhož byly vyrobeny dvě pohlednice s malým posunutím výřezu z předlohy, Stávalo se to zpravidla u bromografií a stranový posun představoval obvykle jen cca 1-2 cm na pohlednici, tj. několik metrů v reálu. Přesto na jedné pohlednici bylo zachyceno to, co na druhé chybělo, a naopak.

Problematika duplikátů či variant je tedy velmi široká a rozmanitá. Uvítáme proto Vaše názory, poznatky a zkušenosti, jak s takovými nepravými duplikáty a variantami ve svých sbírkách zacházíte.

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář