První půlené adresy potřetí
Problematice přelomového filokartistického období kolem roku 1905 a souvisejícímu nástupu půlených pohlednicových adres jsem se dostatečně věnoval již ve dvou článcích Filokartie. Poslední publikovaný příspěvek k této zajímavé problematice od pana J. Maschkeho mě však přiměl k uveřejnění dalších poznatků . Nedávno se mi totiž podařilo najít na jedné burze v obrovské krabici "Kus za 20 Kč" jeden v podstatě bezcenný pohled, který je však ve vztahu k naší problematice skutečným unikátem:
Jak vidíme, jedná se o potiskem dokonale rozpůlenou adresu. Z textových poznámek je zřejmé, že pohlednice je určena pro anglický trh, kde, pokud se podržíme tvrzení pana Malouška, byla půlená adresa povolena již od roku 1902. Nechybí obvyklé pokyny o tom, kam psát adresu a kam sdělení. Tyto texty jsou tentokrát pochopitelně v angličtině.
Za pozornost stojí maličká poznámka "Phototyped in Berlin". Je zřejmé, že si anglický nakladatel nechal pohlednici z nějakého důvodu vyrobit v Německu. Tam sice zatím tiskli pro vlastní potřebu jen dlouhé adresy, ale nová zakázka jim evidentně žádné problémy nedělala.
Velice zajímavým zjištěním je ovšem skutečnost, že tato pohlednice, označená upozorněním, že je určena pouze pro použití pošty Spojeného království, je odeslána z Drážďan! A jak je z dokonale čitelného razítka zřejmé, stalo se tak již 19. 6. 1904!!!
Pro nás jistě potěšitelným faktem je i to, že pohlednice byla odeslána do Prahy a je celá popsána česky. Z toho jednoznačně plyne, že pošta Rakousko-Uherska se s půlenými adresami skutečně setkala již před rokem 1905. Bohužel to nedokazuje, že takové pohlednice byly z našeho území v této době i odesílány. Lze spekulovat, že tehdejší pověstná c. k. byrokracie by to, pokud to nebylo úředně schváleno, nedopustila. Jak je ovšem možné, že to dopustili Němci, kteří by měli být v dodržování předpisů ještě pedantičtější? Pro dokreslení situace se podívejme i na lícní stranu, která je v tomto případě paradoxně podstaně méně zajímavá.
Jedná se o podivnou uměleckou pohlednici, provedenou monochromatickým tiskem. Motiv lodního vraku u útesů s poletujícími racky mi osobně nepřipadá ani příliš romantický ani jinak výjimečný či zajímavý. Ve své době měl možná nějaký skrytý význam, alespoň tak soudím podle komentáře pisatelky: "Jak se Ti líbí pohled?!" Ale možná to bylo míněno ironicky nebo šlo dokonce o upozornění na nový způsob rozdělení rubové strany, i když ne zcela pochopený, protože hlavní sdělení je postaru na lícní straně. Pokud by měl někdo zájem o podrobnější popis obrazové části, zde je:
Myslím, že v případě tohoto "vraku na cornwallském pobřeží" se nejedná o nic konkrétního a jde jen o náladu. Co ještě dodat? Snad jen to, že v roce 1904 přišel pohled z Drážďan do Prahy hned druhý den, jak je zřejmé z příchozího pražského modrého razítka s datem 20.6.04. Nejsem si zcela jistý, jestli by to dnes, po 100 letech, dopadlo lépe.