Rady pro začátečníky III.

Datum vydání: 24. 7. 2006


A mám tu další 2 způsoby, jakými lze rozšířit sbírku pohlednic.

3) Antikvariáty

Obchody zaměřené především na prodej starých knih, kde pohlednice bývají jakýmsi přídavkem. Mohou ale nemusí být. Vyskytují se pochopitelně především ve větších městech, takže v tomto mají výhodu jejich obyvatelé, protože nemusí složitě dojíždět, stačí se jen čas od času projít po městě. Adresy některých najdete i na těchto stránkách. Po čase zjistíte jejich zaměření. Někde nenajdete pohlednice vůbec, někde ve velmi omezeném a stagnujícím výběru, někde je mají hezky roztříděné dle žánrů, jinde se musíte probrat stovkami pohlednic, abyste pak našli jeden jediný exemplář, který se do Vaší sbírky hodí. Ale dle mého soudu tohle patří ke sběratelství - ta trocha pátrání a pak radosti nad zajímavým "úlovkem".

Příhoda: Zatím mé nejdelší pracovní působení v nejmenovaném podniku činilo 12 let. Nejen tato doba ale i změny ve struktuře volaly po změně, a tak jsem dala výpověď. Protože toto pracoviště bylo nedaleko mého bydliště, občas kolem něj chodím. Jaké bylo překvapení, když jsem jednoho dne zjistila, že v prostorách bývalého výpočetního střediska + mé kanceláře je Antikvariát! A tak jsem tam začala chodit opět - ne do práce, ale za knížkami a pohlednicemi. A protože na toto období ráda vzpomínám, tak jsem se tam opět cítila velmi dobře. Vybavovala jsem si svůj stůl, velké počítače i regál s disky a při tom se probírala krabicí pohlednic nebo okukovala hřbety knih. Ano - cesty pohlednic jsou nevyzpytatelné...

4) Burzy, výstavy a speciální akce

Burzy jsou zcela jistě místa, kde najdete nejvíc sběratelů na metru čtverečním. Kdysi jsem se domnívala, že zde vesele kvete směnný obchod, ale brzy jsem zjistila, že je to vlastně obchod jako každý jiný - za peníze. Na jedné straně stolky s pohlednicemi a prodejci, na straně druhé davy koupěchtivých sběratelů - tedy kupující. Netvrdím, že nějaká soukromá dohoda o směně není možná, ale to závisí také na vzájemných kontaktech a oboru. V každém případě doporučuji tento způsob získávání pohlednic neopomíjet, je to podle mě jeden z těch nejzásadnějších a pro sběratele i svým způsobem určitý druh společenské události. A platí zde to samé, co u antiků - mít trpělivost, nezaleknout se množství pohlednic a pečlivě prohledávat krabičky, boxíky či jiná úložiště. Jen výjimečně totiž něco spatříte přímo vyložené na stolku. Stejně tak platí, že po čase poznáte některé pravidelné prodejce a víte, co od nich můžete očekávat: ať už se jedná o ceny nebo o výběr a inovaci. Přehled a termíny burz v Praze - pod záštitou KSK - naleznete zde na stránkách.

Velice stručně: Sběratel tzv. žánrů se musí obrnit trpělivostí. Mám dojem, že pokud nesbírám místopis, tak se na mě pohlíží tak trochu jako na blázna. Tedy, co se mi taky stane, když oznámím, že sbírám psy - reakce je: "To tedy nemám, můžu Vám jen zaštěkat!" Tady bych velice ocenila, kdyby se svými zkušenostmi přispěli i další sběratelé.


Burza v Kulturním domě barikádníků, Praha 10, březen 2005

Výstavy v určitém oboru bývají doplněny prodejními stánky, kde můžete nalézt i pohlednice. Protože většinou sbíráme motivy, které nás něčím oslovily nebo se o daný obor zajímáme do větší hloubky a sbírání přišlo jaksi logicky poté, tak se čas od času jdeme podívat na exponáty našeho zájmu. Znám to nejlépe ze svého oboru, protože chodím na výstavy psů.

Příhoda: Taky se mi na výstavě stalo, že objekty mého zájmu byly zastíněny sbírkou resp. tím, co s ní souvisí. Pravda, nepřišla jsem úderem otvírací hodiny, takže čas byl poněkud pokrácen, leč nějaká ta hodinka určitě zbývala. Jenže já se tam nejdříve podle předběžných domluv setkala s několika sběratelkami včetně vystavující a samozřejmě s nima poklábosila a něco i vyměnila. Také jsem pak navštívila dva stánky, přičemž u jednoho jsem nejen vybírala pohlednice ale i ze vzorků a sepisovala objednávku - paní mi dokonce poskytla židli a zapůjčila tužku a papír. Než jsem toto všechno absolvovala, tak mi skoro všechny exponáty odešly!:)

Speciální akce je široký pojem a pokusím se nastínit nějaké příklady. Pro sběratele se každoročně koná akce s příznačným názvem Sběratel, kde by teoreticky měly být zastoupeny všechny obory. Jedná se vlastně o takovou velkou burzu. Dalším příkladem by mohly být různé akce kulturní , sportovní či společenské, kde se také mohou v rámci propagačních materiálů nějaké pohlednice vyskytovat. A někdy se jedná o ryze amatérská setkání pro sběratele určitého oboru. Čím více se o daný obor zajímáte a čím více máte kontaktů s ostatními sběrateli, tím spíš se o takových akcích dozvíte.

Příhoda: Kdysi jedna sběratelka vymyslela setkání především za účelem výměn a dojednala to v jedné kavárně. Nevím, jak moc lidi angažovala a kolik jich mělo být, každopádně já jsem tuto akci nakonec zavrhnula, byť byla nedaleko mého bydliště, protože jsem neměla nic na výměny. Poté jsem se dozvěděla, že tam kromě nějaké jedné její kamarádky nikdo nepřišel! Já si z toho ovšem vzala ponaučení v tom, že je třeba pořizovat si i doubly, protože jinak je tuzemská výměna nereálná.



Autor: Jarmila Hrubá
nufina@volny.cz

Vytištěno ze serveru http://www.infofila.cz