Velikosti pohlednic: malé a nejmenší
V české filokartistické literatuře se články ohledně velikosti pohlednic čas od času objevují. Nechci tedy opisovat už jednou zveřejněné. Velmi zasvěcený výklad podává také ve své knize "Pohlednice-historie lístků, které zmenšily svět" Roman Karpaš. Na str.164 pod názvem "Formáty" se zabývá celým vývojem. Jeho zpracování i ukázky jsou bezvadné a poučné jak pro sběratele, tak i pro laiky. Doporučuji všem, aby si tuto kapitolu přečetli a pokud možno i celou knihu. Jsem přesvědčena, že by neměla chybět v žádné knihovně sběratele pohlednic a já sama považuji tuto knihu za naši učebnici. Tak ji také představuji mým kanadským kolegům. Sedmiletá práce autora i jeho pomocníků je velice zdařilá a jak sám pan Karpaš v doslovu píše, materiálů by měl určitě na další pokračování. Osobně bych tomu byla moc ráda. Vím, že mnoho informací stejně jako i ukázek pohlednic musel omezit a nebo úplně vynechat, což je pro nás i naše nástupce velká škoda. Ale jak se říkává, není všem dnům konec. Tolik úvodem ...
V kapitole "Formáty" se tedy autor zmiňuje o rozměrech odvozených vývojem od prvního korespondenčního lístku (140x90 mm), o pohlednicích větších, delších, až po tzv. "obří". Já bych vám dnes ráda z mé sbírky představila některé pohlednice menší a malé. Byla bych moc ráda, kdyby se přidali i další kolegové třeba jen ukázkou a doplnili tak tuto část knihy, jak k tomu i pan Karpaš v závěru knihy vyzývá. Všichni víme, že naše sběratelská činnost přináší různá překvapení a co když právě někdo z vás objeví rozměr dosud nepublikovaný.
Od pradávna jsou lidé vynalézaví a různá poštovní nařízení a příkazy vždy provokovaly k jejich porušení. Já sama jsem vytvořila k Novému roku 1997 sérii nejmenších pohlednic pro mé muzeum Orbis pictus ve Svitavách. Jedna "mini-pohlednička" je ve sbírce Orbis pictus v Muzeu v Pardubicích, druhá v Orbis pictus v Ottawě a pár dostali mí přátele jako novoročenku. Ukázku vám spolu s dalšími různými malými pohlednicemi dnes nabízím. Pro lepší představu jsem naskenovala i pohlednici klasického formátu, která se v muzeu ve Svitavách běžně prodávala spolu se vstupenkami se stejným námětem i logem.
Závěrem bych opravdu jen v krátkosti uvedla, že ze známých formátů je v Evropě běžný tzv. "italský formát", znázorňující většinou Benátky a potom (vesměs blahopřejný motiv) užší pohlednice vyd. Pressfoto (cca 68x148mm) a nebo polovina z tzv. DIA pohlednic vydavatelství Orbis (cca 53x147mm). Když se diapozitivy odstřihly, aby se daly prohlížet, zůstala jen úzká vrchní část určená ke korespondenci. Mnozí z vás si je určitě ještě pamatují a nebo i dokonce vlastní. Podobná je "Book Post Card" a další. Malé humorné a číslované pohlednice jsem získala v loňském roce a nedávno k nim přibyla série ještě menších pohlednic z Montrealu, Toronta a dalších míst z Kanady i Ameriky. Tyto sice nejsou prošlé poštou, ale protože mám podobné pohlednice v běžném formátu, mohu jim zcela určitě přisoudit dobu vzniku, tedy 1910-12. Jsou moc milé, dělají mi radost a právem zdobí mou sbírku.
A to je pro dnešek vše. Takže pátrejte a pište! Přeji vám úspěch a radost!