Příběhy českých mincí - od groše ke koruně za 10 minut
Datum vydání: 3. 6. 2025
Máte deset minut? To stačí na fascinující cestu skrz šest století českého mincovnictví. Od stříbrných pražských grošů, které kdysi konkurovaly benátským dukátům, až po koruny první republiky – každá mince vypráví příběh o ambicích panovníků, ekonomických krizích i národní hrdosti. Připravte se na překvapivá odhalení a zajímavosti, které možná neznáte ani jako zkušení sběratelé.
Pražský groš – první "euro" střední Evropy
Rok 1300. Václav II. přichází s revolučním nápadem – jednotnou mincí, která by konkurovala nejlepším evropským standardům. Pražský groš se tak stává první skutečně mezinárodní českou mincí.
Proč byl tak úspěšný? Především kvůli stálé hmotnosti a ryzosti stříbra. Zatímco jiné země neustále znehodnocovaly své mince, český groš si udržoval kvalitu. To vedlo k tomu, že se stal uznávanou platidlem od Polska až po Balkán.
Zajímavost: Na groších z Václavova období najdete nápis "GROSSI PRAGENSES" – odtud pochází název "groš". Slovo se rozšířilo do mnoha jazyků a dodnes označuje drobné mince v Polsku či Rakousku.
Kutná Hora se díky groši stala jedním z nejbohatších měst Evropy. Místní mincovna dokázala ročně vyrazit až půl milionu grošů – astronomické číslo pro tehdejší dobu. Dnes jsou nejstarší groše z let 1300-1310 mezi nejhledanějšími českými mincemi vůbec.
Habsburská éra – když se koruna stala tolarem
S nástupem Habsburků na český trůn přichází postupná integrace do širšího rakouského systému. Nejzajímavější období začíná s Marií Terezií, která provedla rozsáhlou měnovou reformu.
Stříbrné tolary z jejího období představují vrchol českého barokního mincovnictví. Některé kusy, především konvenční tolary z let 1741-1745, patří mezi nejkrásnější mince Evropy vůbec. Marii Terezii můžeme považovat za první ženu, jejíž portrét se objevil na českých mincích.
František Josef I. přinesl další revoluci – zavedení zlatého systému. Rakousko-uherské zlatníky a desetikoruny z českých zemí byly raženy s neobyčejnou precizností. Paradoxně, některé z nich jsou dnes cennější než dobové české národní mince.
Kuriozita: Víte, že František Josef I. vládl tak dlouho, že jeho mince obsahují portrét v různých životních obdobích? Sběratelé tak mohou sledovat, jak císař stárnul během svých 68 let vlády.
Národní obrození v mincích
19. století přináší úplně nový fenomén – pamětní mince s českými motivy. I když formálně zůstáváme součástí rakouského systému, na mincích se začínají objevovat české symboly.
Přelomová je Výstava v Praze 1891, pro kterou byla vydána speciální pamětní mince s českým textem. Poprvé po století se na oficiální minci objevuje čeština!
Ještě zajímavější jsou žetony českých spolků z konce 19. století. Ačkoli technicky nejsou mincemi, představují první skutečně české numismatické artefakty od dob Václava II. Sokol, Český čtenářský spolek, různá řemeslnická sdružení – všichni vydávali své žetony s hrdě českými nápisy.
Zrození československé koruny 1919-1938
10. dubna 1919 – historický den. Zákon o československé měně oficiálně ukončuje éru rakousko-uherských křídla a zavádí korunu československou. Ale pozor, první vlastní mince přicházejí až v roce 1921!
Proč tak pozdě? Mladá republika měla mnohem naléhavější problémy než ražbu nových mincí. Zpočátku se spokojila s přeražováním rakousko-uherských mincí – jednoduše na ně razila nový státní znak.
Zlatníky a desetikoruny z let 1929-1933 představují vrchol prvorepublikového mincovnictví. Jejich design od Otakara Španiela je považován za jeden z nejkrásnějších v evropské numismatice. Ironií osudu se staly také jednými z posledních – ekonomická krize jejich ražbu zastavila.
Zajímavost: Víte proč má československá koruna na rubu ženskou figuru se lvem? Jde o alegorii Československa, kde žena reprezentuje Slovensko a lev Čechy. Morava byla "zapomenuta", což později vedlo k diplomatickým protestům.
Dramatické čtyřicáté roky
Období 1938-1945 patří k nejkomplikovanějším v české numismatice. Na našem území současně cirkulují mince třech různých států: zbytku Československa, Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského štátu.
Protektorátní mince představují numismatickou kuriozitu. Formálně jde o české mince s českými nápisy, fakticky však byly raženy pod německou kontrolou. Jejich studium vyžaduje značnou citlivost – jsou součástí našich dějin, ale období, které reprezentují, je kontroverzní.
Nejzajímavější jsou zinková 10 a 20 haléřová z let 1940-1944. Kvůli nedostatku kovů obsahují minimum stříbra nebo niklu. Dnes jsou paradoxně cennější než mnohé předválečné stříbrné mince. Po osvobození nastává chaos – cirkulují protektorátní mince, sovětské rubly ve Slezsku, maďarské pengő na jižním Slovensku i americké dolary. Měnová reforma 1945 konečně navrací jednotnou československou korunu.
Socialistická numismatika 1948-1989
Komunistický režim přináší zcela nový přístup k mincovnictví. Peníze se stávají nástrojem propagandy – každá mince musí reflektovat socialistické hodnoty a pokrok.
Nejkontroverznější jsou mince s portréty politiků. Klement Gottwald na stokorunách z roku 1955, Lenin na pamětních mincích... Dnes jsou tyto kusy zajímavé především jako historické dokumenty éry, kterou bychom rádi zapomněli.
Paradoxně nejkrásnější kousky této éry vznikají v 60. letech během krátké liberalizace. Pamětní stříbrné medaile k výročím (700 let Karlových Varů, 150 let Národního divadla) dosahují evropské kvality designu.
Kuriozita: Socialistické Československo bylo jednou z mála zemí, která po celou dobu razila stříbrné mince pro běžný oběh. Pětikoruny obsahovaly skutečné stříbro až do roku 1968!
Co nám mince prozrazují o historii
Každá změna na mincích odráží politické a ekonomické změny v zemi. Úbytek drahých kovů signalizuje ekonomické problémy, změny státních znaků politické převraty, kvalita ražby technologický pokrok.
Srovnejte si například kvalitu ražby pražských grošů z roku 1320 s československými haléři z roku 1960. Středověká mince, ražená ručně, má často ostřejší detaily než moderní kus vyrobený na průmyslových lisech. Proč? Protože groš představoval vysokou hodnotu a musel být perfektní, zatímco haléř byl levnou utilitární mincí.
Nápisové změny vypovídají o politických prioritách. "Koruna česká" vs. "Koruna československá" vs. "Československá socialistická republika" – každý nápis odráží tehdejší státní ideologii.
Nejfascinovanější jsou přechodná období. Roky 1918-1921, 1938-1939, 1945-1948, 1989-1993 – vždy se na mincích objevují improvizace, dočasná řešení a experimenty, které prozrazují nejistotu tehdejších elit.
Od pražského groše ke koruně uběhlo více než 700 let. Během této doby naše mince putovaly po světě, financovaly války i stavbu katedrál, přežily ekonomické krize i období prosperity. Každá z nich je malým okénkem do minulosti – příběhem o lidech, kteří je vytvořili, používali a zanechali nám jako svědectví své doby. A to je přece důvod, proč je sbíráme a obdivujeme dodnes.
Vytištěno ze serveru http://www.infofila.cz