Tasov na starých pohlednicích
Tasov je vysočinské městečko ležící nedaleko Velkého Meziříčí. Podobných městeček jsou v naší vlasti jistě stovky, leč málokteré je tak známé. U počátků proslulosti Tasova stojí osobnost P. Jakuba Demla, katolického kněze a básníka, který oslavil své rodné městečko svým dílem. Kupodivu jméno Jakub Deml nalézáme i u počátků tasovských pohlednic. Nejedná se ovšem o dotčeného básníka, ale jeho otce (1842-1918), který patřil ke stavu, majícímu při šíření pohlednic nezastupitelnou úlohu. Byl totiž venkovským kupcem.
Obr. 1 - Jakub Deml, první nakladatel pohlednic v Tasově
Často jsou ve filokartistických textech vzpomínáni vydavatelé pohlednic a jejich tvůrci (fotografové či výtvarníci), ale venkovští kupci či hostinští, vlastní nakladatelé, jsou opomíjeni. Samozřejmě, že je to i tím, že na pohlednicích není často nakladatel ani uveden. Leč právě těmto kupcům a hostinským, kteří tak reagovali na dobovou mánii, vděčíme za pohlednice zapadlých vísek a městeček.
Obr. 2 - Tasov na Schwidernochově litografii
A nejinak je to i v případě Tasova. Starý pan Deml prodával ve svém krámě mimo látek, pluhů, bičů, homolí cukru, rozlévaného alkoholu a všeho možného ostatního koloniálního zboží i pohlednice. Nejstarší je zřejmě litografická pohlednice z produkce vídeňského "Uměleckého závodu Karla Schwidernocha" (č. 3995), kombinující celkový záběr s pohledem na blízkou papírnu (obr. 2). Nepochybně si ji pan Deml nechal natisknout v množství, které pro potřeby jeho krámu stačilo na několik let. Od stejného nakladatele pak pochází zcela určitě i novější, již světlotisková okénková pohlednice.
Obr. 3 - Okénková světlotisková pohlednice prošlá poštou 1905
Ještě v období dlouhých adres zasáhl do vydávání pohlednic Tasova další Deml, tentokrát Antonín, tasovský poštmistr, který vydal světlotiskovou pohlednici s reprodukcí vyobrazení Tasova z 18. století od rytce Jana Strčanovského, se záběry na zříceniny Hrádku a hradu Dubu a s krátkým vypsáním historie Tasova (obr. 4).
Obr. 4 - Pohlednice Antonína Demla s rytinou J. Strčanovského
Zřejmě současně byla vydána opět světlotisková dvouzáběrová pohlednice, signovaná značkou N.-& E. M. N., přičemž poslední tři písmena zřejmě značí Emila Müllera z Náměště n. O. (obr. 5), který byl tehdy velmi čilým vydavatelem pohlednic z tohoto regionu.
Obr. 5 - Pohlednice Emila Müllera
Dalším přespolním nakladatelem byl V. Řehulka z Prostějova, působící jako nakladatel pohlednic pro celou jižní Moravu, který vydal okénkovou světlotiskovou pohlednici č. 266, která prošla poštou v roce 1903 (obr. 6).
Obr. 6 - Řehulkova pohlednice Tasova
O něco později se objevují pohledy s již krátkou adresou, které vydal D. Svoboda, nástupce starého pana Demla v obchodnické živnosti. Jedná se o jednozáběrové (obr. 7, č. 5435) i okénkové světlotiskové pohlednice, které jsou zdobené květinovým dekorem.
Obr. 7 - Svobodova pohlednice Tasova
A dalším z nakladatelů byl K. Mička, od nějž pochází okénková světlotisková pohlednice vydaná v koprodukci s již vzpomenutým náměšťským E. Müllerem (obr. 8).
Obr. 8 - Mičkova a Müllerova pohlednice
Do této doby, řekněme do konce I. světové války, produkce tasovských pohlednic nijak nevybočovala svou námětovou stránkou ani množstvím ze stavu, který bychom od městečka této velikosti očekávali. Za to, že celková produkce tasovských pohlednic je tak bohatá a četná, vděčíme především dvěma mužům: již zmíněnému básníku P. Jakubu Demlovi (1878-1961) a fotografovi z Náměště nad Oslavou Ondřeji Knollovi (1883-1960), kteří se v této době seznámili. P. Jakub Deml byl již v této době známou osobností. Známou, ale kontroverzní. Jeho tvorba rozhodně nebyla tehdejší kulturní veřejností přijímána jednoznačně, navíc byl v této době již za svoje spory s církevní vrchností postaven mimo duchovní službu. Ondřej Knoll se v této době vrátil z vojenské služby a pracně obnovoval svou válkou přerušenou živnost fotografa. A přestože přátelství kněze a básníka s fotografem živnostníkem vypadá podivně, ti dva se spřátelili a respektovali.
Vzájemný (byť jen obchodní) kontakt mezi nimi byl navázán ještě před 1. světovou válkou. Víme to díky Knollovu rejstříku negativů, vedeném od roku 1908, který je součástí jeho pozůstalosti uložené v Muzeu Vysočiny Třebíč. Pod číslem 192 je uveden snímek zříceniny u Tasova vyfotografovaný "pro faráře Demla". Je jisté, že negativ s tak nízkým číslem byl zhotoven ještě před válkou, snad hned v roce 1908. Intenzivnější vzájemný styk byl mezi nimi navázán zřejmě v roce 1919, jak naznačují Demlovy dopisy dochované v již zmíněné Knollově pozůstalosti. Prvotní vykání je již v ranných dvacátých letech zaměněno za tykání a dopisy jsou často uváděny oslovením "Milý Ondřeji !" či sokolským "Drahý bratře !". Knoll začal též brzy pro Demla zhotovovat různé fotografie dle jeho požadavků, přičemž mu Deml platil většinou svými knihami či poděkováním. Demlův chronický nedostatek peněz byl téměř příslovečný, takže Knoll se brzy vlastně stal jeho mecenášem. Nepochybně však získával od Demla něco jiného, znalosti a rozhled, které přesahovaly náměšťský maloměstský obzor. Jistě i pod jeho vlivem začal v Tasově a okolí více fotit, např. již v roce 1919 vydal světlotiskovou pohlednici s pohledem z věže kostela svatých Petra a Pavla (obr. 9).
Obr. 9 - Knollův snímek z věže kostela svatých Petra a Pavla
Nezůstalo jen u té jediné a do poloviny dvacátých let je známo několik dalších pohlednic. Kvantitativní a kvalitativní zlom nastal krátce po polovině dvacátých let, kdy Knoll postupně přecházel z tisku pohlednic pomocí světlotisku na rychlejší a levnější způsob šíření pomocí originálních fotografií. Přestal být závislý na tiskárně, menší série pohlednic vydával promptně ve vlastní režii a u větších sérií využíval strojově vyráběných bromografií. To se projevilo v nárůstu jím vydaných druhů pohlednic vůbec a Tasova s okolím zvlášť. Mimo vlastního městečka jsou na dochovaných pohlednicích zachyceny i blízké mlýny na řece Oslavě a množství malebných míst z bližšího i ze širšího okolí. Velice pochybujeme, že by zájem a kupní síla místního obyvatelstva, turistů a letních hostů ospravedlňovala takovouto druhovou pestrost. Je prostě pochybné, že by takové množství pohlednic bylo výdělečné. Spíše to budí dojem, jako by Knoll inspirován knihou Tepna chtěl zachytit obrazem každou tasovskou mez, kterou v této knize "zachytil slovem" Deml (obr. 10 - obr. 13).
Obr. 10 - Balvany v řečišti Oslavy
Obr. 11 - Méně tradiční pohled na Tasov
Obr. 12 - Kříž na cestě u Tasova, č. 4567
Obr. 13 - Demlova vila od architekta B. Fuchse
Některé pohlednice jsou přitom rázu natolik osobního, že působí dojmem osobní Demlovy objednávky (obr. 14).
Obr. 14 - Jakub Deml na své zahradě.
Konec konců Knollovými fotografiemi je prokazatelně ilustrováno i několik Demlových knih.
Nepochybným vrcholem vzájemné spolupráce i Demlovy inspirace je pohlednicová série Místa a cesty Otokara Březiny asi z poloviny třicátých let, která má čtyři části: I. Panské Dubenky, Domašín a Telč, II. Jinošov a Nová Říše, III. Jaroměřice nad Rokytnou, IV. Tasov. Zde je dobré si připomenout, že Otokar Březina byl nejen Demlův básnický vzor, ale i mentor, dnes by se asi řeklo guru. Přestože idea tohoto cyklu je opravdu spíše Demlova, sám ji připisuje právě Březinovi. V knize Pozdrav Tasova (1932) Deml píše: 'Očím Otokara Březiny pranic neuniklo. On sám je vlastně příčinou krajinných cyklů Ondřeje Knolla. Neboť když jsem mu v roce 1921 ukázal Knollovu fotografii Tasova, vzatou od východu z Jalovčí, zaradoval se a řekl: "Takto se mají fotografovat vesnice a města, aby bylo vidět také tu krajinu, pohyb, práci a vlnění terénu, pro takový Tasov je to důležité a mělo by podobných obrázků býti víc a s různých stran, Tasov je krásný odevšad."' Není divu, že podstatná část Pozdravu Tasova je také použita jako předmluva IV. dílu věnovanému právě Tasovu (obr. 15).
Obr. 15 - Cesta za Tasovem. Číslo napsané tužkou na horním okraji je číslo negativu v Knollově evidenci negativů.
Díky již vzpomenutému Knollovu rejstříku negativů nejsme při zjišťovaní počtů druhů jeho fotografií z Tasova odkázáni jen na sběratelskou činnost, ale, jak ukazuje následující tabulka, můžeme získat dost přesný přehled o Knollově fotografické činnosti v místě.
| Číslo negativu | Obec | Bližší popis |
| 0192 | Tasov | Zřícenina (pro faráře Demla) |
| 0194 | Tasov | Obchod p. Demla |
| 0335 | Tasov | Celkový pohled |
| 0428 | Tasov | Kostel |
| 0433 | Tasov | Most při práci při stavbě |
| 0753-0754 | Tasov | Jelínkův Mlýn |
| 1306 | Tasov | Z kostela na stranu, přeškrtnuto |
| 1307 | Tasov | Z kostela na stranu, z věže |
| 1491-1493 | Tasov | Celek |
| 1550 | Tasov | 3 snímky, Deml s Pavlou Kytlicovou |
| 1551 | Tasov | 3 snímky, řečiště Oslavy u Tasova |
| 1552 | Tasov | 3 snímky, řečiště Oslavy u Tasova |
| 1646 | Tasov | Celek |
| 1749 | Tasov | Náměstí |
| 1759 | Tasov | Kostel |
| 1775 | Tasov | Obecní dům |
| 1781 | Tasov | Celek |
| 2043 | Tasov | Hrádek |
| 2046 | Tasov | Celek |
| 2060-2065 | Tasov | Demlův dům |
| 2083 | Tasov | Jelínkův mlýn |
| 2084 | Tasov | Údolí Oslavy |
| 2085-2086 | Tasov | Splav na Oslavě |
| 2237 | Tasov | Náves, škola |
| 2238 | Tasov | Dům |
| 2239 | Tasov | Sokolovna |
| 2242 | Tasov | Mlýn |
| 2243 | Tasov | Hrádek Dub |
| 2246 | Tasov | Celek |
| 2260-2265 | Tasov | Demlův dům |
| 2468 | Tasov | Pomník padlým |
| 2529 | Tasov | Kostel |
| 2530 | Tasov | Náves |
| 2531 | Tasov | Kostel (na stojato) |
| 2636 | Tasov | Celek, krajina z věže |
| 2637-2638 | Tasov | Celek |
| 2639 | Tasov | Údolí, Bosna |
| 2640 | Tasov | Údolí, Papírna |
| 2648 | Tasov | Údolí Oslavy, silnice |
| 2649 | Tasov | Údolí Oslavy, celek |
| 2650 | Tasov | Údolí Oslavy, na řece Oslavě |
| 2651 | Tasov | Údolí Oslavy, Březovský mlýn? |
| 2652 | Tasov | Údolí Oslavy, most přes Oslavu |
| 3010-3024 | Tasov | Svatba spisovatele O. F. Bablera |
| 3025-3035 | Tasov | Otevření sokolovny |
| 3081-3082 | Tasov | Vnitřek kostela |
| 3853-3854 | Tasov | Betlém J. Demla |
| 3908-3913 | Tasov | Jakub Deml |
| 3999-4002 | Tasov | Otokar Březina |
| 4006 | Tasov | Cesta k cihelně |
| 4007 | Tasov | Cesta k cihelně, husy |
| 4018 | Tasov | Povoz s kravkami |
| 4223 | Tasov | Kámen, kříž |
| 4567 | Tasov | Kříž |
| 4729 | Tasov | Skála |
| 5163-5165 | Tasov | Mlýn |
| 5492 | Tasov | Celek |
| 5691 | Tasov | Montáž |
| 6163-6164 | Tasov | Mlýn |
| 6165-6166 | Tasov | Partie |
Otázkou samozřejmě zůstává, které z těchto fotografií byly nakonec využity při výrobě pohlednic.
Knollova produkce pohlednic Tasova byla v období let 1919-1948 sice dominující, ale nikoliv jediná. Nebereme-li v úvahu ojedinělou pohlednici vydanou nakladatelstvím olomouckých dominikánů Krystal, která zobrazuje obraz tasovské Madony z místního děkanského kostela, nemůžeme zapomenout na velkomeziříčského fotografa Rudolfa Skopce (nar. 1879), jehož produkce pohlednic hlavně z Velkomeziříčska a Žďárska je také impozantní a co do kvality se vyrovná produkci Knollově. I on vydal několik velmi zdařilých pohlednic z Tasova a okolí (obr. 16).
Obr. 16 - Skopcův pohled na Tasov
Přehled tasovských vydavatelů pak doplňují literární publicista, redaktor týdeníku Velkomeziříčsko a sběratel lidových písní Antonín Vorel (1843-1825), který vydal pohlednici s reprodukcí obrazu své choti Zdeňky Vorlové Vlčkové (1872-1954), zachycující údolí řeky Oslavy nedaleko Tasova (obr. 17) a nakonec blíže neznámý nakladatel, působící pod značkou BK (č. f-1370), od něhož jsou známy světlotiskové pohlednice zachycující kostel svatých Petra a Pavla se školou a Nestrašilovo pekařství na náměstí (obr. 18).
Obr. 17 - Údolí Oslavy u Tasova na pohlednici A. Vorla
Obr. 18 - Nekvapilovo pekařství, postava v černém (zcela vlevo) je zřejmě Jakub Deml.
Samozřejmě, produkce těchto soukromých nakladatelů a fotografů končí rokem 1948, kdy si nový komunistický režim vyhradil veškeré vydávání pohlednic jen pro sebe, konkrétně pro státní podnik Orbis. Ale to je již jiná kapitola .....
Tento článek vznikl v návaznosti na práci na naší knize Ondřej Knoll, fotograf z Vysočiny, která vyšla koncem loňského roku (informace o pulikaci na stránkách Kraje Vysočina).