Halloween - Svátek čarodějnic
Zaručeně můžeme říci, že Halloween - Svátek čarodějnic, který se slaví večer 31. října před svátkem Všech svatých, je na pohlednicích ze všech svátků v roce nejvíce plný fantazie a barev. Ve světové filokartii patří mezi nejdražší námět, nejvíce v Anglii, USA a Kanadě vyhledávaný. V tento večer si děti i dospělí oblékají různé kostýmy, zdobí domy strašidelnými výjevy i postavami a děti si chodí po domech pro pamlsky, asi tak jako u nás o vánocích pro koledu.
Nepochybně dominantní barvy jsou oranžová a černá, protože Jack-o´-Lantern (jméno dýně s vyřezanou tváří a svítící svíčkou uvnitř sloužící jako lampa) je oranžový a černá je noc. Ovšem každá podzimní barva v souvislosti s oranžovou je barva pro Halloween. Např. zelená, to je stonek tykve, její život tedy zelenou začíná, nebo jako listy stromů, které se na podzim mění na zlaté, rudé i oranžové. Dá se tedy tvrdit, že barvy podzimu jsou barvami tohoto svátku.
Konkurence námětů na pohlednicích, které si na přelomu století naši předkové zasílali, je veliká. Přáli si "Happy Halloween" - "Šťastný svátek čarodějnic a strašidel" a sbírky nám dokládají, jak roztodivné štěstí s přáním jim pošťák do poštovní schránky přinesl.
Na pohlednicích najdeme především čarodějnice, hodné nebo zlé, krásné i škaredé, staré i mladé. Jsou to osoby různé, nejen ty, které lítají vzduchem na košťatech nebo se mění v koně nebo zajíce, proměňují kyselinu v mléko a nebo mluví s ďáblem. Jsou to také věštkyně, uznávané ve všech náboženstvích. Jsou vždy chytré a jejich věštby rovněž najdeme na pohlednicích. Mnohé jsou krásně oblečené, veselé, pěkné a sexy, když letí vzduchem pro změnu třeba na kukuřici a je příjemnější se na ně dívat než na tváře strašidelné. Ale stejně je třeba vědět, že čarodějnice je čarodějnice a to je fakt. Záleželo jen na vkusu odesílatele, kterou si vybral k odeslání. Nepostradatelní jsou kocouři a kočky, kteří asistují při vaření čarovných nápojů, nechybí ani sovy a pavouci v sítích i bez nich. Na jiném obrázku myší spřežení táhne kočár-dýni a vozka je kocour. Všude přítomné jsou také milé a úsměvné a nebo naopak různě se šklebící a děsivé dýňové tváře. I dnešní děti milují vyřezávání dýňových plodů a jejich výtvory se vůbec neliší od tváří, které vyřezaly děti prvních osadníků na americkém kontinentě. "Jack-o´-Lantern " je si úplně podobný. Na jiných pohlednicích se zase dívá z oblohy rozesmátý měsíc, oživlé jsou stromy, ovoce se raduje nebo mračí, kukuřice kouří dýmku.... Okurky s lidskou tváří tančí v dobovém oblečení a objímají se. Zejména zelenina, zpodobněná jako lidé, je kořením obrázků. Některé postavy jsou opravdu velmi ojedinělé a ve svém provedení unikátní.
Ale nejsou to jen náměty, které nás přitahují. Mnohé pohlednice jsou náročně graficky zpracované a pro sbírku vysoce žádoucí. A to mj. potvrzuje skutečnost, že v nabídce ostatních pohlednic tyto byly a jsou dodnes neodolatelné. Najdeme i celé kolekce, které vytvořili nejlepší umělci a naštěstí je často svými iniciály i označili. Ale naopak někteří (např. Samuel Smucker své obrázky pro vydavatele Johna Winscheho) nepodepsali. A tak i dost krásných pohlednic zůstalo dodnes anonymních.
Pro obrázky a vydávání pohlednic na přelomu století nebyla dána žádná pravidla a tak magie, šarm a provedení bylo i v tomto námětu neomezené, poutavé i podivné, stejně jako zdobení pohlednic různými sklíčky a pozlátky či sametem. Najdeme i nalepené košťátka a vlasy, malé obálky s proroctvím, kocourovi nebo sově svítí očička. Takovéto kuriózní pohlednice jsou opravdovou ozdobou každé sbírky.
A jak se dostal tento původně anglický svátek na americký kontinent? Když přistěhovalci ze Skotska a z Irska přišli do Nového Světa, přinesli si sebou své tradice, pověry i strašidla. Věřili, že poslední říjnový den po setmění, kdy slavili Svátek Sv.Halloweena, se jejich duchové v tento večer prochází s nimi. Chodili na návštěvu k sousedům i za vzdálenějšími přáteli. A aby se svým duchům přiblížili, oblékali se do kostýmů a masek. Děti, které s nimi šly také, dostávaly balíčky podle toho, jak byly hodné. Byla v nich odměna nebo podvod (Trick or Treat). Moc materiálu pro zhotovení svých kostýmů neměli. Ale cokoliv si vytvořily, ať už to byly postavy pěkné nebo strašidelné, ve své přeměně si libovaly, prožívaly radost i strach a to bylo pro tento večer nejdůležitější. Děti si musely odměnu zasloužit a ty, které se bály, měly smůlu a šly domů s prázdnou. Dodnes lidé investují do výzdoby svých domů a interiérů i několik set dolarů, aby své návštěvníky co nejvíce vyděsili. Rozmanité dekorace v domech, na dveřích, v oknech, na stromech i keřích díky technice ožívají. Setkáváme se s nejroztodivnějšími postavami, které koulí očima a smějí se, nebo se strašidly, které vydávají různé skřeky. Potkáme i Frankensteina a další přízraky. Také můžeme vidět Smrtky rozdílných velikostí a nápisy "Odpočívej v pokoji" a improvizované hroby na zahradách. Smrt je v tento den brána humorně s tím, že patří k životu. Všichni mají vzpomínat jen na to pěkné, co s mrtvými prožili a netrápit je svým zármutkem. Jinak nenajdou věčný klid a přijdou zpět strašit. Možná právě z tohoto zvyku vzešlo rčení "O mrtvých jen dobře" - kdo ví?
Ale to jsem trošku odbočila od pohlednic. Pro Halloween měli výtvarníci opravdu nepřeberné množství námětů, které využili pro obrazovou stranu pohledních lístků. Fantazii se meze nekladly. Pravdou však zůstává, že magický svátek Halloween je neobyčejně působivý, vtáhne nás do děje, hluboce zapůsobí a při prohlížení obrázků na pohlednicích nás může nechat i v pochybnostech, zda-li je to jen naše představa a nebo skutečnost, ve kterou chceme věřit a po setmění i vidět....
Začínající sběratelé ale nemusí truchlit. Reedice námětových - tedy i těchto - pohlednic jsou vesměs zdařilé. Poslouží pro radost i jako dokument doby a ještě vyjdou laciněji. A pokud se na tento svátek zaměří, postupně svou sbírku mohou doplnit těmi stoletými, třeba nákupem přes internet.
A na konec dnešního povídání ještě pár perliček:
- Víte o kterém zvířeti se v Den Čarodějnic nejvíce mluví? Přece o kočce.
- Když kočka sedí klidně vedle Vás, budete mít klid a blahobyt.
- Když se kočka o vás otírá, budete mít štěstí.
- Když vám kočka skočí do klína, budete mít veliké štěstí.
- Když kočka zívá, zanedbáváte příležitost.
- Když kočka od vás utíká - bude tento týden prozrazeno důležité tajemství.
Přeji Vám veselý Svátek čarodějnic a strašidel!
Pokud chcete vědět něco více o tomto svátku, připisuji pár získaných informací:
Oslavy v anglických rodinách kdysi dávno probíhaly velmi radostně a společensky. Když bylo pěkně přes den, jezdili lidé v žebřinových a nebo v jiných vozech vystlaných senem a takto navštěvovali své vzdálené přátele. Scházeli se v domácnostech. Pekli kukuřici nebo vařili sirup a po zhoustnutí jej lili po troškách do ledové vody nebo sněhu a tvary potom mlsali jako dnešní bonbóny. Také hráli různé hry, tradiční pro tento svátek. Třeba "Apple Duching" (vytahování ústy plovoucí jablka, která byla vhozena do škopku s vodou). Soutěžící museli zkusit ukousnou kousek z plovoucího jablka. Všichni měli velkou legraci a výsledkem byla většinou jen pořádně mokrá hlava. Nebo " Snap Apple" (Lapaní jablek), kdy se houpající se jablka, zavěšená na provázku, měla nakousnout. Další a velmi riskantní, přesto ale oblíbená hra s jablkem, byla tato: na dřevěnou tyčku, která se upevnila ve středu uvázaným provázkem ke stropu, se na jednu stranu upevnilo jablko a na druhou stranu zapálená svíčka. Soutěžící měl jablko nakousnout, běda však, když se tyčka převážila a svíčka z druhého konce provázek přepálila ...
Oblíbená byla i "Věštba z jablkových semínek". Když dva chlapci milovali jednu dívku, požádali ji, aby donesla semínka z jablka, otočila se a nalepila si je na jednu polovinu obličeje. Každý si potom zvolil jednu stranu a ten, který uhodl označenou polovinu, mohl se stát jejím milým a měl vyhráno. Podobně si se semínky hrály i děti. Na dvě semínka z dýní si napsaly "Doma" a "Cesty", nalepily si je na tváře a čekaly, které spadne dříve. Když spadlo "Doma", čekalo dítě v blízké době cestování. Naopak když zůstalo na tváři, dítě dál žilo ve svém domově.
Ve Walles zase děvče couvajíc položí nůž v zahradě mezi pórek, její milý musí nůž najít a hodit doprostřed zahrady.To není moc romantické, viďte? A nebo dívka se zrcadlem a svíčkou musí sestupovat zády ze schodů, aby v něm viděla svou skutečnou lásku. To je zase dost nebezpečné. Snazší a bezpečnější byl zvyk hodit slupku z jablka přes rameno a ze tvaru, který přistane na zemi, se hádalo jméno nebo obrys budoucí a opravdové lásky. Angličtí osadníci si přinesli další zvyk: "Chleba před spaním". Věřili, že když večer na Halloween budou jíst společně suchý opečený chléb, jejich přání se jim splní. Jak strašné bylo, když na to zapomněli a museli čekat další rok na svou šanci, aby se jejich přání uskutečnilo. Na některých místech Ameriky zase noví usedlíci věřili, že když v den Sv.Halloweena, couvajíc ze dveří, utrhnou nějakou trávu nebo seberou prašnou zeminu, zabalí ji do papíru a dají pod polštář v tu noc, sen, který se jim bude zdát, se v budoucnu uskuteční. Byl to tzv. "A lumpy pillow" - "Žmolkovitý polštář".
Toto jsou nejstarší zápisy tradic a folkloru, které pro svátek Sv.Halloweena existují. Je to také svátek patrona svatého manželství a tak byla často snaha společnými hrami si vybrat opravdové přátele nebo správné dva lidi pro případný společný život. Připomíná to trošku svátek Sv.Valentýna.
Skotské motivy (tartan, dudy nebo sukně) se na pohlednicích zobrazují proto, že otcem tohoto svátku je vlastně básník Robert Burms. Jeho básně "Tan O Shauter" a "Halloween" byly přineseny do Ameriky skotskými nebo-li keltskými emigranty. A to jsou ta semínka, která když se vysadila do úrodné půdy mladé země, se vyvinula v nový americký svátek. A žňový stůl s celou úrodou, kterou můžeme vidět i na pohlednicích určených pro Halloween, je vlastně součástí celého dění tzv. "festivalu úrody", který v Americe vidíme rovněž ve svátku "Thanksgiving - Díkuvzdání" a dále o pokračuje i o vánocích.
(Zpracováno s použitím zahraničních materiálů)