Statické a dynamické pohlednice
Mám rád dynamické pohlednice. Ptáte se, o čem to mluvím? Tak jsem si totiž pojmenoval pohlednice zachycující osoby a věci v pohybu. Na rozdíl od statických pohlednic, které mi připadají němé, neživé.
Zkusme se podívat na přiložené ukázky. Co tomu říkáte? Mám pravdu?
Pouliční ruch kolem tramvajové zastávky (obr.1), život v námořním přístavu (obr.2), a mnohé další náměty, to vše ve mne vyvolává dojem, že obraz pohlednice žije, je dynamický. Takové pohlednice mám rád.
Obr. 1
Obr. 2
Naopak nezdají se vám smutné pohlednice, na kterých nenacházíme náznak pohybu? Jsou to podle mne dokumentární, věrná zobrazení, bez potřeby nějakého děje (obr.3 a obr.4). Něco jako například obrázky z knihy o architektuře. Zajisté, splňují svůj účel. Určitě, měly a mají svůj smysl. Díky nim se po desetiletích dozvídáme, jak ta vesnice, městečko, náměstí či ulice vypadaly. Tyto pohlednice se mi jeví statické, proto je do této mé pomyslné kategorie zařazuji.
Obr. 3
Obr. 4
Zkušení sběratelé, laskavě mne opravte, pokud již existují ustálené výrazy pro mnou vyslovené pojmy statická a dynamická pohlednice.