Neznámý Ferdinand Staeger
Mezi umělce, jejichž tvorba se vyskytuje rovněž na pohlednicích patří akademický malíř prof. Ferdinand Staeger. V našich končinách je poměrně málo známý. Snad je to i díky tomu, že byl německé národnosti a většinu života prožil mimo svou původní vlast. Jeho výtvarná tvorba byla velice rozsáhlá a většinou je řazena jako novoromantická. Během svého života namaloval tento malíř velké množství obrazů. Zabýval se leptem, akvarelem, olejomalbou ad.F. Staeger se narodil 3. března 1880 v Třebíči. Jeho rodný dům se nachází na ulici Smila Osovského. Dnes je zde čínská restaurace, dříve zde býval Dělnický dům.
Jako výtvarník se začal vzdělávat od svých čtrnácti let na textilní odborné návrhářské škole v Brně. Odtud přešel na Umělecko - průmyslovou školu do Prahy. Zde významně ovlivnili jeho další vývoj profesoři E. K. Liška a J. B. Šikander. Školu ukončil v r. 1902. Na počátky jeho umělecké tvorby měla rovněž velký vliv zákoutí staré Prahy. Významnou kapitolou jeho pražského působení bylo vytvoření freskové výzdoby kostela sv. Tomáše v Nýrsku z r. 1907. Mimo to ilustroval časopis Švanda dudák a literární díla některých našich významných autorů např. Malostranské povídky od Jana Nerudy, některé básně od Jaroslava Vrchlického ad.
Od r. 1903 střídal Prahu s Vídní. Od r. 1908 se stalo jeho trvalým domovem Bavorsko. Mnichov byl tehdejším velmi významným centrem německého výtvarného dění. Zde vznikla nejpodstatnější část jeho díla. F. Staeger se postupně vypracoval mezi významné německé malíře. Stejně jako v Praze ilustroval soudobá literární díla německých básníků. Jako profesor vyučoval na akademii v Mnichově. Jeho obrazy byly vystavovány a velice dobře hodnoceny i mimo Německo. Přesto, chceme li pravdivě hodnotit celkovou jeho tvorbu, musíme konstatovat, že má i svou zápornou stranu. Ve třicátých letech se F. Staeger významně zapojil mezi umělce tvořící mýtický realismus. Tento směr ve velkém podporoval vznikající nacistickou pseudogermánskou kulturu. Co se zakládá na pravdě, zda některé jeho obrazy zdobily budovu říšského kancléřství v Berlíně se již asi nedovíme.
V r. 1945 se z nálety zničeného Mnichova se přestěhoval do Pernzbergu. Jeho posledním bydlištěm se stal po smrti jeho manželky v r. 1958 Waldkrainburg. Zde zemřel v požehnaném věku 96 let 11. 9. 1976.
Přesto, že většinu života strávil v Bavorsku se poměrně často vracel do své rodné vlasti. Ve třicátých letech dokonce uvažoval o trvalém návratu. V letech 1932 a 1933 trávil léto u vladislavského faráře, konzistorního rady a bývalého poslance P. Arnošta Tvarůžka ve Vladislavi a v Třebíči.
Během tohoto pobytu namaloval řadu obrazů, které od něj P. A. Tvarůžek koupil. Ten je později vydal svým nákladem jako pohlednice. Je autorem průvodního slova k celé sadě, která je v oranžovém trojdílném přebalu a obsahuje celkem 8 obrazů. Všechny pohlednice jsou světového formátu. Obrazy jsou barevné a lemuje je bílý asi 4 mm silný okraj. Sada obsahuje tyto motivy Skálu nad Kočičinou v Třebíči, Z údolí u Vladislavi, Ze Slavických lesů, Z Lorencových sadů v Třebíči, Žně u Třebíče, Pohled k Číměři z Výhonu ve Vladislavi, Oráč u Třebíče při svačině a Z kostela sv. Martina v Třebíči.
Tento celek není jedinou jeho památkou na pohlednicích. Ty nejstarší byly ještě dlouhé adresy - secesní reprodukce. Barevně jsou laděné do světle zelené barvy. Dále se jedná o příležitostné pohlednice k výtvarným výstavám. Sám se převážně zabývám místopisem, který spíše než umění dokumentuje regionální vývoj. Není mi známo vše co kdy od Staegera bylo vydáno. Přesto těch několik málo obrázků, které jsem mohl vidět mne na první pohled zaujalo.
Dá se velice reálně předpokládat, že i v Německu byla rovněž vydána řada jeho pohlednic. Například pohlednice využívala jako svou propagaci mašinérie III. Říše. Pro tento záměr využila mnoho tehdejších významných umělců. Proto předpokládám, že se jedná zejména o jeho období zapojení v mýticko - realistickém směru.
Staegerovou tvorbou se zabývalo více autorů, např. v r. 1975 vyšla o jeho díle kniha od Herberta Wesseleho: Ferdinand Staeger - Mýtický realismus. Přesto, v jeho rodném městě nenajdeme jediné jeho vystavené dílo. Autoportrét, který věnoval ZMM v Třebíči je uložen kdesi v depozitáři. Jeho obrazy zdobí celou řadu prestižních převážně německých galerií. O významu jeho celoživotního díla svědčí například i to, že jej osobně v jeho ateliéru ve Waldkrainburgu navštívila při své oficiální návštěvě Německa britská královna Alžběta II.
Autor: Miroslav Maloušek | 3. 8. 2003
Komentáře
Nejsou žádné komentáře