Návštěva na zámku v Dubu

Dub je ... městečko? Spíše velká vesnice. Položena v podhůří Šumavy pod slovutným hradem Helfenburkem. No, dnes už jen jeho zříceninou.

Bavme se však o zámku, který leží na kraji vesnice. Není nijak velký, ale je nádherný. Poslední úpravy před koncem 19. století v novogotickém slohu mu dali vizáž podobnou zámku Hluboká.

Nechme ale historie, která je ostatně zpracována i jinde.

O velikonoční neděli jsem tento zámek navštívil. Proč až teď, když je od mého bydliště vzdálený necelých 20 km?

Ještě nedávno tam sídlilo učiliště a byl tam internát. Vstup tam byl omezený, pohlednice zámku žádné a ostatně ani nebylo co vidět. Sídlící instituce si za dlouhé desítky let upravila zámek do své vlastní podoby. Měla na to mandát od tehdejší vlády a vlastnila zámek na věčné časy. Není tedy divu že necitlivými zásahy pro lepší zítřky dostali zámek do té podoby, která tam dnes je.

Neupravený park, totálně zdecimované vnitřky, v reprezentačním sále tělocvična se žebřinami a v budoucím salonku jsou zbytky po sprchových koutech a WC. Opravdu nádhera.

Pod okny severní strany se vrší kopice suti, starých tašek a vytrhaného potrubí. Po chodbách a v místnostech je na dva prsty prachu, rozdrolených cihel a otlučené omítky.

Kdo má trochu představivosti dokáže si při prohlídce jednotlivých pokojů za zasvěceného výkladu samotné paní baronky udělat obrázky budoucích salonků.

Hudební salonek laděný dozlatova, kterému vévodí staré křídlo. Mimochodem, to křídlo tam je a je původní, jenže na něj celá léta hráli nenechavé a neumělé prsty tamních učňů. Na klapkách je nanesena vrstva patiny (špíny), tón by člověk marně pohledal a vůbec. Škoda mluvit. Renovace tohoto nástroje je odhadována na 60 tisíc.

Motýlí salonek. Bude umístěn v severní části, aby ostré sluneční světlo "nesmývalo" barvu křídel motýlích. Na zdech bude umístěna sbírka pana Dana, vášnivého entomologa, jak říká paní baronka.

Ve východním křídle je ložnice už hotová. Postel s vysokými čely vysoko nastlaná, na zdech obrazy a krb svítící novotou. Tipoval bych zařízení ve stylu secese, ale nejsem historik a zaujat historkou o jisté ruské kněžně, která tam nedávno trávila celý týden za šílených podmínek nedůstojných šlechtickému stavu a postavení, jsem se opomněl zeptat.. I když v současné době u nás šlechtický titul znamená spíše problémy se závistí ze strany obyčejných lidí.

Dovolím si kratičkou úvahu. V ČR jsou šlechtické tituly zrušeny, takže i představitelé jednotlivých rodů jsou také jen obyčejnými lidmi a to hodně převálcováni bývalými vládami. Majetek který se jim dostal zpět do rukou, nepatřil-li před rokem 89 mezi státní hrady a zámky, kde byla alespoň částečně prováděna údržba a zachováno zařízení, vyžaduje velké finanční investice jen pro samotnou záchranu a opravu staveb samotných o inventáři nemluvě. Příklad, jen střecha na zámku v Dubu vyšla na 3 miliony.

Hotová je kromě ložnice jen výstavní galerie. Za krátkou dobu jejího fungování zde již byly vystavena díla několika umělců se jménem i bez. Těch slavných - Jiří Wolker, i těch které na slávu teprve čekají - žáci základní školy v Dubu. Podle návštěvní knihy zde bylo již mnoho diváků a to i zvučných jmen. Nejpikantnější poznámku zanechal režisér Zdeněk Troška. Nebudu ji citovat, čeká na vás na zámku.

Pohlednice byla vydaná zatím jen jediná, reprodukce perokresby čelní strany se vchodem a věžičkou. V levé části je vytlačen erb Battagliů.

Paní baronka na rozloučenou nás pozvala znova. Máme prý přijet až to bude všechno hotové, tak za 3 roky. Já však tak dlouho čekat nebudu a navštívím zámek a jeho milé obyvatele opět co nejdříve, abych viděl jak daleko stavba pokročila.

Pro sběratele pohlednic však mám jinou zprávu - paní baronka Batagliová má zájem o vše staré včetně pohlednic a nabídla mi, abych v její galerii uspořádal výstavu pohlednic. Napadlo mne oslovit i jiné sběratele, protože já tolik skvělých pohlednic nemám, abych obsáhl celou galerii. Vážení kolegové, pokud máte zájem, spojte se se mnou a můžeme jít společně do toho. Myslím že vystavovat můžeme sbírku zaměřenou jakýmkoliv směrem, staré i novější pohlednice, hlavně když to bude zajímavé.



Autor: Jan Vávra | 15. 4. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist