Příběhy českých mincí - od groše ke koruně za 10 minut
Máte deset minut? To stačí na fascinující cestu skrz šest století českého mincovnictví. Od stříbrných pražských grošů, které kdysi konkurovaly benátským dukátům, až po koruny první republiky – každá mince vypráví příběh o ambicích panovníků, ekonomických krizích i národní hrdosti. Připravte se na překvapivá odhalení a zajímavosti, které možná neznáte ani jako zkušení sběratelé.Pražský groš – první "euro" střední Evropy
Rok 1300. Václav II. přichází s revolučním nápadem – jednotnou mincí, která by konkurovala nejlepším evropským standardům. Pražský groš se tak stává první skutečně mezinárodní českou mincí.
Proč byl tak úspěšný? Především kvůli stálé hmotnosti a ryzosti stříbra. Zatímco jiné země neustále znehodnocovaly své mince, český groš si udržoval kvalitu. To vedlo k tomu, že se stal uznávanou platidlem od Polska až po Balkán.
Zajímavost: Na groších z Václavova období najdete nápis "GROSSI PRAGENSES" – odtud pochází název "groš". Slovo se rozšířilo do mnoha jazyků a dodnes označuje drobné mince v Polsku či Rakousku.
Kutná Hora se díky groši stala jedním z nejbohatších měst Evropy. Místní mincovna dokázala ročně vyrazit až půl milionu grošů – astronomické číslo pro tehdejší dobu. Dnes jsou nejstarší groše z let 1300-1310 mezi nejhledanějšími českými mincemi vůbec.
Habsburská éra – když se koruna stala tolarem
S nástupem Habsburků na český trůn přichází postupná integrace do širšího rakouského systému. Nejzajímavější období začíná s Marií Terezií, která provedla rozsáhlou měnovou reformu.
Stříbrné tolary z jejího období představují vrchol českého barokního mincovnictví. Některé kusy, především konvenční tolary z let 1741-1745, patří mezi nejkrásnější mince Evropy vůbec. Marii Terezii můžeme považovat za první ženu, jejíž portrét se objevil na českých mincích.
František Josef I. přinesl další revoluci – zavedení zlatého systému. Rakousko-uherské zlatníky a desetikoruny z českých zemí byly raženy s neobyčejnou precizností. Paradoxně, některé z nich jsou dnes cennější než dobové české národní mince.
Kuriozita: Víte, že František Josef I. vládl tak dlouho, že jeho mince obsahují portrét v různých životních obdobích? Sběratelé tak mohou sledovat, jak císař stárnul během svých 68 let vlády.
Národní obrození v mincích
19. století přináší úplně nový fenomén – pamětní mince s českými motivy. I když formálně zůstáváme součástí rakouského systému, na mincích se začínají objevovat české symboly.
Přelomová je Výstava v Praze 1891, pro kterou byla vydána speciální pamětní mince s českým textem. Poprvé po století se na oficiální minci objevuje čeština!
Ještě zajímavější jsou žetony českých spolků z konce 19. století. Ačkoli technicky nejsou mincemi, představují první skutečně české numismatické artefakty od dob Václava II. Sokol, Český čtenářský spolek, různá řemeslnická sdružení – všichni vydávali své žetony s hrdě českými nápisy.
Zrození československé koruny 1919-1938
10. dubna 1919 – historický den. Zákon o československé měně oficiálně ukončuje éru rakousko-uherských křídla a zavádí korunu československou. Ale pozor, první vlastní mince přicházejí až v roce 1921!
Proč tak pozdě? Mladá republika měla mnohem naléhavější problémy než ražbu nových mincí. Zpočátku se spokojila s přeražováním rakousko-uherských mincí – jednoduše na ně razila nový státní znak.
Zlatníky a desetikoruny z let 1929-1933 představují vrchol prvorepublikového mincovnictví. Jejich design od Otakara Španiela je považován za jeden z nejkrásnějších v evropské numismatice. Ironií osudu se staly také jednými z posledních – ekonomická krize jejich ražbu zastavila.
Zajímavost: Víte proč má československá koruna na rubu ženskou figuru se lvem? Jde o alegorii Československa, kde žena reprezentuje Slovensko a lev Čechy. Morava byla "zapomenuta", což později vedlo k diplomatickým protestům.
Dramatické čtyřicáté roky
Období 1938-1945 patří k nejkomplikovanějším v české numismatice. Na našem území současně cirkulují mince třech různých států: zbytku Československa, Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského štátu.
Protektorátní mince představují numismatickou kuriozitu. Formálně jde o české mince s českými nápisy, fakticky však byly raženy pod německou kontrolou. Jejich studium vyžaduje značnou citlivost – jsou součástí našich dějin, ale období, které reprezentují, je kontroverzní.
Nejzajímavější jsou zinková 10 a 20 haléřová z let 1940-1944. Kvůli nedostatku kovů obsahují minimum stříbra nebo niklu. Dnes jsou paradoxně cennější než mnohé předválečné stříbrné mince. Po osvobození nastává chaos – cirkulují protektorátní mince, sovětské rubly ve Slezsku, maďarské pengő na jižním Slovensku i americké dolary. Měnová reforma 1945 konečně navrací jednotnou československou korunu.
Socialistická numismatika 1948-1989
Komunistický režim přináší zcela nový přístup k mincovnictví. Peníze se stávají nástrojem propagandy – každá mince musí reflektovat socialistické hodnoty a pokrok.
Nejkontroverznější jsou mince s portréty politiků. Klement Gottwald na stokorunách z roku 1955, Lenin na pamětních mincích... Dnes jsou tyto kusy zajímavé především jako historické dokumenty éry, kterou bychom rádi zapomněli.
Paradoxně nejkrásnější kousky této éry vznikají v 60. letech během krátké liberalizace. Pamětní stříbrné medaile k výročím (700 let Karlových Varů, 150 let Národního divadla) dosahují evropské kvality designu.
Kuriozita: Socialistické Československo bylo jednou z mála zemí, která po celou dobu razila stříbrné mince pro běžný oběh. Pětikoruny obsahovaly skutečné stříbro až do roku 1968!
Co nám mince prozrazují o historii
Každá změna na mincích odráží politické a ekonomické změny v zemi. Úbytek drahých kovů signalizuje ekonomické problémy, změny státních znaků politické převraty, kvalita ražby technologický pokrok.
Srovnejte si například kvalitu ražby pražských grošů z roku 1320 s československými haléři z roku 1960. Středověká mince, ražená ručně, má často ostřejší detaily než moderní kus vyrobený na průmyslových lisech. Proč? Protože groš představoval vysokou hodnotu a musel být perfektní, zatímco haléř byl levnou utilitární mincí.
Nápisové změny vypovídají o politických prioritách. "Koruna česká" vs. "Koruna československá" vs. "Československá socialistická republika" – každý nápis odráží tehdejší státní ideologii.
Nejfascinovanější jsou přechodná období. Roky 1918-1921, 1938-1939, 1945-1948, 1989-1993 – vždy se na mincích objevují improvizace, dočasná řešení a experimenty, které prozrazují nejistotu tehdejších elit.
Od pražského groše ke koruně uběhlo více než 700 let. Během této doby naše mince putovaly po světě, financovaly války i stavbu katedrál, přežily ekonomické krize i období prosperity. Každá z nich je malým okénkem do minulosti – příběhem o lidech, kteří je vytvořili, používali a zanechali nám jako svědectví své doby. A to je přece důvod, proč je sbíráme a obdivujeme dodnes.
Autor: redakce | 3. 6. 2025
Komentáře
Nejsou žádné komentáře