Používání půladresy na našich pohlednicích
Nedávno jsem se zúčastnil diskuze zda je možná půladresa ještě před r. 1905. Sám jsem byl názoru, že se tak stalo postupně. Někdo vyzkoušel, něco nového. Další to okoukal a použil. Postupně se to dostalo do podvědomí nakladatelů. Samo se to prosadilo a pak jen šlo o posvěcení oficialitou. Úplně stejným způsobem vlastně vznikla pohlednice.Berme to tak, že se jedná možná jen o můj názor. Myslím, že kdybychom hledali, že se najdou i jiné příklady. Vše je jen věcí pátrání a doplnění informací u dalších sběratelů.
Původně pohlednice přejala základní vlastnosti od korespondenčního lístku. Na kongresu Světové poštovní unie v Paříži v roce 1878 byla stanoveno jakým způsobem lístek užívat. Přesný rozměr stejně jako další určená pravidla se stejně nikdy doslovně nedodržovala. Vše vznikalo podle mého názoru zase jen samovolným postupným vývojem.
Souhlasím, že k většinovému užití potisku celé přední strany přešli nakladatelé až po roce 1905. To bylo možné až oficiálním zavedením takzvané půladresy. Tento způsob potisku pohlednic stanovil 6. poštovní kongres v Římě v roce 1906. Nešlo zde o zákaz původních dlouhých adres, ale jen povolení užívání půladresy. Následovalo přechodné období se zcela běžným souběhem obou typů pohlednic. V začátcích se pro tuto možnost pro sdělení odesílatele uvolnila jen menší strana této strany. Sám jsem názoru, že se ke klasickému rozdělení pohlednice přešlo definitivně až po r. 1907, kdy se půladresa zcela prosadila.
Oficiálně byla zavedena v Anglii v roce 1902, v Rakousku - Uhersku 1904, v Německu 1905, v USA 1907. Myslím si, že tento názor podporuje i nejstarší známá půladresa Třebíčska, kterou je litografická pohlednice poutního místa Přibyslavic vydaná nakladatelem Jindřichem Lorenzem v roce 1901. Ta je uvedena v příloze. Otázkou je jen zda se nejedná o chybotisk v letopočtu.
Vzhledem k tomu, že měla známá kolínská firma J. L. Bayer vše ostatní velice dobře zpracováno nemyslím, že se jedná o omyl. Můžeme to zkusit i vyvracet. Nejedná se případně o zásadní otázku, že se některé ze současných platných názorů nesou ve směru slepého přebírání od druhých. Neposouváme se jinak i jinak v celkovém poznání světa. Jak to vlastně bylo doopravdy s celkovým vývojem pohlednice. Byl bych jen rád, kdyby se potvrdila tato možnost potvrdila doložením případných exemplářů. Potvrzení ovšem záleží jen na dalších možných corpus delicti.
Autor: Miroslav Maloušek | 28. 8. 2003
Komentáře
Nejsou žádné komentáře