Valentýnky - pohlednice pro zamilované
Příběh Svatého Valentýna, patrona zamilovaných, jehož svátek si připomínáme 14. února, zná snad celý svět. Je známo, že to byl moudrý a vzdělaný kněz, jehož život je opředen mnoha legendami. Faktem ale zůstává, že všechny shodně uvádí existenci dopisu na rozloučenou, který Valentýn napsal před svou smrtí své milé a ukončil jej slovy: "S láskou Tvůj Valentýn". Některé prameny uvádí pouze "Tvůj Valentýn" a nebo "Od Tvého Valentýna".
Na tom ale dnes již až tak moc nezáleží. Důležité pro nás zůstává, že Sv. Valentýn svou smrtí potvrdil svou víru v lásku, jíž se v celém svém kněžském životě řídil. Nezištně a nebojácně pomáhal lidem, zejména zamilovaným párům, které přes zákaz císaře Klaudia II. tajně sezdával. Byl přistižen a uvězněn. Jakmile se to lidé dozvěděli, přinášeli mu pod okno vězení děkovná přáníčka a dárečky, aby jej ujistili svou vděčností, obdivem a láskou. A právě zde může být původ našeho zvyku obdarovávat své přátele a milé.
Během svého uvěznění se Valentýn tajně zamiloval do slepé dcery městského prefekta (jinde žalářníka) a prosil modlitbami za její uzdravení. Když časem dívka opravdu prohlédla, odmítli pohané věřit v tento zázrak a Valentýnu 14. února roku 296 setli hlavu. Právě této dívce zanechal Valentýn dopis, ve kterém se vyznal ke své lásce k ní. Nešťastná milá mu bezprostředně po pohřbu zasadila na hrob magnolii (jinde mandlovník), která zázračně rozkvetla růžovými květy na důkaz toho, jakou sílu opravdová a čistá láska má.
Po své smrti byl kněz Valentýn prohlášen za svatého a stal se uznávaným patronem zamilovaných, mládeže, cestujících a včelařů.V českých zemích se svátek Sv.Valentýna stal více známým až po roce 1989. Patronem zamilovaných pro mnohé zůstává i nadále Sv. Antonín, kterému je zasvěcena kaple na Blatnické hoře a kterému připadá v roce 13. červen.
A jak je to s Valentýnkami? Na americkém kontinentě se posílání valentýnských přáníček stalo oblíbeným způsobem vyznání lásky, obdivu a přátelství. Před vznikem pohlednic to byla přání vyrobena ve formě vizitek nebo psaná na ručním papíře, bohatě ilustrovaná a nejrůzněji zdobená. S příchodem pohlednic koncem 19. století vydavatelé převzali nejen zdobení, ale i všechny možné motivy, vyjadřující láskyplný vztah. A to ve své podstatě zůstává až do dnešních dnů. Jsou to hlavně srdíčka a holoubci, bůžek lásky Amorek se svými šípy, květiny s červenou mašlí a nebo jen samostatně. Naši předkové totiž velmi dobře znali květomluvu a tak zaslanou květinou bylo "řečeno vše". Stejně jako u ostatních blahopřejných pohlednic i v této sbírce nacházíme obrázky zdobené skleněnou drtí, textilem, s různým vytlačování a vykrajováním, aby obrázek vynikl co nejvíce.
Na pohlednicích můžeme vidět zamilované páry v parku, v lese, pod deštníkem, na lavičce i na trávě, v lodičce nebo i v letadle nebo balónu. Často k nápisu "Happy Valentine" je přidaný i krátký veršík, který umocňoval vztah pisatele nebo pisatelky a nebo tajné touhy milenců se nejen brzy sejít, ale také žít spolu v lásce až na věky...
Jako i u ostatních blahopřejných pohlednic platí, že naši sbírku zdobí především ty nejstarší, které hýří barvami, naivními až kýčovitými nápady nebo úsměvnými texty a nápaditým zdobením. Všechny pohlednice jsou si ale vcelku podobné, ať jsou to narozeninové Valentýnky, májové a nebo i k jiným příležitostem. Pisatelé jejich prostřednictvím přejí svým milým vše nejlepší a jsou zasílány s láskou. A to je v životě nejdůležitější.
Dodatečně vám přeji přes moře krásného a šťastného Valentýnka a mějte se rádi!
