Sbírání pohlednic se lidé většinou věnují proto, aby měli ve chvílích volna zábavu, potěšení a něco nového se dozvěděli. Ale i sběrateli-amatérovi se může stát, že bude postaven před problém "co s ní?". Tedy konkrétně, co udělat s pohlednicí, která má stejnou obrazovou, ale různou adresní stranu. Zařadit či nezařadit do sbírky? Zaevidovat do databáze?

Podnětem pro tento článek bylo budování mé vlastní sbírky. V počátcích bylo doplňování a hledání přírůstků celkem jednoduché - pohlednic jsem měl málo, někdy stačil slovní popis od známého či kolegy a mohl jsem se rozhodnout, zda pohlednici chci, či nikoliv.

Protože pohlednice vrtulníků získávám i od naprostých laiků v letectví, kteří nemohou identifikovat konkrétní typ, stále častějším (a dnes už zcela převažujícím) postupem je naskenování pohlednice a zaslání náhledu elektronickou poštou. Nabízející se nemusí o nic starat, zájemce pak snadno dokáže pohlednici identifikovat - přinejmenším v rozsahu MÁM x NEMÁM. (Pro zajímavost - ještě dnes dostávám od jednoho zapřísáhlého nepřítele počítačů na kopírce zkopírované náhledy pohlednic. Na druhou stranu - alespoň má zájem a je aktivní sběratel.)

První vlaštovky problémů jsem vlastně ignoroval a nedomýšlel - pohlednice společnosti CopterLine měly drobné rozdíly na adresní straně - místo plných čar pro adresu byly použity čáry čárkované.

Pak ale nastal den, kdy se měl můj pohled na sbírání změnit. Součástí jedné zásilky, u které jsem si dopředu nemohl vybrat co chci a co ne, byla i pohlednice z prvního obrázku. Snad to bylo tím, že pohlednice sama o sobě je zajímavá (do té doby jsem znal fotografie vrtulníku Cessna CH-1 jen jako malé, černobílé a nekvalitní), nebo snad proto, že v případech, kdy se mi dostane do ruky duplikát, kontroluji pak zda má archivovaná verze není v horším stavu než nově příchozí, prostě jsem porovnal obě pohlednice - a ejhle, všiml jsem si rozdílu. Tentokrát relativně malého - rozdílné barvy písma nápisu "Post card". Známku na popsané pohlednici jsem neodlepil, přesto mám důvod se domnívat, že i symbol pro nalepení známky má barvu červenou, protože od stejného vydavatele mám i další pohlednice získané později, kde je toto barevné schéma (nápis a symbol v červené barvě) použito.

Proč mi začal tento poznatek narušovat spánek a znejistil mé sběratelské počínání? Znám hodně sběratelů, kteří podobné rozdíly ignorují a jde jim jen o obrazovou stranu pohlednice. Vlastně je i chápu - jde o maximální naplnění sbírky např. o pohledy na jednotlivé části města či místa, adresní strana je pak vlastně nezajímavá.

Já jsem si však dal jiný úkol - tvořit databázi všech pohlednic, na kterých je vrtulník. A databáze se tvoří proto, aby byla pokud možno kompletní. Pokud se tedy vydavatel rozhodl, že udělá druhou variantu pohlednice, stojí to za zaznamenání. Konečně nemusí jít pouze o variantu - nejlogičtějším důvodem je nutnost dotisku a případné úpravy. A jak je vidět na dalším obrázku, může být změna v některých případech i vynucená vnějšími okolnostmi. Konkrétně zde došlo ke změně telefonního čísla, a proto byla pohlednice příslušně upravena. Další ukázky snad nejsou nutné, pro ilustraci uvedu jen slovně další příklady ze své vlastní sbírky: změna adresy, změna firemní grafiky, doplnění reklamních textů, změna číslování v rámci série a podobně.

Jako poslední ukázku jsem vybral ještě rozsáhlejší a komplikovanější situaci z mé sbírky. Tentokráte se jedná již o 5 variant pohlednice se stejnou obrazovou stranou. Na příkladu je vidět, že stejný obrázek mají pohlednice i od dvou různých vydavatelů - patrně již nezjistíme, zda jeden vydavatel převzal druhého, či zda oba získali původní fotografii od jejího autora. Kromě různého vydavatele jsou rozdíly i mezi pohlednicemi od jednoho každého z nich - ve vzhledu loga, číslování a již zmíněném změněném telefonním čísle.

Řešení problému je vlastně jednoduché a nevědomky je podporuji již několik let - pohlednice, které nabízím na výměnu, skenuji z obou stran. Každý si pak může porovnat, zda je adresní strana rozdílná či není. Mimo jiné je tento systém vhodný také pro doplňování vlastní databáze - např. oboustranné skeny pohlednic z aukcí mohou velice dobře posloužit, protože můžeme nalézt doplňující identifikační údaje (čísla, série) nebo naopak ke známému číslu konečně dohledáme i vyobrazení.

V mé databázi, která kromě klasifikačních údajů obsahuje také náhledy všech pohlednic, mám zpřístupněny pouze obrazové strany. Pouze v případech, které popisuji v tomto článku, jsou zahrnuty skeny adresních stran a doplněny odkazy na příslušný duplikát. Zvažuji ale, že postupně doskenuji také adresní strany zbývajících pohlednic ve sbírce - nejen kvůli snadnější identifikaci, ale také kvůli kompletnosti evidence.

Postupně jsem se tedy s některými kolegy dohodl, že i oni mi budou posílat v nabídkách náhledy obou stran pohlednic. Ale i když vidím pouze obrazovou stranu, nechává mě to v podstatě klidným - jinak bych už neměl žádnou radost ze sbírání a jen se bál, že nikdy nebudu mít databázi kompletní. Na závěr tedy prohlašuji pro své blízké a známé - přestože se u mne mohou objevovat příznaky paranoii a smutku, že všechny pohlednice mít v databázi asi nikdy mít nebudu, jsem i nadále optimista a nadšený sběratel.