Databáze pohlednic: Co by měla obsahovat?
Už asi půl roku diskutujeme na tomto serveru i v konferenci Sběratelství pohlednic o databázi pohlednic. V poslední době se věci, zejména díky Petru Zaoralovi, pohnuly od teoretické diskuse k prvním praktickým krokům: Za prvé, máme k dispozici galerii pohlednic - to, že je v ní pouze několik desítek obrázků, je jen náš problém. Každopádně patří dík těm, kdo do galerie přispěli. Za druhé, Honzovi Vávrovi se podařilo vypůjčit katalog pohlednic Pressfota, který vytvořili členové KSP Orbis Pictus, Petr z něj pořídil skeny jednotlivých stránek a teď kolektivně pracujeme na tom, abychom jej převedli do elektronické podoby. A konečně za třetí, Petr vytvořil ukázkovou databázi pohlednic a vložil do ní už více než sto záznamů včetně skenů obou stran pohlednic.
Přestože diskutujeme o databázi, neměli bychom přejít první dva body bez povšimnutí. Vždyť galerie je vlastně taky svého druhu databáze. Klade ale důraz na obrazovou informaci a ostatní údaje v ní nejsou úplné nebo zcela chybějí. Je to tedy záležitost "pro oko". Je dobré, že existuje, a určitě bychom ji mohli a měli rozšířit, ale pro vyhledávání informací o pohlednicích není moc praktická. Když už ji ovšem máme, nestálo by za to přenést jednou obrázky z ní do databáze a doplnit k nim chybějící popisy?
Na druhé straně katalog, který máme k dispozici, přináší (téměř) kompletní evidenci vícezáběrových pohlednic Pressfota Bratislava a Pressfota Praha. Vznikal v době, kdy autoři neměli možnost využít při jeho sestavování počítač a opisovali jej na psacím stroji na rozmnožovací blány. (Kdo to ještě pamatuje a vyzkoušel, musí před autory smeknout.) Pouze poslední dodatky byly zřejmě zpracovány textovým editorem. Údaje jsou tedy co nejvíc zhuštěné a kromě obrázků zde chybějí i další informace, které bychom mohli požadovat. Přesto se domnívám, že převodem katalogu do elektronické formy získáme skvělou pomůcku: jednak v něm můžeme přímo vyhledávat, jednak - a hlavně - můžeme údaje taky přenést do databáze. Postupně bychom je pak kompletovali (a případně i opravovali) podle pohlednic ve svých sbírkách, a u těch, které nám chybějí, by v databázi existovaly aspoň nějaké základní údaje.
Nakonec se dostáváme k vlastní databázi. Ta, kterou vytvořil Petr Zaoral, byla myšlena jako ukázka a podklad pro další diskusi. Do té se taky už od dubna zapojilo více než deset z nás. Proto se domnívám, že bychom měli od obecné diskuse přejít ke konkrétnímu návrhu obsahové stránky databáze. Pokud se vlastní realizace týká, snad můžeme požádat Petra, aby se jí ujal. Vždyť kromě uvedené ukázky vytváří mnohem rozsáhlejší databázi pohlednic vrtulníků - má tedy bohaté zkušenosti.
Z položek v Petrově databázi je snad nadbytečný sken adresní strany pohlednice. Údaje z ní stejně budou obsahem jednotlivých textových položek. Přesto je pro začátek dobře, že Petr adresní strany naskenoval. Bude tak možné se na tyto obrázky odkazovat při diskusi o způsobu, jak údaje zapisovat. Naopak zřejmě bude vhodné další položky doplnit.
Podle mého názoru by se do databáze měly vkládat tyto informace:
| 1. Údaje přímo zjištěné z pohlednice: | ||
| a) | vydavatel | |
| b) | nakladatel (pokud je jiný než vydavatel) | |
| c) | text na obrazové straně pohlednice | |
| d) | text na adresní straně pohlednice (při více jazykových verzích jen česká / slovenská + vyjmenovat další jazyky) | |
| e) | autor (autoři) fotografické předlohy, resp. vyobrazeného díla | |
| f) | kód ("číslo") pohlednice podle vydavatele | |
| g) | datum vydání (rok, případně měsíc) - pokud není uvedeno, datum prvního známého použití (např. podle poštovního razítka) | |
| h) | počet obrázků na pohlednici | |
| i) | rozměry pohlednice | |
| j) | tisková (výrobní) technika | |
| k) | položky typu "ano / ne", na kterých se dohodneme - např. zimní pohlednice, použití heraldiky, použití mapy, ... (zkuste, prosím, všichni navrhnout, co by pro vás bylo zajímavé) | |
| 2. Informace doplněné na základě údajů z pohlednice (pro místopisné pohlednice): | ||
| a) | název zobrazeného objektu | |
| b) | popis obrazové části pohlednice | |
| c) | klíčová slova pro vyhledávání v databázi | |
| d) | není-li ve 2.a název sídla (obce, části obce), určení, o jaký objekt se jedná (hora / vrch, pohoří, území, hrad, ...) | |
| e) | stát (podle současného stavu - např. dvoupísmenkový kód podle ISO 3166-2) | |
| f) | nižší administrativní jednotky - u pohlednic z území ČR a Slovenska minimálně kraj a okres, v ČR snad i obvod obce s rozšířenou pravomocí, případně i pověřený obecní úřad | |
| g) | obec (oficiální název podle současného stavu, případně číslo podle číselníku ČSÚ) | |
| h) | část obce (jako 2.g) | |
| i) | odkaz na jiné záznamy | |
| j) | poznámky | |
| Pro jiné než místopisné pohlednice se údaje podle bodů 2.d až 2.h nahradí jinými - např. u vyobrazení techniky výrobce, typ, ..., u zvířat druh, plemeno, ... apod. Kolegové sběratelé těchto pohlednic, prosím, navrhněte členění, jaké vám bude nejlépe vyhovovat. | ||
| 3. Obrazové informace | ||
| a) | sken obrazové strany pohlednice | |
| b) | náhled (vytvoří se ze skenu 3.a) | |
Náhledy by se měly po dosažení určité velikosti databáze ukazovat pouze na vyžádání, celé skeny jen při kliknutí na náhled. V opačném případě bychom místo práce s databází byli zahlceni stahováním desetitisíců obrázků. Skenovaný obrázek by měl být natolik podrobný, aby z něj byly patrné i podrobnosti na originální pohlednici, ale aby neumožňoval reprodukci v uspokojivé kvalitě (a taky aby vyžadoval co nejmenší objem dat).
Kromě těchto položek bude každý záznam obsahovat další informace, které slouží potřebám databáze a nemusí být viditelné uživateli - v ukázkové databázi je to jednoznačný kód záznamu v databázi, označený ID. Rozsah a obsah těchto položek ale ponechme na autorovi technického řešení databáze.
To, že záznam v databázi bude zahrnovat nějaké položky, ještě neznamená, že budou taky hned všechny vyplněny. Například při přenosu údajů z katalogu by se naplnily pouze ty položky, pro které jsou v něm podklady. Jestliže některý údaj na pohlednici není uveden nebo jej nejsme s to určit, příslušné políčko zůstane prázdné. Pokud má někdo zpracovanou nebo je ochoten zpracovat a zpřístupnit evidenci pohlednic z vlastní sbírky, ale nemá k dispozici skener, zůstane prozatím záznam bez obrázku. Chybějící údaje nebo obrázky bude možno doplnit kdykoli v budoucnu.
O tom, jak jednotlivé údaje vyplňovat, jistě ještě budeme diskutovat, a posléze bychom se měli pokusit o nějakou "kuchařku". Dnes bych jen rád předložil k diskusi tři otázky:
1) Co budeme považovat za jeden druh pohlednice? Pod jedním kódem (číslem) může existovat více vydání, která se mohou lišit např. formátem, úpravou (nápisy v obrazové části, různobarevné rámečky apod.), textem; u vícezáběrových pohlednic může být některý záběr nahrazen jiným apod. Naopak jedna pohlednice mohla být dokonce ve stejném nakladatelství postupně vydána pod různými kódy. Podle mého názoru bychom za jeden druh mohli považovat všechna vydání jednoho vydavatele pod stejným kódem - při tomto přístupu by ale bylo nutné mít "nafukovací" formát záznamu, aby bylo možné evidovat jednotlivá vydání i s jejich rozdíly. Jinou možností je evidovat každé vydání zvlášť a vzájemně je propojit odkazem (viz 2.i). Obdobný odkaz by se použil v případě nového vydání pod jiným kódem nebo u jiného vydavatelství.
Domnívám se, že odpověď na tuto otázku je pro úspěšné fungování databáze stěžejní. Kromě jednoznačného klíče, který identifikuje záznam v databázi (ID v Petrově příkladu) bude zřejmě muset existovat další jednoznačný klíč, který se vytvoří kombinací údajů z několika položek. Ten se použije k vyhledání pohlednice v databázi podle identifikačních znaků. Jinak se nevyhneme duplicitám a místo databáze budeme mít jen nepřehlednou hromadu záznamů.
2) Co budeme považovat za jednoho vydavatele? Pokud použijeme jako příklad Petrovu databázi, pak se domnívám, že např. "Orbis" a "Nakladatelství Orbis Praha" je stejný vydavatel. Otázka je, zda z praktického hlediska není vhodné sledovat společně s Orbisem i nakladatelství Panorama, do kterého byla výroba pohlednic někdy kolem roku 1977 delimitována a které převzalo i systém číslování pohlednic zavedený v Orbisu. Zde bych se ale přimlouval za oddělení - pokud bychom totiž takto šli do důsledků, zjistíme, že na Slovensku zavedlo nakladatelství Tvar Bratislava v roce 1953 způsob číslování, který se postupně prakticky beze změny používá na pohlednicích nakladatelství Osveta Martin, a potom SVPL, VPL, Epocha, Pravda a Danubiapress Bratislava. Počínaje SVPL šlo ovšem v podstatě o stejné nakladatelství, které procházelo různými reorganizacemi a dějinnými zvraty, až nakonec dospělo do likvidace - na rozdíl od martinské Osvety, která snad existuje dodnes.
S tím souvisí ještě jedna otázka: jak přistupovat k případům, kdy jedno nakladatelství využilo služeb jiného vydavatele? Například nakladatelství Charita, resp. Česká katolická charita, vydalo pohlednice, které evidentně vyrobilo vydavatelství Pressfoto Praha. Pohlednice mají veškeré kódy stejné jako pohlednice Pressfota - ale text "Pressfoto" ani logo této firmy na pohlednici nenajdete. Stejný nakladatel v jiných případech vydal pohlednice, které vyrobili jiní vydavatelé, opět s jejich kódy.
3) Budeme evidovat i privátně vyrobené fotografie použité jako pohlednice? Petr vložil do databáze dvě pohlednice, u kterých uvádí jako vydavatele firmu Agfa. Ta ovšem nebyla vydavatelem pohlednic, ale výrobcem fotografického papíru, který měl na rubu předtisk, aby bylo fotografie možné poslat jako pohlednice. (Vzhledem k tomu, že fotografie pocházejí z 50. let, jde asi o papíry ze závodu ve Wolfenu v tehdejší NDR, který byl později přejmenován na ORWO.) Fotografie mohl na výstavišti rozdávat výrobce letadel jako propagační materiál, mohly být prodávány jako pohlednice v režii např. výstaviště nebo komunálního fotografa, nebo jde o amatérské záběry - to už dnes asi nezjistíme. Osobně bych se přiklonil k poslední možnosti, protože v opačném případě bych na pohlednici očekával aspoň razítko se jménem výrobce nebo distributora. Podobných fotografií / pohlednic asi máme každý ve sbírce víc, hlavně z doby před rokem 1945. Co s nimi? Můj názor je, že bychom je neměli přinejmenším v první fázi do databáze zakládat, pokud z nich není zřejmé, že autorem je konkrétní fotografický závod, který je vydal vlastním nákladem jako pohlednice.
Co tedy do databáze zapisovat? Domnívám se, že bychom mohli a měli začít s poválečnou produkcí českých a slovenských nakladatelství, a dále se současnou produkcí - ideální by bylo, pokud by se podařilo zajistit zdroj informací přímo od (alespoň některých) vydavatelů. Postupně bychom mohli rozšířit záběr i na starší pohlednice. Zahraniční produkci bychom asi neměli evidovat, aby záběr nebyl příliš široký. Jedinou výjimkou by mohly být pohlednice se vztahem k našemu území, např. místopis ČR a SR. Ale toto je můj názor; v databázi bude nakonec to, co budeme schopni a ochotni do ní sami vložit.