Zajímavá pohlednice - Pittsburgh
Pohlednice z roku 1908, kterou si dnes ukážeme, není zajímavá jen z hlediska filokartistického. Její adresát - "Mr. Jaro Kovář" - byl začínající (tehdy pětadvacetiletý) architekt, rodák z Dukovan, který za mořem získával zkušenosti a pracoval na prvních svých projektech. Zanedlouho se vrátil do vlasti a usadil se v Olomouci. Je autorem několika významných staveb v našem městě, ale i v okolí - pracoval mj. pro olomoucké arcibiskupství. V době, kdy mu byla doručena "naše" pohlednice, měl už dvaapůlletého syna, rovněž Jaroslava. Protože i ten se později stal architektem, ale i malířem a scénickým výtvarníkem, bývá otec uváděn v literatuře jako ing. arch. Jaroslav Kovář st. (Zatímco otec byl mj. jedním z nejvýznamnějších představitelů olomoucké secesní architektury, jeho syn je např. autorem snad prvního díla "socialistického realismu" u nás - památníku Rudé armády v olomouckých Smetanových sadech z července 1945.)
Nás ale zajímá pohlednice jako taková. Vidíme na ní katedrálu sv. Pavla v Pittsburghu - stavbu z let 1827 až 1834, která je od těch dob sídelním chrámem tamního římskokatolického biskupa. Na internetu, např. na oficiální stránce katedrály, se můžete přesvědčit, že podoba kostela se za poslední století nijak podstatně nezměnila.
New St. Paul's Cathedral, Pittsburgh, Pa. (Nová katedrála sv. Pavla, Pittsburgh, Pennsylvania). Pohlednice 8,7 x 13,9 cm, kolorovaný světlotisk / knihtisk. Vyd. The Metropolitan News Co., Boston, Mass. and Germany, nedatováno, odesláno 2.6.1908.
Obrázek zabírá celou jednu stranu pohlednice, jak jsme koneckonců zvyklí z té doby (červen 1908) i z našeho území. Je zde ale na první pohled patrný jeden rozdíl: přes obrázek je při dolním okraji německy kurentem napsané nějaké sdělení, které už je po téměř sto letech velmi špatně čitelné. Přiznám se, že se mi je nepodařilo ani na originále pohlednice rozluštit. Poznámky "na obloze" po obvodu horní části obrázku jsou přece jen kontrastnější, a navíc pisatel z nějakých důvodů přešel do latinky, takže je lze i dnes bez problémů přečíst.
Adresní strana téže pohlednice.
Pokud pohlednici otočíme, je jasné, proč odesilatel popsal obrázek: i když jsme v roce 1908, jde ještě o tzv. dlouhou adresu. Na našem území už v té době převládaly pohlednice s půlenou adresní stranou. Vývoj ve Spojených státech v tomto ohledu trochu zaostal za Evropou - půlená adresa tady byla povolena teprve od 1. března 1907 (viz např. zde), tj. rok po VI. kongresu UPU, který povolil tuto úpravu v mezinárodním styku. V následujícím roce se tedy jistě teprve doprodávaly zásoby starých pohlednic, nehledě k tomu, že odesilatel mohl mít vlastní zásobu doma.
Tato pohlednice tedy vlastně není nijak výjimečná, ale přesto mne nad ní napadá několik otázek, na které neumím odpovědět - jiné pohlednice z USA z té doby nemám:
1) Vlastním několik desítek dlouhých adres, ale tato je jediná, na které obrázek zabírá celou plochu pohlednice; o tom, že takové pohlednice existovaly snad i u nás, vím pouze z druhé ruky. Pokud je mi známo, byla u nás častější opačná praxe - pohlednice vytištěná ze starého štočku, ale už s dělenou adresní stranou. Bylo tomu snad v USA jinak, nebo jsem prostě měl štěstí zrovna na tuto neobvyklou úpravu?
2) Tato pohlednice nemá předtištěné linky pro adresu. Podle všeho to byla ve Spojených státech běžná praxe. Ostatně i téměř všechny mnohem pozdější pohlednice z USA v mé sbírce, pokud jsou velikosti zhruba 14 x 9 cm (resp. 5,5 x 3,5 in), mají sice naznačenou půlicí čáru, ale linky na nich rovněž chybějí. Linky nacházíme zpravidla jen na pohlednicích formátu A6 a větších. Nic tedy nemohlo bránit tomu, aby si pisatel tuto pohlednici upravil a psal sdělení na stejnou stranu jako adresu - používání půlené adresní strany už bylo povolené, ani tomu nevadí žádný předtisk. Snad v tomto případě odesilatel respektoval pokyn "This side is for the address", nebo nové úpravě ještě nepřivykl - to už se dnes nedovíme. Ale byli všichni tak disciplinovaní? Vyskytovaly se takové svépomocné úpravy, respektive jak časté byly?
Kolegové, kteří sbíráte pohlednice z USA, víte o tom něco víc?
Komentáře
Nejsou žádné komentáře