Ukázka z knihy: Třebíčský fotograf Emil Dušek

Přinášíme Vám ukázku z právě vycházející knihy Třebíč ve starých fotografiích, autoři M. Maloušek, F. Gregor.


Obr. I. - fotografie E. Duška (*1869)

V období kolem roku 1900 se díky technickému pokroku a zlevnění výroby fotografie objevilo na západní Moravě množství fotografů, kteří začali provozovat své živnosti i v malých městečkách (např. Náměšť n. O., Jaroměřice n. R., Mor. Budějovice), a ve větších městech (např. Třebíč, Znojmo, Jihlava) působilo i více fotografů souběžně. Mezi nejvýznamnější západomoravské fotografy počátku 20. století patřil E. Dušek.


Obr. II. - Inzerát Emila Duška z roku 1903


Obr. III. - Nalevo od reklamy byl dům, kde se nacházel ateliér E. Duška.

Emil Dušek, v některých dokumentech nazývaný Emanuel, se narodil 3. února 1869. Prameny se rozcházejí v tom, zda se tak stalo v Hnátnici či sousední Dolní Dobrouči.1 Podle živnostenského rejstříku začal podnikat od 22. června 1903 v domě na Jejkově číslo 5/6 (staré číslo 6/10), tedy v domě, kde sídlil od roku 1900 ateliér pražského fotografa T. B. Žížaly.2 Je pravděpodobné, že měl ateliér (či jeho část) od Žížaly pronajat a že jej po roce 1906 převzal. Mimo jejkovský atelier měl ještě filiálky v Moravských Budějovicích a ve Velkém Meziříčí, kde mu filiálku vedl fotograf Vilím Vilímek, který se později osamostatnil.3 Vedle fotografování Emil Dušek také maloval. V dobovém inzerátu vedle ušlechtilých fotografických tisků nabízí i akvarely. Také na jeho firmě, zachycené na dobové pohlednici, můžeme číst nápis Fotografie a malířství. Ovšem žádná Duškova kresba či malba nám není známa. Emil Dušek nebyl opravdu tuctový fotograf a jeho záběry různých třebíčských partií a zákoutí i jím vytvořené portrétní snímky mají své nepopíratelné kouzlo (viz obr. IV.).


Obr. IV. - vizitka sourozenců Herzánových z roku 1909 od Emila Duška.

Za své fotografie získal i řadu ocenění. Jednalo se převážně o medaile udělované v rámci různých výstav. V roce 1903 získal zlatou medaili a čestný diplom na Krajinské hospodářské výstavě v Třebíči, zde vystavoval ve skupině výtvarného umění.4 V roce 1905 mu byla na výstavě v Hodoníně udělena zlatá medaile a čestný diplom za fotografii, na které byla z Masarykova náměstí zachycena oprava městské věže, v roce 1910 v Brně získal stříbrnou medaili a diplom. Jak bylo v této době zvykem, v rámci propagace vlastní živnosti nechal si tyto své úspěchy natisknout i na kartony, na nichž byly nalepeny jeho fotografie .

Duškovy fotografie byly též šířeny v období mezi lety 1903 až 1931 na pohlednicích různých nakladatelů. Některé vydával i sám, do roku 1910 většinou pomocí světlotisku, po té jako originální fotografie signované na adresní straně fialovým razítkem. Na jedné z jeho pohlednic najdeme dokonce záběry ukazující interiér jeho tehdejšího ateliéru ve městě (viz obr. V., VI.).


Obr. V. - čekárna ateliéru E. Duška.


Obr. VI. - ateliér fotografa E. Duška.

Nepochybně měl k dispozici ještě Knausovy negativy nejstarších třebíčských fotografií, neboť je množil pro publikaci Karla Křivého Stará Třebíč, kterou vydal v roce v roce 1921 J. F. Kubeš. V roce 1909 přenesl svou živnost na Karlovo náměstí do druhého patra domu č. 18/24 (staré číslo 24/43), kde měl později svůj fotografický atelier L. Bahner. Stěhování zřejmě souviselo s výstavbou spolkového domu katolického spolku Sušil na místě jeho původního ateliéru. Krátce v letech 1922-1923 měl E. Dušek i prodejnu fotografických přístrojů a potřeb v domě číslo 25/31 (staré číslo 31/26) na Karlově náměstí.5 Ještě v letech 1930-1932 měl živnostenské oprávnění pro portrétní fotografii a tuto živnost prováděl na Stařečce na Žerotínově ulici č. 15/26 (dnes ulice V. Nezvala č. 25/15).6 Jeho poslední známé fotografie byly uveřejněny v publikaci Třebíč, město a okres, která vyšla v řadě Národohospodářská propagace ČSR (zřejmě v roce 1932).


Obr. VII. - Žertovná Duškova koláž z doby kolem roku 1905-třebíčští obuvníci na obří botě


Obr. VIII. - Ukázka z pohlednicové tvorby E. Duška z roku 1910

Použité prameny:

  1. SOkA Třebíč, f. OkÚ Třebíč, i. č. 65J, fol. 65
  2. SOkA Třebíč, f. OkÚ Třebíč, sč. lidu 1921, Třebíč-vnitřní město, č. 31/36. Hnátnice a Dolní Dobrouč jsou dvě bezprostředně sousedící obce v údolí Tiché Orlice, je možné, že se E. Dušek narodil na rozmezí mezi těmito obcemi.
  3. SOkA Třebíč, f. OkÚ Třebíč, i. č. 65 J, fol. 119? A. DVOŘÁK, Velké Meziříčí na dobových pohlednicích I., 1897-1922, Velké Meziříčí 1999, s. 18
  4. A. KOTT, Katalog krajinské výstavy v Třebíči 1903, Třebíč 1903
  5. SOkA Třebíč, f. OkÚ Třebíč, i. č. 65J, fol. 119 OkÚ Třebíč, i. č. 65Ch, živnostenský rejstřík 1929-1953, fol. 269
  6. SOKa Třebíč, Okú Třebíč, i. č. 65Ch, 1929-1953, fol. 242



Komentáře

zajímavosti ke knížce o E. Duškovi

Přidat komentář  | Zobrazit komentáře


© 2020 Filokartie.cz
ISSN 1214-4231
TOPlist