Tábor krok za krokem na starých pohlednicích
© 2007, Jiří Kohout
vydalo nakladatelství Zahrada-Ivan Mráz, tisk PBtisk Příbram
počet výtisků 2000, 1. vydání, 192 stran, Formát: A4, ISBN 978-80-903059-7-7
prodejní cena 350 Kč
Cílem sběratelství by nemělo být jen prosté hromadění předmětů, ale vytvoření uceleného souboru vypovídajícího o své době a svém oboru. U sběratelů pohlednic, kteří chtějí nějakým způsobem bilancovat a prezentovat svou dlouhodobou práci, jsou nejlepším a nejvyšším způsobem zpřístupnění veřejnosti výstavy nebo specializovaně zaměřené publikace, které mají v porovnání s výstavami tu výhodu, že se k nim lze vracet. Každá podobná kniha je ovšem malým zázrakem a předpokládá nemalou osobní investici autorů. Je jen škoda, že řada kvalitních sbírek se takové prezentace nikdy nedočká a zůstane tak pro veřejnost ztracena.
Jednou z takovýchto tématicky zaměřených knih je "Tábor krok za krokem na starých pohlednicích", která vyšla 2. listopadu 2007 v nakladatelství Zahrada, přináší téměř 350 unikátních pohlednic s námětem tohoto města a jeho okolí z let 1890 - 1937.
Po nezbytných stranách uvádějících knihu samotnou následují krátké statě, které nás zavádějí do problematiky. První z nich je "O sbírkách a sběratelích", od PhDr. Stanislava Zity. Jedná se o zajímavou úvahu, která popisuje a vysvětluje, co tato činnost všeobecně znamená v dalších obecných souvislostech. Následuje "Na okraj" od akad. mal. Marie Michaely Šechtlové-Hubičkové, stručně popisující osudy zřejmě nejvýznamnějšího táborského ateliéru Šechtl a Voseček a vzájemnou spolupráci s autorem při zpracování rodinného fotoarchivu. Část ukončuje "Slovo autora" vysvětlující okolnosti vzniku knihy, výběru jednotlivých pohlednic a poděkování spolupracovníkům, kteří ji podpořili.
Obrazová část začíná "Svědectvím nejstarších pohlednic", v textu se autor zmiňuje o vzniku předchůdců, pokračuje k prvním pohlednicím. Tato část je doplněna vyobrazením raritní pohlednice s obrázkem hradu Kotnova od V. Plačka z roku 1890. Škoda jen, že zde není otištěna i její adresní část. Kniha dále pokračuje prvními sériově tištěnými pohlednicemi z 90. let 19. a počátku 20. století. Výběr přináší ukázky celkem 23 místopisných pohlednic z let 1890 - 1902, vše jsou tzv. dlouhé adresy. Nalezneme zde všechny dobové oblíbené techniky od okénkových montáží, přes nejstarší jednozáběrové pohledy, efekt svitu nočního měsíce (tzv. Nachtmondblick), litografie, po nejstarší, "sépiové" fotopohlednice vydávané na papíru s předem natištěnými adresními linkami na zadní straně.
Zlatou éru pohlednice popisuje kapitola "Když pohlednice byla královnou", časově ji lze zařadit jako dobu, kdy byla po celém světě na vrcholu popularity. Jednalo se o obchodně i výtvarně nejúspěšnější období, i na těch táborských můžeme vysledovat neopakovatelnou technickou i uměleckou úroveň. Výběr zobrazuje dalších 27 pohlednic z let 1897 - 1910, které patří mezi sběrateli dodnes k těm nejvíce hledaným i ceněným. Jedná se o chromolitografie, různé montáže či zapojení drobných ozdobných prvků ovlivněných ornamentalikou secese či o využívání plastičnosti slepotisku.
Následuje část "Táborské události na pohlednicích", jde o kaleidoskop dobových událostí zachycených na pohlednicové tvorbě. Obsahuje 50 vyobrazení chronologicky seřazených různých událostí z let 1898 - 1935. Můžeme tak prohlížet dobové obrázky ze srážky vlaků při výjezdu z táborského nádraží (1898), návštěvu císaře Františka Josefa I. (1899), Jihočeskou hospodářsko-průmyslovou výstavu (1902), zahájení provozu elektrické dráhy Tábor-Bechyně (1903), slavnostní otevření různých budov, výročí spolků, vojenských cvičení, sportovních a společenských akcí, odhalování pomníků a dalších událostí.
Dokumentaristé určitě ocení dnes již neexistující stavby a zákoutí města v části "Tábor neznámý a zmizelý", která obsahuje 46 pohlednic z let 1899 - 1935. Výběr zachycuje zbourané městské brány, starý městský parkán, snesené sochy a další stavby, které musely ustoupit novodobé výstavbě.
O malé srovnání historicko-stavebního vývoje z let 1897- 1937 se pokouší kapitola "Tábor dříve a později" sestavená ze 41 pohlednic. Zachycuje celkové změny na tváři města způsobené výstavbou nových částí.
Středověkou krásu, ale i architektonické zajímavosti města a jeho nejbližšího okolí vystavěné i v následujících historických epochách nám ukazuje část "Táborské domy, ulice, čtvrti a předměstí", ukazuje 31 pohlednic pocházejících z let 1908 - 40.
Malebnost města ovlivnila celou řadu umělců. Jejich tvorbu prostřednictvím pohlednic nám ukazuje kapitola "Tábor očima malířů a grafiků". Obsahuje 15 pohlednicových reprodukcí z let 1898 - 1999, jedná se o ukázky děl výtvarníků, kteří měli blízký vztah k tomuto regionu, konkrétně od J. Skrbka, V. Malého, J. Píseckého, J. Dědiny, J. E. Mařáka, V. J. K. Bouška, J. Wagnera, O. Fialy, G. Christova, F. Hlaváče, R. Laudy, V. Rytíře, J. Krejsy, J. Lindnera a J. Fialy.
Následují "Pozdravy z Tábora", nazvané podle nejčastěji používaného titulku: pozdrav z.... (popř. v německém ekvivalentu Grüss aus...). Druhově se jedná o místopis, přechází přes humor, až k žánrovým obrázkům např. místním přáním k vánočním svátkům, či Novému roku. Z hlediska reprodukčních technik zahrnuje grafiku i fotomontáže, a stylově zahrnuje jak podbízivý kýč, tak i pokusy o umění. Výběr má celkem 23 obrázků pocházejícím z let 1899 - 1938.
Nejen sběratelé jistě nenechají bez povšimnutí "Nevšední táborské pohlednice". Většina z nich pochází z tzv. "zlaté doby". Ve snaze zaujmout a ovlivnit případného zákazníka vznikala celá řada pohlednic, kde se jeden a ten samý nápad opakoval na nekonečných sériích vydávaných po celém světě, měnil se jen obrázek a titulek lokality, kde se uskutečňoval jejich prodej. Autor nám prezentuje dobovou rytinu, futurologické představy o budoucnosti před sto lety. Stejné provedení, postavičky i dopravní prostředky můžeme nalézt v tvorbě z dalších našich měst. Nemohou zde chybět montáže s motýlem, s deštivým náměstím, s P. Marií nad poutním kostelem v Klokotech, s mileneckým párem, či s portréty prezidentů Masaryka a Wilsona, kombinovaných se záběry města. Tato část vychází z 23 pohlednic z let 1900 - 33.
Obrazovou část zakončuje kapitola "Od Tábora až k nám (Táborské okolí)", věnuje se pohlednicím okolních obcí vydaných v letech 1897 - 1929. 76 obrázků tak doplňuje celkovou představu o tvorbě v tomto regionu.
Vše uzavírají textové kapitolky: "Stručně z historie tisku pohlednic", "Klíč k technikám výroby pohlednic" a výčet "Fotografové, nakladatelé a tiskárny pohlednic působící v Táboře v letech 1890 - 1937", jedná se vlastně o nezbytné penzum znalostí potřebných k orientaci v problematice, které ještě ukončuje Použitá literatura a krátké shrnutí v angličtině (Summary).
Kniha sama je celkově koncipována pro širokou veřejnost, ale nepostrádá cenu ani pro sběratele. Nemůže a nechce být v žádném případě katalogem všech vydávaných pohlednic Tábora. Je koncepčně sestavena spíše jako kaleidoskop a historický průvodce. Čtenáře u jednotlivých pohlednic provází zasvěcené komentáře, které jsou ve stručné verzi uvedeny rovněž v angličtině.
Musím pochválit technické provedení, velmi slušnou autentičnost reprodukcí a celkové grafické zpracování. Tím hlavním a nejpodstatnějším co ovšem tato publikace obsahuje je především soustředěný sběratelský materiál. Zvláště bych chtěl vyzdvihnout velké množství dokumentárně cenných fotopohlednic (tzv. sépiovek) z přelomu 19. a 20. století. Oceňuji i informace o době vzniku jednotlivých pohlednic, použitých reprodukčních technikách, údajích o výrobci nebo nakladateli, což bohužel řadě takovýchto prací naprosto chybí.
Ze svého hlediska sběratele bych ocenil, kdyby část věnována fotografům a nakladatelům byla pojata šířeji než pouhý seznam, například kdyby byla určena doba jejich působnosti. Lze chápat, že zařazení pohlednic okolních obcí má za účel zvýšit prodejnost knihy, ale domnívám se, že Tábor je natolik velké město, že je tato kapitolka možná až přebytečná. Toto místo bych raději použil k rozšíření výběru táborských pohlednic a pohlednicím okolních obcí bych věnoval někdy v budoucnosti samostatnou knihu. Vím, že časové určení doby vzniku je velmi obtížné, ale u některých popisků jednotlivých obrázků (zvláště na začátku knihy) není vždy zcela jasné, zda uvedené datum znamená rok vydání nebo projití poštovním stykem. U některých pohledů (konkrétně č. 2, 3, 15, 246) si nejsem jist, zda uvedená datace je přesná. V celkovém kontextu se ovšem jedná o drobnosti, které lze nalézt v každé podobné koncipované publikaci.
Sestavení knihy Tábor krok za krokem na starých pohlednicích muselo nutně předcházet dlouhodobě náročné studium historických reálií, spojené s nemalou badatelskou i sběratelskou snahou postihnout a soustředit to nejzajímavější v regionu existuje. Doufám jen, že se tato záslužná práce zúročí, a to nejen jejím úspěšným prodejem. Lze ji nesporně zařadit mezi dobré počiny, zaplňující mezery v české filokartistické literatuře.
Komentáře
Nejsou žádné komentáře