Sto let od konce dlouhých adres

O období kolem roku 1905, kdy pohlednice s tzv. dlouhou adresou byly postupně nahrazeny těmi s půlenou adresní stranou, se už na tomto místě objevilo několik zajímavých článků - odkaz na některé z nich je uveden na konci tohoto příspěvku. Přesto se domnívám, že právě v těchto dnech je vhodná doba, abychom se k tomuto tématu vrátili ještě jednou. Pokud bychom totiž chtěli stanovit nějaké "oficiální" datum, kdy k tomuto přechodu celosvětově došlo, byl by nejvhodnějším kandidátem pravděpodobně duben roku 1906.

Zopakujme, že první pohlednice s půlenou adresní stranou se objevují někdy okolo roku 1900 nebo těsně po něm. Zprvu zřejmě šlo o nápad nějakého vydavatele, který možná chtěl nabídnout obrázek "větší než obvykle", a navíc nerušený textem sdělení. Půlená adresní strana samozřejmě odporovala tehdejším poštovním předpisům, ale když se ukázalo, že pošta takové zásilky toleruje a přepravuje, následovali tohoto příkladu další vydavatelé.

Časem zřejmě jednotlivé poštovní správy takovou úpravu dopisnic legalizovaly - povolily ji používat ve vnitrostátním styku. Nemáme důvodu nevěřit informaci p. Malouška, že ve Velké Británii k tomu došlo již roku 1902. Bylo by zajímavé ověřit, zda a kdy byla půlená adresa povolena na našem území, tj. v Rakousku. Zdá se, že by to mohlo být právě někdy kolem roku 1905. Přesnou odpověď bychom mohli najít v tehdejších poštovních věstnících. Určitým vodítkem by možná také mohly být dopisnice s natištěnou známkou, vydávané poštovní správou. Jistě by je pošta nedala do oběhu dřív, než by povolila jejich používání. (Existuje i velké množství soukromých dopisnic s přitištěnou známkou z té doby. Lze předpokládat, že i tady by pošta nepostupovala proti vlastním předpisům a na lístky, které by je nesplňovaly, by známky nenatiskla. Ale stoprocentní jistotu nemáme.)

To, že v roce 1905 už byla půlená adresa v (tehdejším) Rakousku běžná, dokládá celá řada ukázek ve zmíněných článcích. Proto jen pro ilustraci doplňuji dvě ukázky ze své sbírky. První pohlednice z Hradce Králové je ještě tištěná ze starého štočku a obrazová strana má úpravu jako na pohlednici s dlouhou adresou. Odesilatel (nebo spíš odesilatelka?) využil prostoru na obou stranách pohlednice, přičemž sdělení napsal těsnopisem. Pohlednice poslaná o tři měsíce později z Vídně už je "čistokrevná" půlená adresa.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Königgratz (Hradec Králové). Pohlednice 13,8 x 9 cm, světlotisk / knihtisk. Vyd. Jos. Hajek, Papierhandlung, Königgratz, nedatováno, odesláno 3.9.1905.

Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Kliknutím zobrazíte větší obrázek
Wien, Franzensring. Pohlednice 13,9 x 8,9 cm, kolorovaný světlotisk / knihtisk. Vydavatel ani rok vydání neuveden, odesláno 9.(?)12.1905

Rakousko zřejmě v té době nebylo v tomto ohledu výjimkou, přinejmenším ne v Evropě. A protože odesilatelé se zpravidla nezabývali otázkou, zda taková úprava je povolená i v zemi adresáta, pohlednice s půlenou adresou se začaly používat i v mezinárodním styku. Bylo tedy načase, aby došlo k legalizaci takových dopisnic v celosvětovém měřítku. Takovou všeobecně platnou úpravu poštovních předpisů ovšem může provést jedině Světová poštovní unie (UPU), zpravidla na svém kongresu. Ta tak také učinila na svém VI. kongresu, který se konal v Římě v dubnu roku 1906, tedy právě před sto lety. Můžeme tedy toto datum snad plným právem považovat za "konec dlouhých adres".

Starší články na toto téma:

A nakonec něco pro ty, kdo se zabývají i filatelií, resp. poštovní historií - u příležitosti kongresu UPU byly vydány příležitostné obálky a používáno příležitostné poštovní razítko. Zájemce ale musíme upozornit, že to rozhodně není levná záležitost:
http://217.24.3.6/ahk/index.php?act=det&aid=00843.



Autor: Tomáš Homola | 20. 4. 2006

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist